Wikipedie

Uhlířské Janovice

město v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji

Město Uhlířské Janovice (německy Kohl Janowitz) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, necelých 17 km zjz. od Kutné Hory a 19 km jjz. od Kolína. Žije v něm přibližně 3 100[1] obyvatel. Městem protéká řeka Výrovka, do které zde ústí zprava Janovický potok.

Uhlířské Janovice
Kostel sv. Aloise na náměstí
Kostel sv. Aloise na náměstí
Znak města Uhlířské JanoviceVlajka města Uhlířské Janovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecUhlířské Janovice
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°52′49″ s. š., 15°3′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 136 (2024)[1]
Rozloha25,46 km²[2]
Nadmořská výška423 m n. m.
PSČ285 04
Počet domů983 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.6
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa městského úřaduVáclavské náměstí 6
285 04 Uhlířské Janovice
urad@uhljan.cz
StarostaPetr Barták
Oficiální web: www.uhlirskejanovice.cz
Uhlířské Janovice
Uhlířské Janovice
Další údaje
Kód obce534498
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Původně uhlířská osada vznikla okolo roku 1250. Mezi první majitele patřili páni z Divišova, kteří roku 1242 přenesli sídlo panství na nově založený hrad nad řekou Sázavou Český Šternberk. Zakladatelem osady byl nejspíše Jan ze Šternberka (podle něj název Janovice). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Přívlastek Uhlířské získaly Janovice ještě ve 14. století podle uhlí, které se pálilo ve zdejších lesích a bylo využívané především v kutnohorských stříbrných dolech. Roku 1549 byly Uhlířské Janovice povýšené na poddanské městečko.

Roku 1739 byly Uhlířské Janovice povýšeny na město, které patřilo Šternberkům až do roku 1750, kdy bylo připojeno k panství Rataje nad Sázavou. S ním přešlo město roku 1764 do majetku Lichtenštejnů, kteří byli jeho vrchností až do zániku feudální (patrimoniální) správy v roce 1848.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[4]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932

editovat

Ve městě Uhlířské Janovice (2012 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, evang. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, výroba kachlových a šamotových kamen, lihovar, výroba likérů, výroba lisů, 2 mlýny, továrna na nádobí, 2 pily, pletárna, skladištní družstvo, strojírna, velkostatek
  • Služby (výběr): 2 lékaři, 2 zvěrolékaři, advokát, notář, 4 autodopravy, biograf Sokol, 2 cukráři, 2 drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, 7 hostinců, 3 hotely, 2 kapelníci, 3 knihaři, 2 knihy a hudebniny, 2 kožišníci, lékárna U českého lva, 2 papírnictví, sochař kamene, Občanská záložna, Okresní záložna, Spořitelna, 2 stavitelé, 2 zubní ateliéry, železářský obchod

V obci Mitrov (přísl. Kochánov, Malejovice, Silvánka, 415 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Uhlířských Janovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] družstvo pro rozvod elektrické energie v Mitrově, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Malejovice, studnař, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Uhlířských Janovicích.
  • Kostel svatého Aloise – jednolodní barokní; založen roku 1767, dostavěn v letech 1794–1795 nákladem knížete Aloise z Lichtenštejna; boční oltáře s iluzivní malbou ve stylu J. Kramolína
  • Kostel svatého Jiljí hřbitovní, románsko-gotický, po požáru z r. 1904 obnovil v letech 1908–1909 L. Lábler, zbytky gotických nástěnných maleb Kristových pašijí, hlavní oltář rokokový
  • Židovský hřbitov
  • Zvonička
  • Socha svatého Václava – z roku 1858
  • Fara na náměstí
  • Radnice na náměstí

Části města

editovat

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Sudějov.[11]

Osobnosti

editovat
  • Norbert Kubát (1863–1935), český sbormistr, varhaník, houslista a hudební skladatel
  • Radka Denemarková (roz. Zajíčková) (* 1968), česká spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně
  • Friedrich Friedländer (1825–1901), česko-rakouský malíř
  • Emil Pacovský (1878–1948), český malíř, grafik, spisovatel, kritik, estetik, historik a teoretik umění
  • Jiří Pošík (* 1954), motocyklový a rallye jezdec, vítěz Mezinárodní motocyklové šestidenní 1978

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem vedou silnice II/125 Kolín – Uhlířské Janovice – Kácov – Vlašim, silnice II/335 Sázava – Uhlířské Janovice – Zbraslavice, silnice II/336 Uhlířské Janovice – Zruč nad Sázavou a silnice II/337 Uhlířské Janovice – Čáslav – Seč – Skuteč.
  • Železnice – Městem vede železniční trať 014 Kolín – Ledečko. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1900.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města jezdily autobusové linky do Kácova, Kolína a Vlašimi (dopravce ČSAD Benešov), do Kolína, Vlašimi, Tábora a Českých Budějovic (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín), do Horních Krut (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), do Kácova, Kutné Hory, Petrovic, Sázavy, Soběšína, Zbraslavic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Železniční stanicí Uhlířské Janovice jezdilo v pracovní dny 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Sport

editovat
  • Fotbalový klub
  • TJ Sokol Uhlířské Janovice

Skautské středisko Jana Roháče z Dubé a na Sioně

editovat

Celým názvem: Junák – český skaut, středisko Jana Roháče z Dubé a na Sioně, Uhlířské Janovice, z. s. Středisko bylo založeno v roce 1946, téhož roku se konal také 1. tábor v Krušných Horách, kterého se zúčastnilo na 120 skautů a skautek. Činnost skautů byla po založení dvakrát na dlouhou dobu přerušena – v letech 1948 a 1969. Dne 1. 1. 1990 byla činnost junáku v Uhlířských Janovicích obnovena a nepřetržitě trvá dodnes.

V současné době má středisko následující oddíly:

  • Oddíl Tygři
  • Oddíl Netopýři
  • Oddíl Psouni
  • Oddíl Tři Paprsky
    • družina Medvědi
    • družina Survivoři
    • družina Veverušky

Slavnosti a akce

editovat

Každoročně se v Uhlířských Janovicích pořádají Uhlířskojanovické slavnosti, Akademie základní školy, rozsvěcení vánočního stromečku na náměstí sv. Václava, vánoční a jarní jarmark, májové slavnosti a mnoho dalších.

Galerie

editovat
  •  
    Kostel svatého Aloise na Václavském náměstí
  •  
    Kostel svatého Jiljí
  •  
    Památkově chráněná budova fary
  •  
    Železniční stanice Uhlířské Janovice
  •  
    Železniční trať u vjezdového návěstidla do stanice Uhlířské Janovice

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  5. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1753–1754. (česky a německy)
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 839. (česky a německy)
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 548.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

editovat
  • POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 133–134
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš – Kuttna, 2000, s. 305–306; dostupné online[1]

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Uhlířské_Janovice&oldid=24211173“