Otevřít hlavní menu

Norbert Kubát (skladatel)

český hudební skladatel, sbormistr a varhaník

Norbert Kubát (12. března 1863, Uhlířské Janovice[1]4. prosince 1935, Plzeň) byl český sbormistr, varhaník, houslista a hudební skladatel.

Norbert Kubát
Kubat1.jpg
Narození 12. března 1863
Uhlířské Janovice, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. prosince 1935 (ve věku 72 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání sbormistr, varhaník, houslista a hudební skladatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

V dětském věku se učil hře na housle a na klavír. V roce 1879 byl přijat na pražskou varhanickou školu. Absolvoval v roce 1882 a nastoupil vojenskou službu. Stal se prvním houslistou a zástupcem kapelníka vojenské hudby. Po ukončení vojenské služby byl ředitelem kůru a učitelem hudby v Kolíně. Kromě toho byl sbormistrem pěveckých sdružení Dobroslav a Dobromila.

V roce 1894 přišel do Plzně, kterou již do své smrti neopustil. Byl ředitelem kůru v katedrále svatého Bartoloměje a sbormistrem plzeňského Hlaholu. V rámci Hlaholu byl založen komorní sbor nejlepších zpěváků jako tzv. Pařížský odbor. Ten, pod Kubátovým vedením, v roce 1900 zvítězil na soutěžích v Paříži a v Bruselu. Hlahol dovedl na tak vysokou úroveň, že si mohl dovolit nastudovat i největší díla světové kantátové literatury. Uvedl v Plzni např. Dvořákovu Svatou Ludmilu a Svatební košile, Haydnovo Stvoření světa, Stabat mater dolorosa Josefa Bohuslava Foerstera, Bouři Vítězslava Nováka i 9. symfonii Ludwiga van Beethovena. Vystupoval nejen jako sbormistr a dirigent, ale i jako houslista a člen komorních souborů (Plzeňské klavírní trio). Hlahol vedl do roku 1914, ale i poté zůstal jeho čestným členem.

V roce 1920 založil další pěvecký soubor Čech a v roce 1925 s ním zvítězil na soutěži pořádané u příležitosti 25. výročí trvání spolku Smetana.

I v jeho působení jako regenschoriho v kostele sv. Bartoloměje bylo velmi přínosné pro plzeňský kulturní život. Do repertoáru neváhal zařazovat i hudbu současných skladatelů a prováděl také velká chrámová díla ve spolupráci s členy Hlaholu a divadelními a vojenskými orchestry. Kromě toho v kostele pořádal i koncerty vážné hudby mimo bohoslužby.

Komponoval především chrámovou hudbu, která se však u posluchačů setkala s příznivým přijetím a byla hrána i v kostelech mimo Plzeň.

Jeho syn, Norbert (18911966), se stal významným houslistou a hudebním pedagogem.

DíloEditovat

Chrámová hudbaEditovat

 
Notový záznam hymnu ke sv. Václavu
  • Mše A dur pro ženské hlasy
  • Missa Sti. Norberti pro smíšený sbor a varhany (1898)
  • Mše D dur pro smíšený sbor a varhany (1902)
  • Mše F dur Jubilaei solemnis pro smíšený sbor a varhany
  • Missa E dur solemnis pro smíšený sbor a varhany nebo orchestr
  • Missa Sti. Bartholomaei pro smíšený sbor a varhany nebo orchestr
  • Missa Brevis pro smíšený sbor a varhany
  • Missa Sti Francisci pro smíšený sbor a capella
  • Mše česká pro mužské hlasy
  • Requiem
  • Stabat Mater
  • Te Deum pro smíšený sbor a varhany
  • Ecce sacerdos magnus pro smíšený sbor
  • Svatý týden pro malé kůry, sbírka trojhlasých a čtyřhlasých sborů
  • 7 Pange lingua pro smíšený sbor
  • 7 Offertorií pro mužský sbor
  • 3 antiphony (Grates nunc omnes redamus, Regina coeli, Ave regina coelorum)
  • Čtyři smuteční sbory pro mužský sbor
  • Litanie k sv. Josefu
  • Tři smuteční sbory pro mužský sbor
  • Čtyři svatební sbory pro mužský sbor
  • Zdrávas Královno pro smíšený sbor
  • Zdrávas Maria pro soprán smíšený sbor a varhany
  • Buď věčně s námi pro mužský sbor
  • Svatý Václave
  • Oslavná kantáta k miléniu sv. Václava

VarhanyEditovat

  • 250 krátkých předeher a meziher (1899)
  • Dva sešity praeludií pro varhany
  • Průvod varhan k novému plzeňskému kancionálu

Světské skladbyEditovat

  • Písni česká, mužský sbor
  • 5 mužských sborů ve 2 sešitech
  • 10 mužských sborů
  • Slovanská lípa pro mužský sbor
  • Tři mužské sbory
  • Na Plzeň, slavnostní mužský sbor
  • Ukolébavka a Vzpomínka pro housle s klavírem
  • Slavnostní pochod pro klavír
  • Československý zpěvník dvouhlasý
  • Tvůrcům naší hymny (melodram, 1934)

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Bokůvková, Vlasta: Norbert Kubát a hudební Plzeň (in: Sborník Pedagogické fakulty v Plzni, Umění V, Plzeň 1966, s. 123–148).
  • Bokůvková, Vlasta: Skladatel Norbert Kubát a Pěvecký sbor Čech v Plzni (in: Z hudebního života západních Čech, Klatovy 1997, s. 15–19).
  • Bokůvková, Vlasta : Norbert Kubát a plzeňský pěvecký spolek Čech aneb Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. In: Vetché stáří, nebo zralý věk moudrosti? Sborník příspěvků z 28. ročníku sympozia k problematice 19. století. Praha, Academia 2009, s. 109-113.
  • Jaroslav Fiala: Duchovní hudba na plzeňských kůrech (Plzeň 2006).
  • Josef Bartovský: Norbert Kubát 1863-1923. Knihovna hudebního uměleckého klubu v Plzni – Svazek 3, Podpůrný fond pro nadané žáky a žákyně hudebního západu českého založeného při H.U.K., 1923

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Uhlířské Janovice

Externí odkazyEditovat

Norbert Kubát (skladatel)Českém hudebním slovníku osob a institucí