Tunel Vepřek

železniční tunel v Česku

Tunel Vepřek je železniční tunel na katastrálním území Vepřek obce Nová Ves na železniční trati Praha–Děčín mezi stanicí Kralupy nad Vltavou a Vraňany na úseku trati v km 445,975–446,375. Je prvním železničním tunelem na území České republiky, který byl ražen novou rakouskou tunelovací metodou.[1][2]

Tunel Vepřek
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka289,85 m
Lokalizace
Souřadnice
Tunel Vepřek
Tunel Vepřek
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Železnice byla uvedena do provozu v roce 1850 jako součást Severní státní dráhy. V osmdesátých letech 20. století byla provedena elektrizace tratě. V úseku mezi zastávkami Nové Ouholice a Mlčechvosty železniční trať kopírovala břeh řeky Vltavy ve dvou protisměrných obloucích. Rychlost vlaků byla 90–100 km/h.

V letech 1999–2002 byl modernizován úsek prvního železničního koridoru mezi stanicí Kralupy nad Vltavou a Vraňany na 10,5 km dlouhé trati. Mezi zastávkami Nové Ouholice a Mlčechvosty byla trať napřímena a postaven 390 m dlouhý dvoukolejný tunel s možností zvýšení traťové rychlosti na 160 km/h.

Popis editovat

Geologie editovat

Tunel byl ražen ve svahu, který se zvedal do třicetimetrové výšky nad úroveň tratě. V oblasti portálů byl zaznamenán výskyt sprašových hlín, hlavní horninou byly křídovcové slíny s různým stupněm zvětrání.[2]

Postup editovat

V oblastech portálů byl tunel budován metodou hloubení v délce 58 m a 60 m, ražený úsek v délce 280 m měl plochu výrubu 114 m². Severní (dečínský, výjezdový) portál měl pracovní jámu hlubokou 27 m a délku 60 m. Po odtěžení horniny a vybudování části kaloty byla 18. ledna 2001 zahájená ražba tunelu novou rakouskou tunelovací metodou.[3] Stavební jámy obou portálů po postavení ostění tunelu a hydroizolace byly zpětně zasypány a na povrchu obnovena zeleň. U jižního (pražského, vjezdového) portálu je zářez vyztužený gabionovou stěnou v délce 25 m se vzrůstající výškou až do osmi metrů.[1][2] Po celou dobu ražby byl tunel sledován pomocí řady geotechnických měření (geomonitoring).[4]

V roce 2004 byla stavba tunelu oceněna Ministerstvem dopravy České republiky titulem Dopravní stavba roku 2004.[5]

Data editovat

Na rekonstruovaném 1,35 km dlouhém úseku prvního koridoru mezi zastávkami Nové Ouholice a Mlčechvosty byl vybudován tunel o délce 389,85 m.[6][5][7]

  • Projekt zpracovala firma ILF Consulting Engineering
  • Výstavbu tunelu provedla firma Metrostav
  • Zahájení ražby: 18. ledna 2001
  • Uvedení do provozu: 27. května 2002
  • Doba výstavby 15 měsíců
  • Náklady 269 miliónů korun
  • Nadloží je v rozmezí 20 až 22 m
  • Vnitřní profil kruhový o poloměru 5,5 m

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b MAŘÍK, Libor. Projekt prvního železničního tunelu v síti českých drah raženého novou rakouskou tunelovací metodou. S. 23–31. Tunel [online]. 2000 [cit. 2020-07-30]. Roč. 9, s. 23–31. Dostupné online. ISSN - 0728 1211 - 0728. 
  2. a b c MAŘÍK, Libor. Dvoukolejný železniční tunel na trati Kralupy nad Vltavou - Vraňany, projekt a realizace. konferencemosty.cz [online]. SUDOP Praha [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. 
  3. Dvoukolejný železniční tunel na trati Kralupy nad Vltavou - Vraňany, projekt a realizace. www.mosty.cz [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 
  4. ROZSYPAL, Alexander; VESELÝ, Václav. Geomonitoring při stavbě tunelu Mlčechvosty, Modernizace trati Kralupy n.Vlt. - Vraňany, tunel v km 446,030 - 446,420. www.mosty.cz [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. 
  5. a b Tunel Mlčechvosty na trati Kralupy nad Vltavou - Vraňany. www.sudop.cz [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. 
  6. SPŽ - NOVINKY. spz.logout.cz [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 
  7. Koridory. www.k-report.net [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat