Troskotovice

městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji

Troskotovice (Droscowitz, Drozkwitz, Droesskwiz, latinsky Treskovicensis, německy Treskowitz[4]) jsou městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se v Dyjsko-svrateckém úvalu. Žije zde 749[1] obyvatel.

Troskotovice
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecPohořelice
Obec s rozšířenou působnostíPohořelice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel749 (2025)[1]
Rozloha18,05 km²[2]
Katastrální územíTroskotovice
Nadmořská výška193 m n. m.
PSČ671 78
Počet domů233 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseTroskotovice 18
671 78 Jiřice u Miroslavi
mestys@troskotovice.cz
StarostkaDenisa Haluzová
Oficiální web: www.troskotovice.cz
Troskotovice
Troskotovice
Další údaje
Kód obce594962
Kód části obce168556
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o vinařskou obec ve Znojemské vinařské podoblasti (viniční tratě U Kapličky, Nad Kostelem, Nad Kolibů).

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci se hlásí k roku 1046, jedná se však o falzum z 12. století. Roku 1252 jsou uváděny jako Droscowitz, existoval zde již farní kostel. Roku 1271 byly drženy Arklebem z Myslibořic. V roce 1513 byly v držení oslavanského kláštera. Povýšeny na městečko byly Ferdinandem I. roku 1535. Zároveň s pečetí získaly díky Janu Kunovi z Kunštátu dva výroční trhy a týdenní trh. Po něm drželi městečko Valečtí z Mírova (1538-1570), Pertolt z Lipé, Fridrich z Žerotína roku 1598 ho odporučil manželce Magdaleně Slavatové z Chlumu a Košumberka. Velký požár, při kterém téměř celé městečko vyhořelo, postihl Troskotovice v roce 1796. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 byly opuštěné domy zdemolovány, takže v roce 1950 z původních 313 domů zůstalo jen 175. Roku 1990 byly vedeny jako obec, postavení městyse získaly zpět v roce 2007.[5]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 076 1 151 1 131 1 181 1 253 1 227 1 359 780 715 665 587 579 573 634 654
Počet domů 217 228 235 245 259 263 313 175 151 147 152 178 189 213 233

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Troskotovicích.

Osobnosti

editovat
  • Michal Sieber (1724–1788) – katolický kněz (převor paulánského kláštera[který?]) a mědirytec. Napsal také několik historických knih, které jsou uloženy ve Strahovské knihovně v Praze. Dochovaly se jeho rytiny do mědi zobrazující světce a kláštery jeho řádu.[8]
  • Matouš Benedikt Rutka (1745–1824) – hudební skladatel a varhaník. Narodil se v Troskotovicích kolem roku 1745 a zemřel roku 1824 v Rajhradě. Působil jako varhaník v benediktinském klášteře v Rajhradě a je autorem několika chrámových hudebních skladeb z 18. století.[9]
  • Josef Ahmon (1822–1910) – hudebník, který se stal koncertním mistrem v orchestru Johanna Strausse ve Vídni. Narodil se 11. září 1822 v Troskotovicích a později dosáhl významného postavení ve Vídni jako koncertní mistr (vedoucí houslista) Straussova orchestru.[10]
  • Hans Stefan Zechmeister (1922–1979) – grafik, kreslíř a spisovatel. Narodil se 8. září 1922 v Troskotovicích. Po nuceném vysídlení po roce 1945 působil v Rakousku a Německu. Proslul jako výtvarník a autor, za což obdržel Südmährischer Kulturpreis 1976 (Jihomoravskou kulturní cenu).[11]

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 245. 
  5. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. díl: Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 80-85983-12-5. S. 618–620. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  7. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Pohořelice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online. 
  8. Základní údaje o městysi a historie [online]. [cit. 2025-07-07]. Dostupné online. 
  9. Český hudební slovník. slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2025-07-07]. Dostupné online. 
  10. Südmähren Treskowitz [online]. [cit. 2025-07-07]. Dostupné online. (německy) 
  11. ALFRED SCHICKEL, Gerald Frodl. Geschichte Südmährens. Svazek Band 3: Die Geschichte der deutschen Südmährer von 1945 bis zur Gegenwart. Geislingen an der Steige: Südmährischer Landschaftsrat Dostupné online. ISBN 978-3-927498-27-3. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat