Wikipedie

Trakošćan

hrad v Chorvatsku

Trakošćan (maďarsky Trakostyán) je významný[1] hrad v severním Chorvatsku (v Chorvatském Záhoří) ve Varaždinské župě. Leží nedaleko města Krapina (23 km severovýchodně) a 40 km jihozápadně od Varaždínu, v nadmořské výšce 250 metrů. Obklopuje jej několik kopců; např. Ivanjčica nebo Strahinjčica.[2] Je chráněn jako kulturně-historická památka (chorvatsky Kulturno-povijesni spomenik).[3] Počtem návštěvníků (až 40 000 ročně) patří k nejnavštěvovanějším hradům v zemi a také v Chorvatsku nejznámějším.[4] V současné době slouží hrad především jako muzeum. Administrativně se nachází na území města (općiny) Lepoglava.

Trakošćan
Základní informace
Výstavba13. století
Poloha
AdresaBednja, ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Nadmořská výška286 m
Souřadnice46°15′33″ s. š., 15°57′0″ v. d.
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Podle pověsti pochází jméno z názvu římské pevnůstky arx Thacorum. Případně mohlo vzniknout zkomolením názvu původního šlechtického rodu Drachensteinů, kteří měli být vlastníky půdy v této oblasti.[5]

Podle legendy název Trakošćan vznikl od dvou slov Trako a Stjan tedy jako Dračí stěna.[6] Odkazuje nejspíše na středověkou podobu jazyka, neboť slovo drak se v současné chorvatštině v této podobě nevykytuje (používá se slova zmaj).

Podoba stavby editovat

 
Novogotické prvky hradu.
 
Jedna z věží hradu.
 
Interiér hradu.
 
Barokní nábytek.

Hrad byl postaven na kopci ve tvaru kužele. Památkově chráněný je hrad, související park, část okolních lesů a jezero.[7] Objekt hradu má nízké přízemí, vysoké přízemí, první a druhé patro.[5] Hrad je nepravidelného tvaru, jeho části jsou orientovány okolo jednoho centrálního nádvoří.[8] Půdorys hradu je nepravidelný o rozměrech 30 x 20 m.[1]

V nízkém přízemí se nacházela kuchyně a vězení[5], ve vysokém přízemí hradu se nachází reprezentační místnosti, jako např. rytířský sál, lovecký sál a knihovna. Ta má velké množství titulů (1700[5]), řada z nich je v západoevropských jazycích, neboť s těmito zeměmi udržovali Draškovićové četné kontakty.[3] Nejstarší titul je z roku 1747.[9]

V prvním patře vznikly obytné prostory, které sloužili vlastníkovi objektu. Spolu s tím zde stála jídelna, dále ložnice a salonky, druhé patro sloužilo k ubytování hostů. Toto patro bylo zařízeno mnohem strožeji, než první.[5]

Hrad má dvě věže; západní věž a východní věž. Každá má jinou podobu střechy. Jednotlivá patra podepírají buď oblouky ze zdiva, nebo jsou dřevěné stropy.[8] V západní věži se nachází tzv. rytířský sál.[5]

V rámci hradu existuje také sbírka zbraní, která čítá okolo 300 položek.[3]

Historický park s rozlohou 87 ha vznikl po úpravě hradu v polovině 19. století. Park se dochoval dodnes v původním stavu, některé drobnosti ale zanikly v souvislosti s různými obnovami parku apod.[10] Mírně nad hradem se také nachází kaple sv. Jana. Dále od parku je rozsáhlý les (o rozloze několika set hektarů), který rovněž je chráněn a přiléhá ke hradu.

Historie editovat

Hrad vznikl ve 13. století, původně šlo o malou strážní pevnost nad cestou z města Ptuj do údolí řeky Bednja.[3] Není doloženo, kdo byl prvním vlastníkem Trakošćanu.[11]. Nejspíše se jednalo o jednoduchou pevnost, která odkazuje na obdobné objekty, které vznikly v této době ve stylu románské architektury.[9] Typologicky je podobný hradům v jižním Štýrku a této části Chorvatska.[1] První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1334.[12] Tehdy se poprvé objevila v latině věta ecclesia de Tracustian o místním kostele.

Hrad vlastnila celá řada šlechtických rodin, mimo jiné rod Celjských[3] který jej získal v roce 1399[12], Jan Vítovec ze Hřebene (byl vlastníkem až do své smrti v roce 1468[12]), Korvínové a potom Gyulayové. Třetí uvedený rod byl vlastníkem hradu po tři generace. Pokoušeli se stavbu rozšiřovat a vylepšovat, nicméně v roce 1566 tento rod vymřel.[3] Hrad tak propadl habsburské monarchii a císaři.[12]

Od roku 1584, kdy rakouský císař Maxmilián II. daroval panství Jiřímu Draškovićovi z Trakošćan, a to za zásluhy v bojích. Až do vyvlastnění po komunistickém uchopení moci v roce 1945 hrad vlastnil šlechtický rod Draškovićů. Výjimkou bylo období let 1645 až 1651, kdy jej vlastnil Nikola Zrinski.[13]

Hrad byl četněkrát rozšiřován a přestavován. V roce 1592 zde byly postaveny věže pro dělostřelectvo[9], jak dokládá pamětní deska s nápisem Jana II. Draškoviće na západní věži. Dostavěno bylo také i další patro, zvýšena hlavní věž a přebudováno nádvoří s arkádami. Fortifikační prvky a dělostřelecké věže vznikly vzhledem k obavám z tureckého nebezpečí (Turci nicméně této lokality nikdy nedosáhli]]). Třetí patro je patrné na vedutě z roku 1668.[12]

V 18. století se na věžích dobudovala cimbuří, okolo hradu vznikla řada dalších objektů, zdí a věž. V závěru století byl ale hrad opuštěn.[5] Nacházel se také stavu nedaleko naprostého zničení.[9] Mapy prvního vojenského mapování jej dokumentovaly pod názvem Schloss Trakenstein s nedalekým kostelem i několika okolními domy a jezerem.

V 19. století potom hrad zchátral a byl opuštěn. Nakonec v letech 1850 až 1860 jej nařídil obnovit Jiří VI. Drašković[14], který z něj udělal reprezentativní sídlo. Obnova byla provedena v duchu romantismu a novogotickém stylu.[12][15] Připravil ji Michael Riedl.[16] Práce byly považovány za jedny z prvních restaurátorských prací na území dnešního Chorvatska.[17] Současná podoba stavby odpovídá již této přestavbě.[9] Inspirací byl zámek Wartburg v Německu. Součástí přestavby byl nejen hrad, ale i jeho okolí, vznikl lesopark s vzácnými stromy, umělé jezero[12] a zahradní objekty. Park zrealizoval v letech 1858 až 1861 Franz Risy.[18] Nevznikla žádná nová křídla ani obytné prvky.[15] Postavena byla nová vstupní brána s padacím mostem, obnoven byl hřbitov rodu Draškovićů-Malatinských z 18. století, rytířský sál, kaple svatého Jana v hradním parku s pozdně-barokními prvky apod. Rod Draškovićů měl oblíbenou jako svoji zábavu lov zvěře, takže se zde nachází i sbírka trofejí apod.[3]

Na přelomu 19. a 20. století zde žil Karel Drašković, který zde pořídil jedny z prvních fotografických alb na území dnešního Chorvatska. I tato alba jsou zde součástí muzejní sbírky.[3]

Až do roku 1944[12] pobývali členové rodu Draškovićů na hradě, potom se vystěhovali do Rakouska. Hrad byl následně vyvlastněn. Následně bylo rozhodnuto, že se stane muezeem a umístěna zde byla stálá expozice odpovídající době obnovy hradu. Důvodem pro to byly početné sbírky a nulové poškození z doby války.[15] Představuje způsob života šlechty z doby, kdy na zámku žila.[3] Vystaven je zde také hodnotný nábytek z období baroka a drobné předměty. Muzeum bylo zřízeno v roce 1953 a otevřeno bylo v roce následujícím. Hrad je i nadále ve vlastnictví státu, konkrétně Republiky Chorvatsko.

Na Trakošćanu se natáčel britský hororový televizní film Drákula. Ve 20. století byl hrad rekonstruován.[19] Práce byly zahájeny v roce 1988 a skončily v roce 2006.[15] Hrad je oblíbenou turistickou destinací, jehož počet návštěvníků stále roste a stále častěji také i místem, kde se pořádají svatby.[20]

Během zemětřesení v roce 2020 byl hrad jen velmi málo poškozen.[21] V 3. dekádě 21. století byla provedena rekonstrukce jezera (vypuštěno a opravena hráz), neboť obnovu považovala správa hradu za prioritu v předchozí dekádě.[22]

V roce 2022 byl hrad jako státní organizace financován, resp. svůj provoz financoval z vlastních prostředků zhruba z jedné poloviny a zhruba z jedné poloviny ze státního rozpočtu.[23]

Okolí editovat

Nyní je Trakošćan obklopen zmíněným rozlehlým přírodním parkem s jezerem (umělým) a je přístupný veřejnosti. Lesy jsou dubové. Kolem jezera vede stezka pro pěší a cyklistická stezka. V jezeře žije velké množství ryb a vodních živočichů.

V moderní době vzniklo okolo hradu několik dalších objektů, především ubytovacích zařízení a pohostinství, jako např. Hotel Trakošćan.

Doprava a přístupnost editovat

Nově vybudovaná chorvatská dálnice A2 přes Krapinu má před hraničním přechodem Macelj se Slovinskem označený sjezd na silnici číslo 508. Z jižní strany je přístupen ze silnice D74 z Lepoglavy.

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Trakošćan (dvorac) na bosenské Wikipedii a Trakostyán vára na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ a b c BOJANIĆ, Bojana. A romantic manor park: Trakošćan, Croatia. In: Studies in the History of Gardens & Designed Landscapes. Londýn: [s.n.], 2020. S. 115. (angličtina)
  2. ↑ SMILJANIĆ, Anamaria. Trakošćan. Pula, 2020 [cit. 2024-03-21]. závěrečná práce. Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 2. Dostupné online. (chorvatština)
  3. ↑ a b c d e f g h i Saznajte kako je izgledao život hrvatskog plemstva kroz povijest Trakošćana i obitelji Drašković. direktno.hr [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  4. ↑ BOJANIĆ, Bojana. A romantic manor park: Trakošćan, Croatia. In: Studies in the History of Gardens & Designed Landscapes. Londýn: [s.n.], 2020. S. 120. (angličtina)
  5. ↑ a b c d e f g Dvorac Trakošćan – ponos Hrvatskog zagorja. narod.hr [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  6. ↑ SMILJANIĆ, Anamaria. Trakošćan. Pula, 2020 [cit. 2024-03-21]. závěrečná práce. Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 5. Dostupné online. (chorvatština)
  7. ↑ Jedno od žarišta turističke ponude Hrvatske. Hrvatska riječ [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  8. ↑ a b MARKUŠIĆ, Snežana. Preliminary assessment of the earthquake performance of cultural heritage assets: The case of Castle Trakošćan (Croatia). In: Geosciences. [s.l.]: [s.n.], 2021. S. 3. (angličtina)
  9. ↑ a b c d e MARKUŠIĆ, Snežana. Preliminary assessment of the earthquake performance of cultural heritage assets: The case of Castle Trakošćan (Croatia). In: Geosciences. [s.l.]: [s.n.], 2021. S. 2. (angličtina)
  10. ↑ BOJANIĆ, Bojana. A romantic manor park: Trakošćan, Croatia. In: Studies in the History of Gardens & Designed Landscapes. Londýn: [s.n.], 2020. S. 118. (angličtina)
  11. ↑ SMILJANIĆ, Anamaria. Trakošćan. Pula, 2020 [cit. 2024-03-21]. závěrečná práce. Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 23. Dostupné online. (chorvatština)
  12. ↑ a b c d e f g h Kratka povijest dvorca Trakošćana. Vojna Povijest [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  13. ↑ Hotel Trakošćan ide tvrtki koja je iskoristila pravo prvokupa. jutarnji.hr [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  14. ↑ SMILJANIĆ, Anamaria. Trakošćan. Pula, 2020 [cit. 2024-03-21]. závěrečná práce. Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 6. Dostupné online. (chorvatština)
  15. ↑ a b c d BOJANIĆ, Bojana. A romantic manor park: Trakošćan, Croatia. In: Studies in the History of Gardens & Designed Landscapes. Londýn: [s.n.], 2020. S. 116. (angličtina)
  16. ↑ BOJANIĆ, Bojana. A romantic manor park: Trakošćan, Croatia. In: Studies in the History of Gardens & Designed Landscapes. Londýn: [s.n.], 2020. S. 121. (angličtina)
  17. ↑ SMILJANIĆ, Anamaria. Trakošćan. Pula, 2020 [cit. 2024-03-21]. závěrečná práce. Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 9. Dostupné online. (chorvatština)
  18. ↑ BOJANIĆ, Bojana. A romantic manor park: Trakošćan, Croatia. In: Studies in the History of Gardens & Designed Landscapes. Londýn: [s.n.], 2020. S. 117. (angličtina)
  19. ↑ MARKUŠIĆ, Snežana. Preliminary assessment of the earthquake performance of cultural heritage assets: The case of Castle Trakošćan (Croatia). In: Geosciences. [s.l.]: [s.n.], 2021. S. 1. (angličtina)
  20. ↑ SMILJANIĆ, Anamaria. Trakošćan. Pula, 2020 [cit. 2024-03-21]. závěrečná práce. Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 20. Dostupné online. (chorvatština)
  21. ↑ MARKUŠIĆ, Snežana. Preliminary assessment of the earthquake performance of cultural heritage assets: The case of Castle Trakošćan (Croatia). In: Geosciences. [s.l.]: [s.n.], 2021. S. 4. (angličtina)
  22. ↑ Strategický plán hradu Trakošćan v letech 2016 až 2018 (chorvatsky)
  23. ↑ výroční zpráva hradu Trakošćan 2022 (chorvatsky)

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Trakošćan&oldid=23758748“