Tovéř
Tovéř (někdy chybně uváděná jako Toveř) je obec ležící v okrese Olomouc. Žije zde 658[1] obyvatel.
| Tovéř | |
|---|---|
.JPG) Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Olomouc |
| Obec s rozšířenou působností | Olomouc (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′24″ s. š., 17°19′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 658 (2023)[1] |
| Rozloha | 2,06 km²[2] |
| Katastrální území | Tovéř |
| Nadmořská výška | 247 m n. m. |
| PSČ | 783 16 |
| Počet domů | 213 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Tovéř 18 783 16 Dolany u Olomouce ou@tover.cz |
| Starosta | Miroslav Majer |
| Oficiální web: www | |
  Tovéř | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552089 |
| Kód části obce | 28487 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Už nejstarší doklady mají víceméně dnešní podobu, která asi vznikla zkrácením z původního Toběvěř odvozeného z osobního jména Toběvěr (jméno osady tedy označovalo Toběvěrův majetek).[4]
Historie editovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1203, kdy je zmíněna v listině vydané moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem. Ve vlastnictví obce se vystřídala řada feudálních pánů, nejdéle (404 let) vlastnil Tovéř klášter kartuziánů z Dolan. Roku 1850 se Tovéř stala samostatnou obcí olomouckého okresu. Ve 20. letech dvacátého století byla v obci zavedena kanalizace později i elektrická síť. Na konci druhé světové války proběhly u Tovéře střety Rudé armády s německými oddíly.
V průběhu padesátých let dvacátého století prošla sedlácká obec kolektivizací. Proti té se postavil protikomunistický odbojář Miloslav Štědrý.
V roce 1960 se obec sloučila s obcí Dolany, samostatnost získala znovu až po pádu komunistického režimu v Československu.[5]
Pamětihodnosti editovat
Kaple svatého Cyrila a Metoděje editovat
Kaple je vystavěna na obdélníkovém půdorysu s půlkruhovým závěrem. Fasáda je členěna lizénami, v bocích prolomena párem oken s půlkruhovým záklenkem, okna lemována štukovými šambránami. Střecha je sedlová (nad závěrem valbová), trojúhelníkový štít je lemován zubořezem a prolomen kruhovým otvorem.
Po roce 1945 prováděl drobné a udržovací práce dolanský farář za pomoci věřících občanů. Až v devadesátých letech dvacátého století byla obnovena fasáda kaple a po roce 2000 upraveno její okolí.
Kamenný kříž editovat
Kamenné kříže se zpravidla stavěly na konci nebo na začátku obce nebo tam, kde se stalo nějaké neštěstí. V Tovéři stával kamenný kříž na křižovatce u hospody vedle kaštanu, neboť tam historicky končila původní obecní zástavba. Uvedený kaštan narušoval statiku kříže, a tudíž byl za působení starosty Ladislava Slezáka přemístěn k polní cestě, též zvané Třináctka (u rybníka směrem na Dolany). Během rozšiřování zástavby obce byl na čas uložen v depozitáři a později postaven u kaple.
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice editovat
Hranolový podstavec s nápisovými deskami stojí na dvou pískovcových stupních, na něm je osazen pískovcový sloup ukončený korintskou hlavicí. Vrchol je sochařsky řešená kompozice sousoší Nejsvětější Trojice. Vytesaný nápis na nápisové desce: "Ke cti nejsvětější Trojice Boží z vděčnosti Antonínu Foukalovi a Veronice, manželce jeho, postaveno na památku od Ignáce Vyjídáka a manželky jeho Františky z Toveře z čís. 9 a 23 léta Páně 1880 a od velebného pána P. Jana Stáhla, faráře a rady konsistoriálního, postaveno."
Boží muka editovat
Boží muka z druhé poloviny 18. století stojí východně od obce při cestě do Dolan. Jedná se o drobnou barokní stavbu.
Významné osobnosti editovat
Miloslav Štědrý editovat
Původním povoláním byl chemik, autor mnoha zlepšovacích návrhů v oblasti chemie, člen Československé strany národně socialistické. Protikomunistický bojovník a významný představitel 3.odboje na Olomoucku.
Narodil se 29. ledna 1914 v Tovéři u Olomouce.[6]
František Šnajdr editovat
Malíř, výtvarný umělec a fotograf František Šnajdr se narodil 1. září 1914 v Tovéři u Olomouce.[6]
Vladimír Boudník editovat
Grafik a malíř. Blízký přítel spisovatele Bohumila Hrabala a hlavní aktér Hrabalovy novely Něžný barbar. Narodil se v Praze 17. března 1924, syn tovéřského rodáka Josefa Boudníka. Od otcova úmrtí v roce 1927 žil Vladimír až do roku 1932 v Tovéři u prarodičů. V Dolanech absolvoval i 1. a 2. třídu obecné školy.
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 598.
- ↑ Z historie [online]. Obec Tovéř [cit. 2017-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-21.
- ↑ a b Významné osobnosti | www.tover.cz. www.tover.cz [online]. [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tovéř na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Tověř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Tovéř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
