Syców (počeštěně Sycov[1], německy Groß Wartenberg, před rokem 1888 Polnisch Wartenberg) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Olešnice, sídlo stejnojmenné městsko-vesnické gminy. Leží na řece Polska Woda na okraji Dolního Slezska poblíž historické hranice s Velkopolskem. V roce 2021 zde žilo 10 340 obyvatel.[2]

Syców
Náměstí
Náměstí
Syców – znak
znak
Syców – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška153 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresOlešnice
GminaSyców
Syców
Syców
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha17,05 km²
Počet obyvatel10 340 (2021)
Hustota zalidnění606,5 obyv./km²
Správa
StarostaDariusz Maniak
Oficiální webwww.sycow.pl
Adresa obecního úřaduMickiewicza 1
56-500 Syców
Telefonní předvolba+48 71
PSČ56-500
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Sycovský zámek po přestavbě v polovině 19. století
 
Evangelický kostel

První písemná zmínka o Syczowe se objevuje v listině Jindřicha IV. Proba z 25. února 1276. V dubnu téhož roku se poprvé připomíná jistý Albert von Schollen jako castellanus in Wrathenberc (Wartenberg). Město založené německými kolonisty navázalo na stávající slovanskou osadu. Bylo součástí Olešnicka, z nějž v roce 1489 nechal Matyáš Korvín vyčlenit stavovské svobodné panství Syców (první toho druhu ve Slezsku). To patřilo Haugwitzům (1489–1517), pánům z Rožmitálu (1517–1529), Maltzanům (1529–1570/71), Braunům (1570/71–1592) a pánům z Donína (1592–1734). Posledními majiteli od roku 1734 až do konce druhé světové války byli Bironové. V roce 1742 byl Syców na základě Berlínského míru připojen k Prusku a stal se sídlem okresu (po roce 1815 v rámci provincie Slezsko, vládní obvod Vratislav).[3]

Syców se po staletí nacházel v etnicky a nábožensky smíšené oblasti. Zatímco ve městě samotném převládalo německé obyvatelstvo, v měřítku celého okresu se ještě v druhé polovině 19. století většinově používalo slovanské dolnoslezské nářečí řazené k polštině (57 % v roce 1871, 43 % v roce 1905).[3] Úřední název Polnisch Wartenberg, který se ujal v 17. století pro rozlišení od jiného dolnoslezského městečka Deutsch Wartenberg (dnes Otyń), byl roku 1888 změněn na Groß Wartenberg.[4] V roce 1890 měl Syców 2 385 obyvatel, z toho 58,4 % evangelíků, 37,4 % katolíků a 4,1 % židů.[5] Po první světové válce byla východní část okresu Syców (včetně české exulantské osady Velký Tábor) připojena k Polsku. Nová státní hranice vedla pouhé tři kilometry od města a byla totožná s dnešní hranicí mezi Dolnoslezským a Velkopolským vojvodstvím. Zbytek se stal součástí polského státu v roce 1945. Obyvatelé německé národnosti byli odsunuti a nahrazeni osadníky z centrálního Polska (tvořili 86 % příchozích), potažmo polskými přesídlenci z východních území postoupených SSSR (11 %) či reemigranty ze západních zemí.[3]

Během závěrečných bojů druhé světové války neutrpěl Syców velké ztráty, přesto má jeho historické jádro do značné míry moderní charakter s četnými panelovými domy a prolukami. Mohou za to především požáry zakládané Rudou armádou po obsazení města a rozsáhlé demolice prováděné v 50. letech 20. století.[6] Zdemolovány byly mj. radnice na hlavním náměstí a novogotický zámek Bironů z roku 1853 (zbyl pouze zámecký park v anglickém stylu). Z historických památek se naopak dochovaly kostely: katolický kostel sv. Petra a Pavla (v současné novogotické podobě z roku 1905) a evangelický kostel Apoštolů Jana a Petra (klasicistní, podle návrhu Carla Gottharda Langhanse z roku 1785).

Okres Syców zanikl v roce 1975 a při správní reformě z roku 1998 nebyl obnoven, město se stalo součástí okresu Olešnice. V roce 2002 byl trvale zastaven provoz na železniční trati OlešniceKępno, která prochází Sycówem, uvažuje se však o jeho obnovení.[7] Roku 1992 byla rozebrána trať Syców – Bukowa Śląska/Namysłów.[8] Od roku 2012 město je napojeno na rychlostní silnici S8, jež představuje nejkratší silniční spojení mezi Vratislaví a Varšavou.[9]

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zejména v odvozeném názvu oblasti Sycovsko, srov. HEROLDOVÁ, Iva. K akulturačnímu procesu nejstarší české menšiny. Český lid. 1966, roč. 53, čís. 3, s. 146. Dostupné online [cit. 2022-01-10]. ; VÁCHA, Vilém. Braniborsko – Nová marka [online]. Válka.cz, 2003-05-27 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. ; MALICKI, Jarosław. Čeština ve Slezsku. In: KARLÍK, Petr; NEKULA, Marek; PLESKALOVÁ, Jana. Nový encyklopedický slovník češtiny. Brno: Masarykova univerzita, 2011. Dostupné online.
  2. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2021 roku [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR), 2021-07-22 [cit. 2022-01-03]. Tabule 21. Dostupné online. (polsky, anglicky) 
  3. a b c FILIPIAK, Zbigniew. Historia Sycowa [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (polsky) 
  4. Martin Opitz: Lateinische Werke, Band 2 1624–1631. Redakce Wilhelm Kühlmann, Hans-Gert Roloff, Veronika Marschall, Robert Seidel. Berlin/New York: De Gruyter, 2011. 561 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-023793-1. S. 396. (německy) 
  5. RADEMACHER, Michael. Landkreis Groß-Wartenberg [online]. Deutsche Verwaltungsgeschichte 1871 – 1990, 2006 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (německy) 
  6. Syców: Historia miejscowości [online]. Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN [cit. 2022-01-10]. (Wirtualny Sztetl). Dostupné online. (polsky) 
  7. RYBCZYŃSKI, Zbigniew. Są konkrety ws. rewitalizacji linii kolejowej Kępno-Oleśnica. To szansa na połączenia pasażerskie z Wielunia do Wrocławia [online]. Wieluń Nasze Miasto, 2021-12-10 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (polsky) 
  8. Železniční trať Syców – Bukowa Śląska v Celopolské železniční databázi (Ogólnopolska Baza Kolejowa)
  9. W piątek otwarcie odcinka S8 Oleśnica - Syców [online]. Gazeta Wrocławska, 2012-11-27 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazyEditovat