Svatoslava Hornofová-Kochlíková
Svatoslava Hornofová-Kochlíková (5. března 1875 Holice – 24. února 1965 Praha) byla česká lékařka, odborná publicistka, básnířka a překladatelka; šestá promovaná doktorka medicíny v Čechách, historicky osmá promovaná česká lékařka, jedna prvních odborných lékařek se soukromou praxí a také první česká dermatoložka. Byla dcerou holického učitele a významného kulturního činitele Martina Bohumila Hornofa.
MUDr. Svatoslava Hornofová-Kochlíková | |
---|---|
Rodné jméno | Svatoslava Hornofová |
Narození | 5. března 1875 Holice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. února 1965 (ve věku 89 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Národnost | česká |
Alma mater | Lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | dermatoložka |
Rodiče | Martin Bohumil Hornof[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatMládí a studia
editovatNarodila se v městečku Holice[2] nedaleko Pardubic v rodině místního řídícího učitele Martina Bohumila Hornofa, původem z Kněževsi u Rakovníka, a jeho manželky Marie, rozené Dykastové (1849–1922), dcery rolníka ze Srbče. Otec do Holic přišel za prací učitele roku 1871, zde založil a vedl vlastenecký spolek Budeč holická, vydával učebnice a účastnil se veřejného života i mimo Holice.
Po absolvování měšťanské školy, vedené otcem, začala Svatoslava studovat v Praze na nově otevřeném (1890) prvním soukromém dívčím gymnáziu ve střední Evropě Minerva[3]. Gymnázium ukončila jako jedna z jeho prvních maturantek, závěrečné zkoušky složila v roce 1897. Při této příležitosti přednesla pak při slavnostním vyřazení vlastní oslavnou báseň[4] na svou středoškolskou alma mater.
Následně začala studovat medicínu na české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Až do roku 1900 docházely dívky na přednášky na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia.
Lékařkou
editovat7. června 1905 Svatoslava Hornofová odpromovala[5] a stala se tak teprve šestou v Čechách vystudovanou lékařkou, medička Anna Honzáková zde titul získala roku 1902. První dvě Češky, které se staly lékařkami ještě před ní (Bohuslava Kecková a Anna Bayerová), získaly titul doktorky medicíny mimo české území, na univerzitách ve Švýcarsku. Následně byla v rámci atestace v letech 1905 až 1907 zaměstnána v několika nemocnicích v Praze, tedy těch ochotných zaměstnat přibývající ženské lékařky. Roku 1907 si pak ve Vojtěšské ulici na pražském Novém Městě otevřela soukromou lékařskou praxi. Ta byla po ordinaci MUDr. Honzákové, teprve druhou soukromou ordinací zřizovanou ženou-lékařkou, jako třetí následovala ordinace MUDr. Růženy Machové roku 1909 v nedaleké Spálené.
Ve své odborné činnosti se následně začala zaměřovat na dermatologii,[6] čímž se stala první českou lékařkou s touto specializací. Z tohoto oboru sepsala několik odborných prací a textů. Nadále se pak věnovala vlastní básnické tvorbě a také překladům poezie.[7]
Úmrtí
editovatSvatoslava Hornofová-Kochlíková zemřela 24. února 1965, nejspíše v Praze, ve věku 89 let. Pohřbena byla spolu se svými rodiči a příbuznými v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově. Hrobka se nachází v těsné blízkosti hrobky rodiny Anny Honzákové, spolužačky Hornofové z Minervy i lékařské fakulty.
Rodina a příbuzenstvo
editovat- Provdala se jako Kochlíková.
- Měla dva sourozence:
- Strýc Václav Hornof[14] (1840–1876) byl rovněž literárně činný učitel.[15]
- V Kněževsi (ovšem v č. 45) žila také vedlejší větev rodiny, spojená Martinovým dědečkem Josefem Hornofem, který pocházel z č. 69. Jeho syn (tj. Martinův strýc) Jan Hornof byl rolník a určitou dobu též rychtář.[16][17] Z jeho potomků byli známi např.:
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika N Holice, sign. 4368, ukn2407, s. 326.
- ↑ Osobnost: Svatoslava Hornofová Kochlíková | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Spolek pro ženské studium r. 1890, který vydržoval školu s názvem Minerva. Začala ve dvou místnostech u kostela sv. Vojtěcha ve Pštrossově ulici s 51 žákyněmi. Zásluhu o vznik měla především Eliška Krásnohorská
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Holice 1867-1882, sign. 4368, ukn2407, s. 85, Vladimír Hornof. Dostupné online.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Holice 1867-1882, sign. 4368, ukn2407, s. 326, Milada Hornofová. Dostupné online.
- ↑ Martin Bohumil Hornof na billiongraves.de
- ↑ Moravský zemský archiv, Matrika oddaných Brno — sv. Tomáš 17034, s. 4, František Kříž a Milada Hornofová. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených na Smíchově, sign. SM N34, s. 183, Svatopluk Kříž. Dostupné online.
- ↑ František Kříž Archivováno 2. 7. 2020 na Wayback Machine. v kartotéce Jaroslava Kunce
- ↑ SOA Praha, Matrika narozených Kněževes 08, s. 6, Václav Hornof. Dostupné online.
- ↑ KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Hornof Václav, s. 116.
- ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Kněževes 08, s. 22, Jan Nepomucký Hornof. Dostupné online.
- ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Kněževes 22, s. 60, Hornof Jaromír. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 108 • 1842 • Hornof, Jan. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z14, s. 88. Dostupné online.