Wikipedie

Vojtěch Kryšpín (pedagog)

učitel na Smíchově a literární historik (1844-1920)

Vojtěch Kryšpín (2. dubna 1844 Poděbrady[1] – 26. března 1920 Praha-Smíchov[2]) byl český učitel, literární historik, redaktor a spolupracovník pedagogických časopisů, autor učebnic a knih pro mládež. Vyučoval na obecných školách v Dobříši (1864–68) a na Smíchově (1868–1906, od r. 1886 ředitel). Zasedal ve výboru a redakčním odboru Besedy učitelské. Roku 1878 založil a tři roky redigoval časopis Česká škola. Byl autorem prvního biografického slovníku literárně činných českých učitelů (Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885) a několika menších prací v oboru literární historie, výuky psaní a kreslení.

Vojtěch Kryšpín
Narození2. dubna 1844
Poděbrady
Úmrtí26. března 1920 (ve věku 75 let)
Smíchov
Povoláníučitel a literární historik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se 2. dubna 1844 v Poděbradech[3] jako syn klempíře Václava Kryšpína a jeho manželky Eleonory roz. Poupové.[1] Učitelskému povolání se věnoval od roku 1864[4] — nejprve v Dobříši, od roku 1868 na Smíchově.[5] Roku 1886, po smrti Jana Ladislava Maška, byl jmenován ředitelem smíchovské chlapecké školy.[6] V roce 1906 odešel do výslužby.[7] Zemřel 26. března 1920 na Smíchově v čp. 744[2] (dnes rohový dům Lidická 744/14 a Zborovská 744/1, Praha 5).

Byl veřejně činný. Například v prosinci 1866 představil na schůzi učitelů národních škol v Praze návod k výuce psaní v první třídě se třiceti vzory.[8] V říjnu 1878 byl zvolen do výboru Besedy učitelské a do jejího redakčního odboru.[9] V prosinci téhož roku založil společně s Janem V. Poklopem časopis Česká škola[10] a tři roky ho redigoval.[11] Roku 1880 zasedal v komisi pro jednotné tvary českého písma.[12] Také veřejně přednášel, například o Josefu Rautenkrancovi (Spolek učitelek v Praze 1878),[13] k životnímu jubileu učitele Václava Bažanta (Beseda učitelská 1878)[14] a o literární činnosti českého učitelstva v posledním století (t., 1884).[15]

Zemřel roku 1920 a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.

Dílo editovat

Proslavil se texty z literární historie a metodiky výuky psaní.[16] Jeho nejznámějším dílem je Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let (1885, online), svého času jediný biografický slovník českých literárně činných učitelů,[3] s velkou kulturně historickou cenou,[11] na němž pracoval od roku 1877.[4] Touto knihou zjednal učitelům čestné místo v dějinách obrozeneckého písemnictví a vytvořil důležitý pramen k jejich poznání a popularizaci.[17]

Vedle toho knižně vyšly např.:[18]

  • Zábavy malého kreslíře : lehké předlohy ku kreslení (1874)
  • Výklad básní obsažených v čítankách pro školy národní (1875)
  • Matěje Josefa Sychry život a spisy vybrané (1877), viz Matěj Josef Sychra
  • Methodický postup písma českého i německého (1878)
  • Slušnost ozdoba mládeže (1879), podle J. A. Komenského a Jana Javornického
  • Tvar a metodický postup písma českého a německého pro školy obecné a měšťanské (cca 1882, spoluautor Jan Ladislav Mašek)
  • Františka Jana Zoubka život a práce (1890, online), viz František Jan Zoubek
  • Jubilejní kytice k oslavě jubilea padesátiletého panování Jeho cís. a král. apoštolského Veličenství císaře a krále Františka Josefa I. (1898)

Byl rovněž autorem článků v časopisech, např. Posel z Budče, Beseda učitelská, Škola a život, Komenský, Paedagogium, Rozhledy paedagogické, Světozor,[4] Štěpnice, Malý čtenář aj.[19] Jednou divadelní hrou přispěl také do sborníku Divadelní ochotník.[4] Jak již bylo zmíněno, od r. 1878 tři roky (spolu)redigoval a vydával časopis Česká škola.[4]

Byl také spolupracovníkem Encyklopedie paedagogické[4] a Ottova slovníku naučného (pod značkou VKr.)[20]

Rodina editovat

  • 26. září 1871 se v Dobříši oženil s místní občankou Annou Kloudovou (1844–??).[21]
  • Po smrti první manželky se 29. května 1876 podruhé oženil s 31letou Marií Kučkovou z Poděbrad, dcerou důstojníka.[25]
    • Měli dceru Marii (1883–??).[22]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Poděbrady 24, s. 220
  2. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých na Smíchově, sign. SM Z21, s. 247
  3. ↑ a b Kryšpín 1) Vojtěch. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1900. Dostupné online. Svazek 15. S. 303.
  4. ↑ a b c d e f KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Kryšpín Vojtěch, s. 164. 
  5. ↑ Smíchovské obecní zastupitelstvo. Pražský denník. 1868-10-02, roč. 3, čís. 273, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  6. ↑ Kronika škol. Osobní. Beseda učitelská. 1886-07-15, roč. 18, čís. 29, s. 411. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  7. ↑ Městské zastupitelstvo na Smíchově. Národní listy. 1906-03-09, roč. 46, čís. 67, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  8. ↑ Schůze národního učitelstva českého v Praze. Národní listy. 1866-12-28, roč. 6, čís. 356, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  9. ↑ Beseda učitelská. Beseda učitelská. 1878-10-31, roč. 10, čís. 44, s. 522. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  10. ↑ Česká škola. Beseda učitelská. 1878-11-14, roč. 10, čís. 46, s. 549. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  11. ↑ a b NEČÁSEK, Antonín. Vojtěch Kryšpín. In: VILÍM, Jan. Národní album. Praha: J. R. Vilímek, 1899. Dostupné online. S. 178.
  12. ↑ Kronika spolků. Výbor „Ústředního spolku jednot uč. v Čechách“. Beseda učitelská. 1880-12-30, roč. 13, čís. 1, s. 8. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  13. ↑ Spolek učitelek v Praze. Ženské listy. 1878-03-01, roč. 6, čís. 3, s. 39. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  14. ↑ Tichá oslava tiché záslužné práce. Beseda učitelská. 1878-08-01, roč. 10, čís. 31, s. 367. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  15. ↑ Beseda učitelská. Beseda učitelská. 1884-12-04, roč. 16, čís. 50, s. 696. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  16. ↑ Vzpomínka na Vojtěcha Kryšpína. Lidové noviny. 1944-04-01, roč. 52, čís. 91, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  17. ↑ Vojtěch Kryšpín. Posel z Budče. 1893-05-17, roč. 24, čís. 22, s. 338. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. 
  18. ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR
  19. ↑ KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Kryšpín Vojtěch (dodatek), s. 387. 
  20. ↑ Nově přibylí spolupracovníci. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. Svazek 7. S. 1c.
  21. ↑ SOA Praha, Matrika oddaných Dobříš 34, s. 15
  22. ↑ a b c Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 313, obraz 635
  23. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 120 • 1872 • Kryšpín, Jaroslav
  24. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 313, obraz 651
  25. ↑ SOA Praha, Matrika oddaných Poděbrady 35, s. 283

Externí odkazy editovat


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojtěch_Kryšpín_(pedagog)&oldid=21986622“