Wikipedie

Martin Bohumil Hornof

český učitel, spisovatel a skladatel

Martin Bohumil Hornof (12. února 1844 Kněževes u Rakovníka[2] – 8. dubna 1902 Pardubice-Zelené Předměstí[3]) byl český učitel, spisovatel a hudební skladatel. Působil zejména v Holicích a Pardubicích. Účastnil se činnosti učitelských spolků. Byl autorem učebnic, knih pro mládež, sborových a náboženských písní.

Martin Bohumil Hornof
Narození12. února 1844
Kněževes
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. dubna 1902 (ve věku 58 let)
Pardubice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníučitel, spisovatel a hudební skladatel
DětiSvatoslava Hornofová-Kochlíková[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Narodil se 12. února 1844 v Kněževsi u Rakovníka[4] čp. 59 jako syn sedláka Josefa Hornofa.[2] Do základní školy chodil v rodné obci, kde byl jeho učitelem hudebně založený František Spal (1803–1873).[4][p 1] Poté s finančními obtížemi absolvoval reálku v Rakovníku a v letech 1860-61 vystudoval učitelský ústav v Praze.[4]

Působil jako podučitel postupně v Lánech, Srbči, Ždírnici a na Starém Městě pražském.[4] Roku 1869 získal místo učitele v tehdejších Nových Holicích na Pardubicku[4] a v září 1871 tam byl jmenován řídícím učitelem.[5]

V Holicích se zapojil do veřejné činnosti. 16. dubna 1873 spoluzakládal učitelský spolek Budeč holická a byl zvolen jejím prvním předsedou.[6] (Roku 1875 z vedení odstoupil pro zaneprázdněnost,[7] ale o dva roky později byl znovu uváděn jako předseda.[8]) V rámci této organizace například nastolil diskusi o způsobu výuky zpěvu[8] a o vedení školní kroniky.[9] V letech 1874[10] a 1877[11] byl zvolen jedním ze zástupců učitelů pardubického okresu pro zemskou školní poradu. Na zemské učitelské konferenci r. 1875 byl členem skupiny vedené J. K. Hrašem, která řešila problematiku řídících učitelů (kvalifikační předpoklady, financování, započtení času na vedení školy apod.)[12] V roce 1884 byl zmiňován jako člen výboru holického odboru Ústřední matice školské.[13]

 
Hrobka rodiny Hornofovy na Vinohradském hřbitově

4. listopadu 1890 byl jmenován řídícím učitelem obecné školy v Pardubicích.[14] (Podle jiných zdrojů nastoupil do funkce následujícího roku.)[15] I zde pokračoval ve veřejném působení. Například roku 1894 organizoval na své škole finanční sbírku na podporu nemocného vinohradského kolegy Josefa Stanislava Háska[16] (1849–1896).[p 2] V březnu 1896 přednášel v pardubické Budči „O vážnosti stavu učitelského“.[17] Na jaře 1897 podepsal provolání Jednoty českého katolického učitelstva[18] a na valné hromadě v Hradci Králové v srpnu téhož roku byl zvolen místopředsedou.[19]

Zemřel 8. dubna 1902 v Pardubicích, na Zeleném Předměstí č. 584[3] (tehdy Alžbětina, dnes Anenská třída)[p 3] na emfyzém (rozedmu plic).[3] (Doplňky k Ottovu slovníku naučnému[20] a následně i některé jiné zdroje[21] uvádějí datum 7. dubna.) Byl vzpomínán jako výborný vychovatel, oblíbený povídkář, církevní skladatel a autor písní pro sborový zpěv[22] (viz též Dílo). Jeho ostatky jsou v současnosti (počátek 21. století) uloženy na Vinohradských hřbitovech.[23]

Dílo editovat

Byl autorem učebnic, povídek pro děti, ale také sborových a církevních písní. Knižně vyšly například:[24]

  • Stručný dějepis Čech (1867 s několika reedicemi)
  • Bájky (1968)
  • Besedníček (1870), sbírka básní k recitaci
  • Čeští vystěhovalci (1870), povídka z třicetileté války
  • Přírodopis všech tří říší (1875), omylem (?) pod jménem Jos. B. Hornof[25]
  • Povídky dějepisné (1878)
  • Ničemný kníže a Chytrý Dobeš (1880), dvojice historických povídek pro mládež

Uspořádal sbírku Zpěvy církevní pro zbožný lid a milou mládež farnosti Holické (1880) a sborník Pod praporem hasičským, v upom. na 11. sjezd župní hasičské jednoty Chrudimské v Holicích (1890).

Některé jeho povídky vycházely v časopisech, např. Johanita Slavibor (Malý čtenář 1885).[26]

Byl rovněž hudebním skladatelem, zaměřeným zejména na sborový zpěv a církevní hudbu.[22] Například na schůzi klatovského učitelského spolku r. 1885 zazpívali jeho kvartet K národu.[27]

Rodina a příbuzenstvo editovat

  • Oženil se s Marií Dykastovou (1849-1922),[23] dcerou rolníka ze Srbče.[28] Z jejich dětí byli známi např.:
  • Bratr Václav Hornof[36] (1840–1876) byl rovněž literárně činný učitel.[37]
  • V Kněževsi (ovšem v č. 45) žila také vedlejší větev rodiny, spojená Martinovým dědečkem Josefem Hornofem, který pocházel z č. 69. Jeho syn (tj. Martinův strýc) Jan Hornof byl rolník a určitou dobu též rychtář.[38][39] Z jeho potomků byli známi např.:
    • Jan Nepomuk Hornof[38] (1844–1917), berní úředník, vrchní pokladník města Prahy[40]
    • Jakub Hornof převzal rodinný statek. Jeho syn Jaromír Hornof[39] (1868–1909) vystudoval práva a stal se soudcem v Holešově na Moravě.[41]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Více o něm viz KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Spal František, s. 237–238. 
  2. ↑ Více o něm viz KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Hásek Josef Stanisl., s. 104.  a Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 161, obraz 837, dostupné online.
  3. ↑ Podle Nahlížení do katastru nemovitostí.

Reference editovat

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika N Holice, sign. 4368, ukn2407, s. 326.
  2. ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Kněževes 08, s. 34. Dostupné online.
  3. ↑ a b c SOA Zámrsk, Matrika zemřelých Pardubice-Zelené Předměstí, sign. 2660, ukn 7283, s. 225. Dostupné online.
  4. ↑ a b c d e KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Hornof Martin B., s. 115–116. 
  5. ↑ Věstník učitelský. Beseda učitelská. 1871-10-12, roč. 3, čís. 41, s. 491. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  6. ↑ Kronika spolkův učitelských. Holická Budeč. Beseda učitelská. 1873-06-26, roč. 5, čís. 26, s. 305. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  7. ↑ Kronika spolkův učitelských. Z Budče holické. Beseda učitelská. 1875-06-10, roč. 7, čís. 23, s. 270. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  8. ↑ a b Kronika spolků a škol. Budeč holická. Beseda učitelská. 1878-01-17, roč. 10, čís. 3, s. 31. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  9. ↑ Budeč holická. Národní listy. 1877-08-03, roč. 17, čís. 211, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  10. ↑ Dopisy. Z Pardubic. Beseda učitelská. 1874-04-23, roč. 6, čís. 17, s. 203. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  11. ↑ Z Pardubic. Beseda učitelská. 1877-09-13, roč. 9, čís. 37, s. 473. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  12. ↑ Učitelská konference zemská. Beseda učitelská. 1875-11-11, roč. 7, čís. 45, s. 538. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  13. ↑ Z Holic. Národní listy. 1884-04-27, roč. 24, čís. 117, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  14. ↑ Věstník učitelský. Národní listy. 1890-11-10, roč. 30, čís. 310, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  15. ↑ ZENKL, František Dušan. Hornof 2) Martin Boh.. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1909. Dostupné online. Svazek 28. S. 632.
  16. ↑ „Vykonejme skutek bratrského milosrdenství pro zuboženou rodinu učitelskou“. Beseda učitelská. 1878-01-17, roč. 26, čís. 49, s. 655. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  17. ↑ Učitelské a školské zprávy. Národní listy. 1896-02-27, roč. 36, čís. 57, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  18. ↑ Ke sjezdu klerikálních učitelů. Národní listy. 1897-05-29, roč. 37, čís. 148, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  19. ↑ Valná hromada jednoty českého katolického učitelstva. Obnova. 1897-09-03, roč. 3, čís. 130, s. 7. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  20. ↑ Hornof 2) Martin Bohumil. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Svazek 11. S. 594.
  21. ↑ Hornof Martin Bohumil[nedostupný zdroj] v kartotéce Jaroslava Kunce
  22. ↑ a b Zprávy osobní a rodinné. Úmrtí. Národní politika. 1902-04-09, roč. 20, čís. 97, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  23. ↑ a b c d Martin Bohumil Hornof na billiongraves.de
  24. ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR, není-li uvedeno jinak.
  25. ↑ Nákladem Jana Pospíšila. Národní listy. 1875-11-28, roč. 15, čís. 327, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  26. ↑ HORNOF, M. B. Johanita Slavibor. Malý čtenář. 1885-03-01, roč. 4, čís. 6, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  27. ↑ Klatovský učit. spolek. Beseda učitelská. 1885-02-26, roč. 17, čís. 9, s. 122. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  28. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených Holice 1867-1882, sign. 4368, ukn2407, s. 85, Vladimír Hornof. Dostupné online.
  29. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Holice 1867-1882, sign. 4368, ukn2407, s. 262, Svatoslava Hornofová. Dostupné online.
  30. ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy: na paměť 50 letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: M. Navrátil, 1913. 387 s. Dostupné online. Kapitola Hornofová-Kochlíková Svatoslava Dr., s. 102. 
  31. ↑ Z kruhů lékařských. Národní politika. 1912-10-09, roč. 30, čís. 279, s. 8. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  32. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Holice 1867-1882, sign. 4368, ukn2407, s. 326, Milada Hornofová. Dostupné online.
  33. ↑ Moravský zemský archiv, Matrika oddaných Brno — sv. Tomáš 17034, s. 4, František Kříž a Milada Hornofová. Dostupné online.
  34. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených na Smíchově, sign. SM N34, s. 183, Svatopluk Kříž. Dostupné online.
  35. ↑ František Kříž Archivováno 2. 7. 2020 na Wayback Machine. v kartotéce Jaroslava Kunce
  36. ↑ SOA Praha, Matrika narozených Kněževes 08, s. 6, Václav Hornof. Dostupné online.
  37. ↑ KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Hornof Václav, s. 116. 
  38. ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Kněževes 08, s. 22, Jan Nepomucký Hornof. Dostupné online.
  39. ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Kněževes 22, s. 60, Hornof Jaromír. Dostupné online.
  40. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 108 • 1842 • Hornof, Jan. Dostupné online.
  41. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z14, s. 88. Dostupné online.

Externí odkazy editovat

  • Martin Bohumil Hornof v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
  • Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 282 • 1844 • Hornof, Martin. Dostupné online (doklad k jeho pražskému pobytu cca 1867–70)
  • Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 197, obraz 518, dostupné online (přihláška jeho vdovy a dětí k pobytu v Košířích a Praze po r. 1902)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_Bohumil_Hornof&oldid=22929615“