Svahová

část obce Boleboř v okrese Chomutov

Svahová (německy Neuhaus[3]) je malá vesnice v Krušných horách v obci Bolebořokrese Chomutov. Stojí deset kilometrů severně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 800 metrů. Byla založena nejspíše na počátku druhé poloviny šestnáctého století Kryštofem z Karlovic jako dřevařská osada. Hlavní zdroj obživy pro její obyvatele představovala práce v lese a chov dobytka. Vesnice po většinu své existence patřila k červenohrádeckému panství. Samostatnou obcí se stala po zrušení poddanství v roce 1850, ale brzy poté byla připojena k Jirkovu. Od roku 1961 je součástí obce Boleboř.

Svahová
Boleboř, Svahová, gamekeeper's lodge.jpg
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Boleboř
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 16 (2011)[2]
Katastrální území Svahová (11,75 km²)
Nadmořská výška 795 m n. m.
PSČ 431 21
Počet domů 11 (2011)[2]
Svahová
Svahová
Další údaje
Kód části obce 7030
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Původní název vesnice zněl Neuhaus (nový dům). V historických pramenech se jméno vyskytuje jen jako Neuhaus (1787, 1854).[4]

HistorieEditovat

 
Kaplička

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1563.[5] Založil ji nejspíše Kryštof z Karlovic, kterému od roku 1554 patřilo panství Červený hrádek. V Jirkově měl kamenečný důl Svatý Kryštof s hutí a Svahová vznikla jako sídlo lesních dělníků, kteří pro ni dodávali dřevo.[6] V roce 1577 Kryštof většinu panství prodal, ale ponechal si huť, důl a některé pozemky včetně Svahové. Panství Svatý Kryštof přešlo po Kryštofově smrti na Georga Meinla, od něhož je v roce 1610 koupilo město Jirkov přibližně za částku 30 419 zlatých, a tím se dostalo zpět k červenohrádeckému panství.[5]

Další zpráva o Svahové pochází až z roku 1787, takže je možné, že osada zanikla za třicetileté války. V letech 1817–1819 provozoval hrabě Jiří Buquoy na okraji vesnice sklárnu Georghütte, ve které se vyrábělo tabulové, draselno-vápenaté a zelené sklo. Její součástí byla stoupa a dřevěný parní stroj postavený podle návrhu hraběte. Jako palivo se používala rašelina z blízkého rašeliniště.[7] Po strojem způsobeném požáru sklárna zanikla. V okolí vesnice se také těžila drobná žilná ložiska železné rudy.[8]

Na konci devatenáctého století ke Svahové patřilo 1285 hektarů půdy. Převážnou většinu tvořily lesy a výměra zemědělské půdy dosahovala pouze 29 hektarů. Na neúrodných polích se ve velké nadmořské výšce pěstovalo jen malé množství ovsa a brambor. Působil zde jeden výrobce hraček, ale většina obyvatel pracovala v lese. Do kostela a do školy chodili lidé do Boleboře.[9]

Přírodní poměryEditovat

Svahová stojí u středu jižní hranice stejnojmenného katastrálního území o rozloze 11,75 km²[10]Ústeckém kraji asi dva kilometry severně od Boleboře a deset kilometrů severně od Chomutova.[11]

Geologické podloží tvoří předvariské intruzivní horniny a horniny neznámého stáří, které jsou často deformované a metamorfované. Zastupují je různé druhy metagranitů až metagranodioritů a ortoruly. Do jihozápadního a jihovýchodního cípu území zasahují prekambrické horniny zastoupené dvojslídnými a biotitickými rulami a u východní hranice severně od hotelu na Lesné se vyskytují také biotické jemně až středně zrnité žuly.[12]

geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Rudolická hornatina. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou okolo 900 metrů se nachází v severovýchodním cípu území v okolí Eduardovy skály, zatímco nejnižší bod je v údolí potoka Lužce u Nivského mlýna ve výšce asi 545 metrů. Zástavba samotné vesnice je rozptýlená ve výškách od 765 do 810 metrů.[12]

půdních typů se vyskytuje podzol kambický, ale ve třech lokalitách povrch pokrývají rašeliny. Vytvořily se v oblasti jihozápadně od Kachního rybníka, v okolí Nového rybníka po obou stranách silnice do Malého Háje a na severovýchodě v místech s pomístním jménem Na Močále.[12]

Většinu oblasti odvodňuje Lužec (též Nivský potok), na kterém se nachází Helenčin vodopád, a jeho drobné bezejmenné přítoky. Voda z jihozápadní části území odtéká do Bíliny a ze severu do Telčského potoka.[12] V katastrálním území se nachází tři rybníky: Kachní, Nový a Telčský (též V Díře). Propojovaly je strouhy Anwedlgraben a Töltschgraben. Celá soustava umožňovala díky zdvojeným výpustem Kachního a Telčského rybníka převádění vody z povodí Telčského potoka do povodí Lužce.[6]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 107 obyvatel (z toho 56 mužů) německé národnosti, kteří byli s výjimkou jednoho evangelíka římskými katolíky.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 110 obyvatel německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.[14]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[15][16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 161 163 143 142 128 107 110 22 8 11 7 3 8 16
Domy 32 32 32 32 31 30 31 33 2 3 2 3 4 11

Obecní správaEditovat

 
Domy v lese
 
Rozcestí nad vesnicí

Roku 1850 se Svahová stala samostatnou obcí,[9] ale již v roce 1869 je uváděna jako osada Jirkova, ke kterému patřila až do roku 1960. Následující rok se stala částí obce Boleboř.[17] K vesnici patřila osada V Díře (německy Im Loch), ale později byla většina tamních domů začleněna do okresu Most. V roce 1930 v osadě žilo 28 lidí v šesti domech.[9]

DopravaEditovat

Svahovou vede silnice třetí třídy č. 25220 z Jirkova do Brandova.[18] Autobusová linková doprava do vesnice nezajíždí a nejbližší zastávka se nachází v Boleboři. Nejbližší železniční stanice a zastávky jsou Jirkov na trati Chomutov–Jirkov a Jirkov zastávka na trati Ústí nad Labem – Chomutov. Vesnice je křižovatkou tří turistických tras. Vede přes ní úsek červeně značené krušnohorské trasy mezi Horou Svatého Šebestiána a Novou Vsí v Horách, žlutě značená trasa z Jirkova do Kalku a zeleně značená trasa z Bezručova údolí do Hory Svaté Kateřiny. Po silnici je vedena cyklotrasa č. 3079 z Bezručova údolí do Rudolic v Horách.[11]

SpolečnostEditovat

Ve vesnici stojí Horský hotel Svahová, jehož základy byly podle letopočtu 1777 vyrytého do trámu postaveny již v osmnáctém století. Budova byla několikrát rozšířena. Fungovala jako Sokolská chata a později v ní bylo rekreační středisko chomutovských železáren. V zimě funguje sjezdovka a lyžařský vlek.[19] Na východním okraji katastrálního území stojí Horský hotel Lesná, který je jedním z výchozích bodů lyžařského běžeckého areálu.[20]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2017-04-13 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. 
  2. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 218–219. 
  5. a b BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Svahová, s. 43. Dále jen Binterová 2000. 
  6. a b Binterová 2000, s. 42
  7. Binterová 2000, s. 44
  8. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Železnorudné doly na žilách, s. 49. 
  9. a b c Binterová 2000, s. 46
  10. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  11. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. 
  12. a b c d CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. 
  13. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  14. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  15. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  17. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-03-17]. S. 551. Dostupné online. 
  18. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. 
  19. Binterová 2000, s. 47
  20. Lyžařský areál na Lesné – Lesná [online]. Informační centrum Lesenská pláň [cit. 2017-04-13]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Svahová, s. 42–47. 
  • BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Svahová, s. 35–36. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat