Strumica (město)

okresní město v Severní Makedonii

Strumica (v makedonské cyrilici Струмица), je město v jihovýchodním regionu Severní Makedonie. Má celkem 35 311 obyvatel[1]. Nachází se poblíž hranice s Bulharskem, v úrodné nížině.

Strumica
Плоштад Гоце Делчев Струмица (2).jpg
Strumica – znak
znak
Strumica – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 203 m n. m.
Stát Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Statistický region Jihovýchodní
Opština Strumica
Strumica
Strumica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 109,8 km²
Počet obyvatel 45 087 (2002)
Hustota zalidnění 410,6 obyv./km²
Správa
Starosta Kosta Janevski
Vznik 1920
Oficiální web strumica.gov.mk
Telefonní předvolba 34
PSČ 2400
Označení vozidel SR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Název města pochází podle řeky Strumica, která jím protéká. Osídlení zde však bylo již v 2. století př. n. l. Tehdejší řecké město bylo známé pod názvem Αστραίον (Astraion). Později bylo připomínáno pod názvem Tiveriopolis. Současný název jak města tak i řeky je slovanského původu. Turecký název města byl přejat od slovanského obyvatelstva a zněl Ustrumca. Doložen je také starší název v podobě Strumnica. Řecká podoba názvu zní Στρούμιτσα.

V roce 1519 zde podle tureckého defteru žilo 2780 obyvatel.

Roku 1845 jej navštívil ruský slavista Viktor Grigorovič. O jedenáct let pozděi zde byla v souvislosti s reformami tanzimatu otevřena pravoslavná (bulharská) farnost. Roku 1870, otevřela ve Strumici i první škola, která vznikla při místní pravoslavné obci. Po Berlínském kongresu, kdy Osmanská říše ztratila značná území v oblasti Jihovýchodní Evropy, odešla řada místních muslimů právě do Strumici, která Turecku zůstala (Strumica byla součástí Evropského Turecka až do roku 1912).

V roce 1900 měla Strumica 10 160 obyvatel.

Během balkánských válek bylo město opuštěno, vypálené a poničeno. Spolu s okolním územím ale nebylo dáno na rozdíl od zbytku Vardarské Makedonie Srbsku. Teprve až po skončení první světové války jej nově vzniklé Království Srbů, Chorvatů a Slovinců získalo (spolu s městy Bosilegrad a Dimitrovgrad) na úkor Bulharska v roce 1919. Během meziválečného období bylo město jako odlehlé jugoslávské sídlo snadným cílem bulharských ozbrojenců, kteří zde útočili na jugoslávské policisty a bezpečnostní složky. Za druhé světové války se jej Bulharsko opět zmocnilo.

Po roce 1945 zůstalo město součástí území Jugoslávie. V roce 1948 přislíbil Tito navrácení Strumici a dalších několika měst s víceméně bulharským obyvatelstvem (tzv. Zapadni pokrajnini) Bulharsku, nicméně vzhledem k roztržce mezi Jugoslávií a východním blokem k tomu nedošlo. Naopak byla hranice mezi Jugoslávií a Bulharskem na dlouhou dobu uzavřena, což znamenalo zpřetrhání řady místních vazeb.

V roce 1951 se zde uskutečnil proces s pěti studenty, kteří byli později popraveni (tzv. Струмичката петорка).

Během války v Kosovu v roce 1999 bylo město využíváno jako základna pro 1. a 2. německý kontingent jednotek KFOR, zejména kasárna na západě města, včetně přidruženého areálu makedonské armády. Vzhledem ke své blízkosti k řeckým hranicím byla Strumica vhodnou volbou, neboť rozmístěný zásobovací prapor často přepravoval zboží a vybavení z přístavu v Soluni.

EkonomikaEditovat

Město se díky vhodným podmínkám pro zemědělství stalo v průběhu dějin významným centrem potravinářského i textilního průmyslu. Pěstován a zpracováván je rovněž tabák. Do druhé světové války zde nebyl žádný průmysl, zemědělství bylo částečně neúspěšně kolektivizováno.

Po druhé světové válce byly postaveny odvodňovací kanály v rovinaté krajině v okolí řeky stejného názvu. V blízkosti Strumici se nachází malá vodní elektrárna Turija, dokončená roku 1985.

ObyvatelstvoEditovat

Obyvatelstvo je převážně makedonské národnosti. Zastoupena je rovněž romská a turecká menšina.

Většina Strumičanů se hlásí k makedonské pravoslavné církvi, jejíž hlavní kostel je zasvěcen Cyrilu a Metodějovi.

KulturaEditovat

 
Pohled na střed města.

Každoročně se ve Strumici koná pravidelný filmový festival Aster fest a také karneval.[2]

V centru města se nachází kulturní dům pojmenovaný po Antonovi Popovovi.

Město Strumica se rovněž stalo předlohou pro některé romány Karla Maye.

PamětihodnostiEditovat

Nedaleko od města se nachází pevnost známá pod názvem Carevi kuli. V centru města je památkově chráněno několik budov, např. secesní rohový hotel Srpski kral.

V okolí Strumici jsou turisticky zajímavé lokality, např. vodopády, nebo lázně u vesnice Bansko.

SportEditovat

Ve Strumici sídlí dva fotbalové týmy, a to Belasica, založený roku 1922 a Tiverija, založený o rok později.

Významné osobnostiEditovat

Ze Strumici pocházely následující významné osobnosti:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Popis na naselenieto [online]. DOMA]INSTVATA I STANOVITEVO REPUBLIKA MAKEDONIJA, 2002 [cit. 2016-10-07]. S. 57. Dostupné online. (makedonsky) 
  2. Článek na portálu freshholiday.bg (bulharsky)
  3. Goran Pandev, national-football-teams.com (anglicky)

Externí odkazyEditovat