Stanislav Srazil
Stanislav Srazil (7. května 1919, Pohránov u Dašic – 20. dubna 1944, Malá pevnost Terezín[1]) byl československý voják a příslušník výsadku Antimony.
| Stanislav Srazil | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. května 1919 Pohránov  Československo |
| Úmrtí | 20. dubna 1944 (ve věku 24 let), říjen 1944 (ve věku 25 let) nebo prosinec 1944 (ve věku 25 let) Malá pevnost Terezín  Protektorát Čechy a Morava |
| Národnost | Češi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mládí editovat
Narodil se 7. května 1919 v chudé rodině. Otec Stanislav byl obuvnický dělník, matka Emilie, za svobodna Řeháková pracovala v zemědělství. Měl dvě mladší sestry. Pět tříd obecné školy absolvoval v Horních Ředicích, tři třídy měšťanské školy v Holicích. Poté se vyučil číšníkem v Zábřehu na Moravě a Rokycanech, kde po vyučení v roce 1937 krátce pracoval. Poté pracoval v Pardubicích.
V exilu editovat
Dne 30. května 1939 se poprvé neúspěšně pokusil překročit státní hranice do Polska. Po druhé se o to pokusil 19. června 1939 u Moravské Ostravy. Byl zadržen polskými četníky a předán gestapu. Gestapem byl krátce internován v Místku, po propuštění se mu koncem července 1939 podařilo projít do Polska. Následně podepsal závazek ke službě v Cizinecké legii a 26. září 1939 byl jako vojín zařazen v Agde do 7. roty u 1. pěšího pluku československé zahraniční armády.
Dne 1. ledna 1940 byl povýšen na svobodníka. Absolvoval poddůstojnickou školu a účastnil se bojů o Francii. Po pádu Francie se 13. července 1940 evakuoval do Anglie a byl zařazen k 2. pěšímu praporu. 28. října 1940 byl povýšen na desátníka. Na jaře 1941 absolvoval kurz rotmistrů a 28. října 1941 byl povýšen na četaře. Od 21. února do 24. října 1942 prodělal základní sabotážní kurz, paravýcvik, střelecký a konspirační kurz. 12. září byl zařazen do výsadku Antimony. 10. září prodělal těžký výron kotníku, ale na vlastní žádost se 5. října znovu zapojil do závěrečných příprav.
Nasazení editovat
Dne 24. října 1942 byl společně s nadporučíkem Františkem Závorkou a svobodníkem Lubomírem Jasínkem vysazen u Kopidlna na Jičínsku. Při doskoku si obnovil zranění kotníku. Přesto se zapojil do činnosti výsadku. Při cestě do Pardubic se mu podařilo získat informace o zániku výsadku Silver A. Poté se ukrýval v Horní Kalné.
Kvůli konfidentské činnosti Karla Čurdy a Jaroslava Nachtmanna byl 16. ledna 1943 zatčen gestapem. Po věznění v Jičíně a na Pankráci byl přinucen ke spolupráci na radiové protihře Hermelín. Pomocí smluvených znaků se mu podařilo centrálu (VRÚ) v Londýně varovat a tím celou německou operaci zmařit. Dne 16. dubna 1944 byl převezen do Malé pevnosti Terezín a tam pak 20. dubna 1944 bez soudu popraven.[zdroj?]
Po druhé světové válce editovat
Dne 2. září 1945 byl jmenován rotmistrem pěchoty (s účinností a pořadím od 1. května 1945) a zároveň byl jmenován podporučíkem pěchoty (s účinností a pořadím od 26. ledna 1943). Je jmenovitě uveden na památníku padlých v Horních Ředicích a na jeho rodném domě je umístěna pamětní deska.
Vyznamenání editovat
- 1940 –
Československý válečný kříž 1939 - 1943 –
Československý válečný kříž 1939 - 1944 –
Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
_Bar.png){kind=small}
_BAR.svg){kind=small}
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Stanislav Srazil, s. 471, 490, 502, 588.
Literatura editovat
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
- PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Stanislav Srazil, s. 471, 490, 502, 588.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Srazil Stanislav [online]. web: Parašutisté [cit. 2022-09-13]. (životopis + kmenový list). Dostupné online.
