Otevřít hlavní menu

Kopidlno

město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji

Kopidlno je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín. Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk–Jičín. V Kopidlně žije přibližně 2 100[1] obyvatel. Městem protéká říčka Mrlina.

Kopidlno
Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
Znak obce Kopidlno
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0522 573060
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Jičín (CZ0522)
Obec s rozšířenou působností Jičín
Pověřená obec Kopidlno
Historická země Čechy
Katastrální výměra 29,11 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 080 (2019)[1]
Nadmořská výška 219 m n. m.
PSČ 507 32
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu náměstí Hilmarovo 13
507 32 Kopidlno
Starosta Ing. Hana Masáková
Oficiální web: www.kopidlno.cz
Email: kopidlno@kopidlno.cz
Kopidlno
Kopidlno
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etymologie názvuEditovat

Název města byl odvozen od slova kopidlo, což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu[2].

HistorieEditovat

Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365-1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn[3]. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či kozlaa, která je vyobrazena na sklomalbách z Nadslavského kostela[4] a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní - středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kopidlnu.
 
Kopidlno v roce 1821, veduta Jan Venuto
 
Sousoší Panny Marie na náměstí
 
Náhrobek rodiny Ehmigovy
  • Zámek z poloviny 16. století, byl přestavěn z původní vodní tvrze po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park a zámecký rybník, napuštěný již v první polovině 16. století.
  • Socha služky v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
  • Zámecké vězení: zde byl před popravou vězněn Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna.
  • Pomník Tomáše Svobody - před zámkem
  • Památný kámen, u kterého byl Tomáš Svoboda roku 1728 popraven, leží u prodejny Můj obchod[5]
  • Barokní kostel svatého Jakuba Většího se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let 17041705, stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad Jan Blažej Santini-Aichel; interiér upraven a zařízen kolem 1850-1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
  • barokní budova fary
  • Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
  • Tělocvična Sokol- funkcionalistická stavba, návrh arch. Č. Musil
  • Nový hřbitov: mj. Náhrobek rodiny Ehmigovy se sochou Poutníka s křížem od Antonína Suchardy

PrůmyslEditovat

  • Dominantou Kopidlna je komín cukrovaru, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti Šlikovi. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988[6]. Budovy cukrovaru prošly demolicí[7], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.[8].
  • Sídliště pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v 60.letech 20.století.

SoučasnostEditovat

S úpadkem průmyslu souvisela i demografie města: došlo k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těsnější spolupráce s okolními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se[kdy?] připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny otázky kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Z hlediska občanské vybavenosti a kultury však občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních.[zdroj?]

  • Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření[9] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
  • zahradnická škola s dlouholetou tradicí - sídlí v zámeckém parku

DopravaEditovat

Dopravní dostupnost je nadprůměrná:

  • Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov.
  • Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
  • Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva[10] i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.[11]

Části městaEditovat

Rodáci a osobnostiEditovat

Další fotografieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Místní jména v Čechách, jejich původ a význam , díl II, s. 305, dostupné online [1]
  3. Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.
  4. SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl V, Praha 1877, s. 275
  5. Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru
  6. https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html
  7. demolice cukrovaru
  8. brownfield Cukrovar Kopidlno
  9. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
  10. Lokomotiva řady 748.45 na vlečce. spz.logout.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-05. 
  11. vlečka do libáňského cukrovaru
  12. František Matěj Hilmar
  13. Kopidlenské listy. Zdeněk Svěrák se do Kopidlna vrátil pro čestné občanství. Kopidlenské listy [on-line], březen 2018, str. 1-2. Dostupné on-line na: <http://kopidlno.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6929&id_dokumenty=137661>.

LiteraturaEditovat

  • Emanuel POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech , svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101

Externí odkazyEditovat