Spirochéty

spirálovité bakterie
(přesměrováno z Spirochety)

Spirochéty jsou gramnegativní bakterie s charakteristickým tvarem dlouhé, štíhlé spirály. Jsou pohyblivé, chemoheterotrofní, anaerobní a vesměs volně žijící, ale známe i patogenní druhy.

Jak číst taxoboxSpirochéty
alternativní popis obrázku chybí
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doménabakterie (Bacteria)
Kmenspirochéty (Spirochaetae)
TřídaSpirochaetes
Cavalier-Smith, 2002
ŘádSpirochaetales
Buchanan, 1917
Typový rod
Spirochaeta
čeledě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika editovat

 
Schéma bakteriální buňky

Spirochéty jsou dlouhé, tenké, ohebné bakterie charakteristického šroubovitého tvaru, 5–500 μm dlouhé a 0,2–7 μm široké[1]. Množí se příčným dělením, případně pučením. Jsou velmi pohyblivé, a to díky tzv. osovému vláknu, což je kontraktilní struktura podobná bakteriálnímu bičíku, která je zabudovaná v buněčné stěně a spirálně se ovíjí kolem protoplastu. Osová vlákna vedou od pólů buňky k jejímu středu, kde se protilehlá vlákna více či méně přesahují. Díky tomu se spirochéty pohybují vývrtkovitým otáčením kolem vlastní osy nebo smršťováním a natahováním celé buňky.

V patogenezi jsou důležité morfologické změny a změny v expresi povrchových proteinů. V nepříznivých podmínkách jsou spirochéty schopny tvořit cysty (zapouzdřit se) a být rezistentní vůči protilátkám a lékům. Hostitel na zapouzdřené spirochéty nereaguje. V příznivých podmínkách cystickou strukturu změní na pohyblivou spirochétu a opět poškozují hostitelovy buňky a vyvolávají reakci. Jsou s to tvořit kulovité formy (sféroplast, L-forma) a „váčky“ (gemmy; gemma je lat. pupen). Při vytvoření L-formy, tzn. formy bakterie bez buněčné stěny („cell wall deficient“, CWD) jsou rezistentní vůči těm antibiotikům, která působí na buněčnou stěnu (peniciliny, cefalosporiny).[pozn. 1] Další strukturou odvozenou z membrány je vezikul. U mnoha druhů všech rodů spirochét je zdokumentována tvorba drobných lomivých granulí, jejich rozmnožování a vývoj ve spirálovitou formu. Spirocheální bakterie mají také schopnost maskovat se vniknutím do intracelulárního prostoru, čímž se vyhýbají detekci imunitním systémem. Tato forma úniku spirochétě umožňuje, aby zůstala nečinná dlouhou dobu.[3]

Barvení editovat

Gramovo barvení není v případě spirochét příliš vhodné, barví se velmi špatně a když už, tak jen staré buňky, a to negativně. Význam má barvení Giemsou, používá se též impregnace stříbrem. Spirochéty se dají pozorovat také v nativním preparátu, v zástinu nebo při použití fázového kontrastu – při tomto způsobu je často prozradí jejich charakteristický pohyb.

Patogenní spirochéty editovat

  • Treponema spp. – původce syfilis člověka (T. pallidum), frambézie (T. pertenue), pinty (T. carateum), nemoci Bejel neboli endemické syfilitidy a spirochetózy (syfilis) králíků. Některé další patogenní treponemy způsobují parodontózu (T. denticola, T. pectinovorum, T. socranskii, T. vincentii).[4]
  • Borrelia spp. – u člověka, psů, koní, skotu a ovcí původce lymské borreliózy,[5] u člověka původcem návratného tyfu (B. recurrentis), tropické návratné horečky (B. recurrentis); z nemocí zvířat Borrelia způsobuje borreliózu ptáků včetně drůbeže (B. anserina), spirochetózu skotu (B. theileri) a epizootické aborty skotu (B. coriaceae).[6][7]
  • Leptospira spp. – původce leptospiróz zvířat, příp člověka. V roce 2020 je uváděno 66 druhů s více než třemi sty sérotypů.[8] Bakterie Leptospira parazitují zejména na zvířatech, méně na člověku. Případná nákaza (antropozoonóza) se týká především osob pracujících se zvířaty, s odpadní vodou, záchranářů při záplavách či lidí koupajících se a sportujících ve stojaté vodě. (L. alexanderi, L. borgpetersenii, L. interrogans sérotypy Hardjo, Copenhageni a Icterohaemorrhagiae, L. kirschneri, L. mayottensis, L. noguchii, L. santarosai, L. weilii a další). Sérotypy druhu L. interrogans mohou ve vhodném prostředí (povrchová voda) přežívat dlouhodobě.[9][10]
  • Brachyspira spp. – původce dysentérie prasat (B. hyodysenteriae) nebo spirochetózy střeva prasat (B. pilosicoli); příčinou onemocnění, které probíhá pod klinickým obrazem dyzentérie, jsou i druhy B. hampsonii a B. suanatina. Příčinou spirochetézy slepých střev drůbeže je B. intermedia, B. alvinipulli a zmíněná B. pilosicoli.[11]

Poznámky editovat

  1. L-forma je v mikrobiologii způsob existence bakterií bez bakteriální stěny. Může být navozena uměle, ale vyskytuje se i přirozeně. L-formy bakterií mohou přežívat a za příznivých okolností se množit. Z klinického hlediska je významná jejich rezistence na některá antibiotika, např. penicilinová, která účinkují právě zásahem do syntézy bakteriální stěny. Předpokládá se, že L-formy mohou v organismu dlouhodobě přetrvávat a vyvolávat chronické recidivující infekce.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994. 67 s. ISBN 80-85827-16-6.
  2. L-forma. In: Velký lékařský slovník [online]. ©1998–2023 [cit. 3. 10. 2023]. Dostupné z: https://lekarske.slovniky.cz/pojem/l-forma2
  3. Lyme Disease. Survival in Adverse Conditions. The Strategy of Morphological Variation in Borrelia burgdorferi & Other Spirochetes. 1900–2001. [Lymská nemoc. Přežití v nepříznivých podmínkách. Strategie morfologické variace u Borrelia burgdorferi a dalších spirochét. 1900–2001.] December, 2001 [cit. 4. 10. 2023]. 21 s., 6 s. Dostupné z: https://lymevereniging.nl/wp-content/uploads/2021/03/Lyme_disease__survival_under_adverse_conditions.pdf
  4. Treponema. In: DVOŘÁKOVÁ HEROLDOVÁ, Monika. Spirochéty, treponemata. Powerpointová prezentace. [Brno]: [Masarykova univerzita, Lékařská fakulta]. [2018], s. [7]–[63]. 124 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/med/jaro2018/BLLM0422p/um/materialy_z_prednasek/T_19_Spirochety_2018.pdf
  5. PAPOUŠKOVÁ, Aneta; MASAŘÍKOVÁ, Martina a ČÍŽEK, Alois. Vybrané kapitoly z veterinární bakteriologie II: antimikrobiální rezistence: gramnegativní bakterie [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinárního lékařství, Ústav infekčních chorob a mikrobiologie, 2020, s. 159. Dostupné z: https://www.vfu.cz/files/upload/prorektor%20pro%20strategii%20a%20rozvoj/1240_05_v%C3%BDstup_Vybran%C3%A9%20kapitoly%20z%20veterin%C3%A1rn%C3%AD%20bakteriologie%20II%202020.pdf
  6. Borrelia. In: DVOŘÁKOVÁ HEROLDOVÁ, Monika. Spirochéty; treponemata. Powerpointová prezentace. [Brno]: [Masarykova univerzita, Lékařská fakulta]. [2018], s. 64–[96]. 124 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/med/jaro2018/BLLM0422p/um/materialy_z_prednasek/T_19_Spirochety_2018.pdf
  7. FREITAS PAULA, Warley Vieira de; CARDOSO NEVES, Lucianne; FERREIRA PAULA, Luiza Gabriella de; AZEVEDO SERPA, Maria Carolina de; OLIVEIRA, Fabricio Peixoto de; DANTAS-TORRES, Filipe; MUÑOZ-LEAL, Sebástian; LABRUNA, Marcelo Bahia & SILVA KRAWCZAK, Felippe da. First molecular detection of Borrelia theileri subclinical infection in a cow from Brazil. Veterinary research communications. 2023, vol. 47, iss. 2, s. 963–967. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s11259-022-10020-x
  8. CAIMI, Karina a RUYBAL Paula. Leptospira spp., a genus in the stage of diversity and genomic data expansion. Infection, Genetics and Evolution. 2020, vol. 81, s. 104241. ISSN 1567-1348. doi:10.1016/j.meegid.2020.104241 PMID 32061688. S2CID 211135356 https://doi.org/10.1016/j.meegid.2020.104241
  9. PAPOUŠKOVÁ, Aneta; MASAŘÍKOVÁ, Martina a ČÍŽEK, Alois. Vybrané kapitoly z veterinární bakteriologie II: antimikrobiální rezistence: gramnegativní bakterie [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinárního lékařství, Ústav infekčních chorob a mikrobiologie, 2020, s. 151. Dostupné z: https://www.vfu.cz/files/upload/prorektor%20pro%20strategii%20a%20rozvoj/1240_05_v%C3%BDstup_Vybran%C3%A9%20kapitoly%20z%20veterin%C3%A1rn%C3%AD%20bakteriologie%20II%202020.pdf
  10. Leptospiróza. In: DVOŘÁKOVÁ HEROLDOVÁ, Monika. Spirochéty, treponemata. Powerpointová prezentace. [Brno]: [Masarykova univerzita, Lékařská fakulta]. [2018], s. [102]–[124]. 124 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/med/jaro2018/BLLM0422p/um/materialy_z_prednasek/T_19_Spirochety_2018.pdf
  11. PAPOUŠKOVÁ, Aneta; MASAŘÍKOVÁ, Martina a ČÍŽEK, Alois. Vybrané kapitoly z veterinární bakteriologie II: antimikrobiální rezistence: gramnegativní bakterie [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinárního lékařství, Ústav infekčních chorob a mikrobiologie, 2020, s. 162. Dostupné z: https://www.vfu.cz/files/upload/prorektor%20pro%20strategii%20a%20rozvoj/1240_05_v%C3%BDstup_Vybran%C3%A9%20kapitoly%20z%20veterin%C3%A1rn%C3%AD%20bakteriologie%20II%202020.pdf

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat