Stradonice (hradiště)
Hradiště Stradonice bylo keltské hradiště z let 550 až 450 př. n. l. z období pozdní doby halštatské[1]. Přetrvalo do časně laténského období.[2] Jeho pozůstatky se nachází několik set metrů východně od obce Stradonice[3] v nadmořské výšce cca 280 m n. m. Hradiště zaujímalo plochu 6,75 ha.[3] Na valu hradiště se nachází rozhledna Stradonka z roku 2009.[4]
Lokalita
Hradiště se nachází na konci ostrožnovitého výběžku z náhorní planiny[5] nad prudkým svahem Štoly Stradonice nad Stradonicemi v lokalitě zvané Na Šancích, Na Valech, Na Hradbách[2], Zadní Valy nebo Petrova Louka.[5] Ostrožna je z jihovýchodu a východu obtékaná Débeřským potokem a leží 90 m nad jeho úrovní. Na jihu ostrožnu ukončuje rokle s bezejmeným potůčkem a na sever ostrožna klesá pouze mírně, terasovitě.[5]
Výzkum hradiště
Hradiště zkoumali v roce 1891 Ludvík Šnajdr a v roce 1909 Josef Ladislav Píč.[2] V letech 1975 a 1977 až 1978[1] zde proběhly výzkumné výkopy, které vedl PhDr. Zdeněk Smrž z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.[3] Na místě byly nalezeny zlomky řecké keramiky a bronzových nádob např. na víno přivezených z řecké kolonie Massalia, což dokládá dálkový obchod s luxusním zbožím.[1]
Historie osídlení
Místo bylo osidlováno už dříve, což ukazují sporé nálezy z doby středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku.[2] Dochované hradiště bylo osídleno od pozdní doby haštatské do časně laténského období[2] a pravděpodobně sloužilo především ke shromažďování obyvatel při oslavách a sešlostech. Obrana nebyla prvořadá[3] a hradiště bylo spíše refugiem čili dočasně opevněným místem.[2] Existuje také hypotéza, že příkop a vnitřní kamenité torzo valu pochází od lidí kultury knovízské z mladší doby bronzové.[5]
Opevnění
Hradiště bylo pravděpodobně obehnáno na jižní a západní straně pouze mírným opevněním, např. palisádou.[1] Zato ze severní a východní strany bylo ve tvaru půloblouku obehnáno mohutným, 520 m dlouhým dodnes patrným valem s příkopem a s bránou v západním rohu.[3] Při stavbě valu bylo spotřebováno cca 7 000 m³ hlíny získané převážně z hloubení příkopů, 300 m³ opuky a 250 m³ dřeva. Valy byly dvojího typu, na východě 260 metrů dlouhý mohutnější val, na severu nižší.[1]
Východní mohutnější val byl tvořen pásem propojených dřevěných komor podobných srubům, které byly vyplněny hlínou a vnější stěnu tvořila zeď z opukových kamenů. Na vnitřní straně byl 3,5 m široký ochoz a na vrcholu hradby souvislá palisáda. Val byl v základně široký 7 m a vysoký asi 3,5 m. Před valem byl 5 až 6 m široký a asi 2,5 m hluboký příkop (zasypán v roce 1977).[1]
Severní nižší val byl opět tvořen hlínou vyplněnou srubovou konstrukcí s čelní opukovou zdí a palisádou, ta ale byla zapuštěna do čela upravené terénní hlavy před příkopem. Příkop byl široký 4,5 m a hluboký asi 2 m, na vnitřní straně byl lemován opukovou zdí a terén před ním byl navýšen. Jde o první pravěký doklad takto sofistikovaného prohlubování příkopu, které bylo užíváno až u barokních pevností v 17. až 19. století (tzv. glacis).[1]
Brána se nacházela na západním konci severního valu, zde byl val zpevněn kamenitým jádrem. Z druhé strany brány byl příkrý svah do hluboké strže.[1]
Přístup k hradišti
Přístup k hradišti je po žluté turistické značce ze Stradonic[2], případně z Chrastína.
Reference
- ↑ a b c d e f g h SMRŽ, Zdeněk. Hradiště Stradonice: Stradonice u Loun – hradiště z 5. století př.n.l. [online]. stradonka.cz [cit. 2013-09-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g PRUDKÝ, Martin. Stradonice, keltské valy [online]. hrady.cz, 2011-04-09 [cit. 2013-09-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e PLAZÍK, Miroslav, st. Hradiště Stradonice (okr. Louny) [online]. iperuc.cz, 2006-04-19 [cit. 2013-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Rozhledna Stradonka u Stradonic [online]. stradonka.cz [cit. 2013-09-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Stradonice (okr. Louny) [online]. stredovek.com [cit. 2013-09-14]. Dostupné online.