Glacis

opevnění

Glacis [glassí] (franc.), česky koliště, je v barokním opevňovacím stavitelství nejvnějšnější část hradeb, plochý val na vnější straně příkopu, který ven do krajiny pozvolna klesá. Účelem bylo, aby střely z hradeb zasáhly i další řady útočících vojáků na této šikmé ploše. Zemina, vykopaná při hloubení příkopu, se také nemusela odvážet daleko. Za valem směrem dovnitř je tzv. krytá cesta. To byl jakýsi ochoz, krytý tímto vnějším valem, který lemoval vnější hranu příkopu a probíhal souběžně s hradbou po celé její délce.[1] Do glacis se někdy zasazovaly kůly, proto se v češtině nazývá koliště.[zdroj?] Podle jiné teorie má český název připomínat místo, kde se v těsné blízkosti městských hradeb "kolilo", tedy zápasilo a bojovalo.[2]

Glacis je zeleně, krytá cesta bíle
Řez barokním opevněním (Groenlo 1627). Glacis a krytá cesta jsou vlevo.

Malířská technikaEditovat

Glacis je také malířská technika, objevená benátskými malíři v 16. století a používaná především v italském a francouzském malířství. Znamená krajně detailní zobrazení povrchů, příkladem může být Canalettův obraz Most přes Rialto. Opak se nazýval sfumetto.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ottův slovník naučný, heslo Koliště
  2. VONDROVÁ, Jana. V parku Koliště kdysi prolévali krev bojovníci při obraně Brna. Brněnský deník. 2012-04-07. Dostupné online [cit. 2021-07-07]. 

LiteraturaEditovat

  • J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha: SPPOP 1978. Str. 139.
  • Ottův slovník naučný, heslo Koliště. Sv. 14, str. 563.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat