Wikipedie

Nýřany

město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji

Nýřany (v místním nářečí Nejřany, německy Nürschan, latinsky Nirane) jsou město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji, přibližně třináct kilometrů západně od Plzně na Vejprnickém potoce. Žije v nich přibližně 6 900[1] obyvatel.

Nýřany
Radnice
Radnice
Znak města NýřanyVlajka města Nýřany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecNýřany
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°42′42″ s. š., 13°12′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 935 (2023)[1]
Rozloha22,78 km²[2]
Nadmořská výška336 m n. m.
PSČ330 23
Počet domů1 356 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa městského úřaduBenešova třída 295
330 23 Nýřany
podatelna@mesto-nyrany.cz
StarostkaIng. Pavlína Caisová
Oficiální web: www.nyrany.cz
Nýřany
Nýřany
Další údaje
Kód obce559300
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Kaple

Nýřany jsou poprvé písemně zmíněny v listině papeže Řehoře X. 23. května 1272 jako majetek premonstrátského kláštera Chotěšov. Ves pod názvem Nirani je zde uvedena jako jedna z 22 vesnic, které klášteru daroval kníže Hroznata. 18. ledna 1421 byl klášter vypálen husity a Nýřany často měnily majitele. V letech 1442–1464 patřily pánům z Roupova. Po bitvě na Bílé hoře se vrátily do majetku chotěšovského kláštera. V roce 1772 byly Nýřany přifařeny k sousedním Úhercům. Po zrušení chotěšovského kláštera během josefinských reforem v roce 1781 byla ves v majetku náboženského fondu. Dne 1. ledna 1822 koupil chotěšovské panství kníže Karel Alexandr von Thurn-Taxis.

V roce 1830 bylo v lese objeveno ložisko uhlí a roku 1861 byla dána do provozu železnice z Plzně do Domažlic. To způsobilo rychlý rozvoj vesnice a příliv nových obyvatel. V roce 1880 v desítkách dolů pracovalo 9 300 horníků. Při hornických nepokojích 20. května 1890 bylo zastřeleno třináct lidí. Císař František Josef I. Nýřany 29. ledna 1892 povýšil na město. Po Mnichovské dohodě bylo město 10. října 1938 obsazeno německou armádou a přičleněno k Německu. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 byla vypálena místní synagoga. Dne 6. května 1945 osvobodila Nýřany 16. divize 3. americké armády.

Při reorganizaci státní správy v roce 2003 se Nýřany staly obcí s rozšířenou působností.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 176 5 631 6 622 7 219 7 230 7 457 7 600 5 424 5 871 6 191 6 419 7 158 6 913 6 965
Počet domů 232 407 452 482 530 547 833 1048 994 1052 1027 1134 1160 1266

Obecní správa editovat

Části města editovat

  • Nýřany
  • Doubrava (sloučena s městem Nýřany v roce 1985)
  • Kamenný Újezd (sloučen s městem Nýřany v roce 1960)

Znak editovat

Císař František Josef I. vydal 5. října 1892 privilegium o lednovém povýšení Nýřan na město a v něm udělil novému městu znak. Na jeho modrém štítu stojí na černém trojvrší stříbrná brána. Postavena je z kvádrů, vrcholí 5 stínkami cimbuří a v jejím průjezdu je vytažená stříbrná mříž. Nad branou je zlatý štítek se zkříženými hornickými kladivy, po jeho stranách jsou malé kulaté střílny. Z obou stran brány stojí vyšší stříbrné okrouhlé věže budované z kvádrů. Obě věže mají širší podstavec, po jedné malé okrouhlé střílně v prvém patře a na nimi dvě úzká půlkruhem zaklenutá okna vedle sebe. Věže mají na vrcholu obloučky podklenuté cimbuří o pěti stínkách. Nad cimbuřím brány vyrůstají ze střední stínky tři vějířovitě rozložené zlaté klasy se dvěma listy.

Doprava editovat

Město stojí u křižovatky silnic II/180 a II/203. Vede jím železniční trať Plzeň – Furth im Wald, ze které ve stanici Nýřany odbočuje jednokolejná regionální železniční trať Nýřany – Heřmanova Huť.

Sport editovat

TJ DIOSS Nýřany oddíl národní házené mužů soutěží v 1. lize, kde již získal 3x mistrovský titul. Bylo to v sezonách 2003/2004, 2004/2005 a 2007/2008.

Pamětihodnosti editovat

 
Kostel svatého Prokopa
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nýřanech.
  • Kostel svatého Prokopa je novogotická stavba z let 1903–1904
  • Novorenesanční radnice z let 1885–1886
  • Barokní kaplička na původní návsi (dnes Staročeské náměstí) zasvěcená sv. Václavovi
  • Socha sv. Jana Nepomuckého před barokní kapličkou
  • Pomník horníků před radnicí byl odhalen v roce 1920 ministrem školství Gustavem Habrmanem. Připomíná 13 zastřelených horníků během stávky v květnu 1890. Pomník vyhotovil plzeňský sochař Otokar Walter st. Pomník byl v roce 1938 odstraněn a roku 1956 znovu obnoven.
  • Pomník obětem transportu smrti z dubna 1945 postavený v roce 1946 na Humboldtce
  • Busta nýřanské rodačky Anny Letenské, prvorepublikové herečky popravené v roce 1942 nacisty (před kulturním domem SKC) - odhalena v roce 2021
  • Do jihozápadní části katastrálního území Nýřany zasahuje část přírodní rezervace Janovský mokřad.

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-02-03]. S. 318, 319, záznam 62. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Jiří Čarek: Městské znaky v českých zemích, Academia Praha 1985

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nýřany&oldid=23600480“