Nýřany (nádraží)

železniční stanice

Nýřany je železniční stanice v severovýchodní části města Nýřany v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji nedaleko Vejprnického potoka. Leží na neelektrifikovaných tratích 180 a jednokolejné 181. Bezprostředně vedle stanice je umístěno městské autobusové nádraží.

Železniční stanice Nýřany
Nádraží v Nýřanech
Nádraží v Nýřanech
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Město Nýřany
Souřadnice
Nýřany (nádraží)
Nýřany (nádraží)
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 745950
Tratě 180, 181
Nadmořská výška 340 m n. m.
V provozu od 14. října 1861
Zabezpečovací zařízení Automatický blok
Nástupišť (hran) 3 (3)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Autobusové nádraží před staniční budovou
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově, podle typizovaného stavebního návrhu. Vzniklo zde též nákladové nádraží. 14. října 1861 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), odkud po dokončení mohla dále pokračovat směrem do Prahy.

Pravděpodobně již roku 1862 zprovoznila společnost Pražská železářská společnost (PEG) nákladní železniční spojení s Heřmanovou Hutí, v roce 1905 otevřením též pro osobní dopravu. Roku 1890 propojila PEG též nákladní tratí Nýřany přes Sulkov do stanice Plzeň-Valcha. Tyto tratě sloužily primárně k dopravě uhlí z nedalekých povrchových dolů (spolu s útlumem těžby byla trať v 70. letech 20. století snesena).

Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Ve 3. čtvrtině 20. století byla k tělesu budovy přistavěna uzavřená prosklená čekárna.

PopisEditovat

Nachází se zde tři ostrovní nekrytá nástupiště, k příchodu na ostrovní nástupiště slouží přechody přes kolejiště. V roce 2018 začaly rekonstrukční a modernizační práce, trať má být v úseku Plzeň-Domažlice kompletně zdvoukolejněna a elektrifikována. Dlouhodobě se počítá s rekonstrukcí celé trati až k hraničnímu přechodu s Německem Česká Kubice-Furth im Wald.

Výpravní budovaEditovat

Projekt vypracoval v roce 1861 Ignác Řechka architekt západní dráhy. Podle stejného projektu byly postaveny výpravny také ve Zdicích, Hořovicích a Chrástu u Plzně. Výpravna byla zděná patrová budova na obdélném půdoryse s valbovou střechou. Fasáda byla členěna šesti okenními osami. V roce 1898 byla přistavěna nástupištní veranda. V období 1924 až 1925 byla provedena rekonstrukce vnitřních prostor a patrová přístavba. Na pracích se podíleli stavitelé ing. Otakar Prokop a ing. Eduard Chrudimský, projekt vypracoval architekt Emanuel Jánský. V období 1968–1971 byly do nově vybudovaného proskleného pavilonu přemístěny prostory pro cestující. Z fasády byly odstraněny původní zdobné prvky.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj). 1. vyd. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2009. Dostupné online. ISBN 8090270670, ISBN 9788086765129. OCLC 53860685 

Externí odkazyEditovat