Bedřich Havránek

Bedřich Havránek
	Bedřich Havránek
Narození	4. ledna 1821 ; Praha-Nové Město; Rakouské císařství
Úmrtí	1. března 1899 (ve věku 78 let) ; Praha; Rakousko-Uhersko
Povolání	malíř, ilustrátor, učitel a grafik
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Havránek (Friedrich Hawranek; 4. ledna 1821, Praha-Nové Město^[1] – 1. března 1899, tamtéž^[2]) byl český malíř, ilustrátor a pedagog.

Život editovat

Narodil se jako druhý syn kriminálního rady Antonína Havránka v Praze, Spálené ulici v domě zvaném U Myslíků. Jeho matka, Antonie rozená Dequoy, byla původem Francouzka, dcera železničního inženýra, který emigroval v době napoleonských válek do Čech. Bedřich Havránek vyrůstal v intelektuálním prostředí a dostalo se mu dobrého vzdělání.

V patnácti letech začal studovat na pražské Akademii krajinomalbu u Antonína Mánesa. Po jeho smrti pokračoval ve studiu nejprve u Christiana Rubena a později u Maxe Haushofera. Po ukončení studií navštívil Francii, Polsko, Švýcarsko, Anglii, Bavorsko, Rakousko a Německo. Žil v Praze jako svobodný mládenec bez finančních starostí a malování bylo jeho koníčkem a náplní života. Byl oblíbeným společníkem a o jeho obrazy byl zájem mezi sběrateli. Patřil k oblíbeným malířům rakouského arcivévody a cestovatele Ludvíka Salvátora Toskánského, který byl jeho žákem. Podle skic, které mu arcivévoda posílal z cest a později i Havránkových vlastních fotografií zpracoval obrazový doprovod několika cestopisů.

Zemřel roku 1899 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo editovat

Pod vlivem svého učitele Antonína Mánesa si vypěstoval lyrický vztah k české krajině. Až do pozdního věku chodil malovat se skicákem do plenéru. Haushoferův německý romantismus se v Havránkově díle projevil volbou pitoreskních motivů, zpočátku zejména z okolí jezer Chiem a König v Alpách nebo ze Šumavy. Od Haushofera se naučil zaznamenat kresbou celkové rozvržení kompozice a velmi podrobně také jednotlivé krajinné detaily. Obrazy ale maloval až v ateliéru a v souladu s tehdejší koncepcí krajinářství se nepokoušel o přesné zobrazení krajiny, která byla předlohou. Maloval také veduty měst a hradů a do krajin často komponoval části architektur.

V pozdějším díle opustil romantické pojetí krajiny a soustředil se na zachycení atmosféry dne a modelaci pomocí jemných odstínů barev. Ve svých skicách proto zaznamenával kromě místa i denní dobu. Počátkem 80. let opustil malbu olejem a věnoval se akvarelu. Jeho velké akvarelové obrazy, kterými obesílal výstavy Krasoumné jednoty po roce 1884, představují výseky krajin s figurální stafáží, která do obrazu vnáší žánrový prvek. Pomocí vlastní techniky, kombinující akvarel a malbu temperou, dokázal zachytit i nejdrobnější detaily. Jeho malířský styl budil obdiv soudobé kritiky, ale na konci 19. století již představoval určitou kuriozitu a působil anachronicky.^[3]

Zastoupení ve sbírkách editovat

Národní galerie v Praze
Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
Oblastní galerie v Liberci
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Galerie umění Karlovy Vary
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Muzeum umění Olomouc
Galerie výtvarného umění v Náchodě
Památník národního písemnictví

Galerie editovat

Bedřich Havránek – Most v Alpách
Bedřich Havránek – Český Krumlov
Bedřich Havránek – Staroměstské mlýny po požáru v roce 1848 (1852)
Bedřich Havránek – Údolí u potoka
Bedřich Havránek – Břeh mezi Novými a Dolními Loděckými mlýny
Bedřich Havránek – Ostrov Kampa v Praze (1852)

Známá díla editovat

Cesta ve vsi (90. léta), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky

Reference editovat

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice ve Spálené ul., sign. TRS Z5, s. 162
↑ Markéta Dlábková, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 80

Literatura editovat

Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia (1790–1910), Painting, Sculpture, decorative arts, National gallery in Prague, 2009, ISBN 978-80-7035-426-1
BLAŽÍČKOVÁ-HOROVÁ, Naděžda. Bedřich Havránek. Praha: Odeon, 1994. (Malá galerie). ISBN 80-207-0436-1.
Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
Vlček Tomáš, K souborné výstavě Bedřicha havránka, Umění XXXVII, 1989, č. 2, s. 179–182
Blažíčková-Horová Naděžda, Bedřich Havránek 1821-1899, NG Praha 1985
Loriš Jan, 1951, Kresby Bedřicha Havránka, kat. 16 s., Národní galerie v Praze
Heslo Havránek Bedřich in Ottův slovník naučný

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Havránek na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Havránek
Bedřich Havránek v informačním systému abART

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice ve Spálené ul., sign. TRS Z5, s. 162

[3] Markéta Dlábková, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 80

[1]

[2]

[3]

Bedřich Havránek
Bedřich Havránek
Narození	4. ledna 1821 Praha-Nové Město Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1. března 1899 (ve věku 78 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	malíř, ilustrátor, učitel a grafik
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.