Otevřít hlavní menu

Maximilian Joseph Haushofer (12. září 1811, Nymphenburg u Mnichova24. srpna 1866, Starnberg) byl německý malíř, profesor krajinářské školy na pražské Akademii v letech 1845 – 1866.[1]

Max Haushofer
Max Haushofer (1811-1866).png
Narození 12. září 1811
Nymphenburg u Mnichova
Flag of Bavaria (striped).svgBavorské království
Úmrtí 24. srpna 1866 (ve věku 54 let)
Starnberg
Flag of Bavaria (striped).svgBavorské království
Povolání malíř a vysokoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Max Haushofer se narodil v rodině dvorního učitele bavorského krále Maximiliána I, který se stal i jeho kmotrem. Na přání svého otce studoval v Mnichově práva, ale po absolvování Univerzity přešel ke studiu malířství. Roku 1828, kdy byla na mnichovské Akademii zrušena krajinářská škola, odjel s přáteli do umělecké kolonie na ostrov Frauen-Insel na Chiemsee a učil se zde malovat v plenéru. Oženil se s Annou Dumbser, jejíž otec pronajímal byty na ostrově, a dočasně se zde usadil. S její sestrou se oženil Christian Ruben.

Později krátce studoval soukromě u Josepha Antona Sedlmayra a Carl Friedricha Heinzmanna. Od roku 1829 byl členem studentského spolku Corps Bavaria München. Zájem o malbu krajiny ho přivedl roku 1832 ke Königssee a o tři roky později k Würmsee. Roku 1837 odcestoval do Itálie a pravidelně tam odjížděl i v následujících letech.

Poprvé vystavoval samostatně roku 1833 v Kunstverein München a v roce 1843 měl první výstavu v Praze. Po smrti Antonína Mánesa ho rektor pražské Akademie Christian Ruben pozval do Prahy, aby převzal výuku na krajinářské škole. Haushofer se do Prahy přestěhoval s celou rodinou. Roku 1849 se neúspěšně pokoušel získat profesorské místo na Mnichovské Akademii. Pozvání anglické královny Viktorie do Skotska v roce 1861 ze zdravotních důvodů odmítl. Roku 1866 se vrátil do Bavorska a krátce nato zde zemřel.

DíloEditovat

Haushofer považoval za své vzory Carla Rottmanna a Caspara David Friedricha a přestože mu chybělo akademické školení, vydobyl si před příchodem do Prahy jisté renomé jako krajinář. Zprvu byl ovlivněn romantismem, ale brzy se stal zastáncem realistické malby podle přírody a k Chiemsee se každoročně vracel během prázdnin se svými studenty.

Osobně se sblížil se svým nejstarším žákem Bedřichem Havránkem, který ho často doprovázel při malování v plenéru. Oblíbil si také melancholické malby Šumavy s Plešným jezerem od Adalberta Stiftera. Od Caspara Davida Friedricha převzal barevné ladění obrazů od hnědí v popředí k zeleným tónům a fialové barvě vzdálených obzorů (Jezero v Alpách, 1860). Studenty učil nejprve realistickou kresbu celku i detailů podle přírody ale při pozdější malbě plátna v ateliéru byla povolena volnější kompozice v souladu s dobovou módou. Byl velmi oblíben ve společnosti i mezi svými žáky a vychoval několik výjimečně talentovaných krajinářů - mezi jinými Aloise Bubáka, Adolfa Kosárka a Julia Mařáka.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Portrét M J Haushofera

LiteraturaEditovat

  • Hyacinth Holland (1880), "Haushofer, Max", Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) (něm.) 11, Leipzig: Duncker & Humblot, pp. 92–93
  • Obermayer I., Max Haushofer (1811-1866), München 1978
  • Blažíčková-Horová Naděžda, Julius Mařák a jeho žáci : Jízdárna Pražského hradu, 19. říjen 1999-30. leden 2000, Národní galerie v Praze, ISBN 9788070351840
  • Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia, Národní galerie v Praze 2009, ISBN 978-80-7035-426-1

Externí odkazyEditovat