Sluňáky

přírodní památka v Česku

Sluňáky jsou přírodní památka na jihovýchodním okraji vesnice Rokleokrese Chomutov. Důvodem jejího vyhlášení je ochrana křemencových balvanů – sluňáků – s typickým zvětralým povrchem.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Sluňáky
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Přírodní památka Sluňáky
Přírodní památka Sluňáky
Základní informace
Vyhlášení 24. srpna 1966
Vyhlásil Okresní národní výbor Chomutov
Nadm. výška 348–370 m n. m.
Rozloha 3,5427 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Chomutov
Umístění Rokle
Souřadnice
Sluňáky
Sluňáky
Další informace
Kód 399
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

HistorieEditovat

Křemencové balvany se v minulosti vyskytovaly v širším okolí Rokle a používaly se k výrobě dinasu – žáruvzdorného materiálu používaného při stavbě vysokých pecí.[1] Dochované balvany patří k posledním místům jejich výskytu v Česku. Chráněné území bylo poprvé vyhlášeno okresním národním výboremChomutově dne 24. srpna 1966 jako chráněný přírodní výtvor. Podruhé je ve stejné kategorii vyhlásil chomutovský okresní národní výbor 27. dubna 1990. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 399.[2]

Předmět ochranyEditovat

Důvodem ochrany jsou křemencové balvany s typickým zvětralým povrchem – jeden z posledních výskytů křemenců roztroušených volně na povrchu a mělce pod povrchem.[2] Balvany jsou pozůstatkem původně souvislé vrstvy třetihorních křemenných pískovců mocné 0,5–2,5 metru, která na počátku paleogénu vznikla v mělkých sníženinách mírně zvlněného reliéfu.[3] Během pozdější fáze paleogénu byly tyto pískovce zpevněny křemitými roztoky,[3] které vzlínaly z podložních hornin a na povrchu se vysrážely.[4] Podle některých hypotéz je možné, že křemencová vrstva vznikla již ve druhohorách.[1][4] Spojitost výskytu křemenců a blízkých ložisek kaolinu je dávána do souvislosti s výskytem kyselého, sezóně vlhkého a teplého subtropického podnebí.[3] Do stávající polohy se balvany dostaly rozvlečením působením krátkého soliflukčního proudu.[1]

Přírodní poměryEditovat

Lokalita se nachází v severovýchodní části Doupovských hor poblíž jejich hranice s Mosteckou pánví.[5] Její geologické podloží tvoří ruly oherského krystalinika,[4] které jsou v širším okolí překryté třetihorními vulkanoklastiky bazaltových hornin. Z geomorfologického hlediska Sluňáky leží v okrsku Rohozecká vrchovina charakteristického krajinnou mozaikou strukturních hřbetů, malých tabulových vrchů, vulkanických kup a kuželů.[6]

Území odvodňuje Úhošťanský potok.[5] V rámci Quittovy klasifikace podnebí Sluňáky leží v mírně teplé oblasti MT11,[2] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–650 milimetrů.[7] Půdní pokryv tvoří regozemě.[5] Zvířena ani květena na lokalitě není významná a nebyla blíže zkoumána.[1]

PřístupEditovat

Lokalita se nachází přímo na okraji vesnice. Podél západní hranice chráněného území vede silnice II/224, po které je značená cyklotrasa č. 6 z Kadaně do Žatce.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Sluňáky, s. 100. 
  2. a b c PP Sluňáky [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. 
  3. a b c Doupovské hory. Příprava vydání Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2016. 548 s. ISBN 978-80-7075-909-7, ISBN 978-80-87458-11-2. S. 21. 
  4. a b c HRADECKÝ, Petr. Sluňáky u Rokle [online]. Česká geologická služba, 1994-11-07, rev. 2009-09-15 [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. 
  5. a b c CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  6. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-4 Doupovské hory, s. 124. 
  7. HRUBAN, Robert. Klasifikace klimatu [online]. Moravske-Karpaty.cz, 2018-09-03 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  8. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat