Otevřít hlavní menu

Slovenské povstalecké letectvo

Znak používaný na letadlech Slovenského povstaleckého letectva

Slovenské povstalecké letectvo představovalo pro-spojeneckou leteckou sílu, bojující proti vojskám Osy na území Slovenska. Zúčastnilo se Slovenského národního povstání na podzim 1944.

HistorieEditovat

 
Avia B.534.217 Kombinované letky, na které František Cyprich sestřelil maďarský Junkers Ju 52/3m

Slovenské národní povstání, uskutečněné slovenskými silami odporu, začalo v nepříznivých podmínkách dne 29. srpna 1944. V prvních dnech povstalci ztratili letiště v Piešťanech, Spišské Nové Vsi, Popradu, Vajnorech u Bratislavy a v Trenčianských Biskupicích. Na středním Slovensku nicméně stále drželi velké území s letištěm Tři Duby (dnes Letiště Sliač), letištěm Mokraď (do 5.9.1944) a s polními letišti nedaleko obce Zolná, Rohozná (Brezno) a na Muráňské planině.

Všechna vojenská letadla povstalců tvořila průzkumnou-bombardovací jednotku, tzv. 1. kombinovanou letku. Letce velel nadporučík Mikuláš Šinglovič. Letka skládala převážně ze zastaralých bojových nebo školních letadel. šlo především o dvojplošné stíhací letouny Avia B-534, průzkumné Letov Š-328 a dva, částečně z náhradních dílů sestavené Messerschmitty Bf 109E-4. Kombinovaná letka byla později posílena o dvě moderní stíhačky Messerschmitt Bf 109G-6 a jeden průzkumný Focke-Wulf Fw 189, které původně přeletěly z východního Slovenska k Sovětům v Polsku poté, co byli povstalci na východním Slovensku obklíčení a odzbrojení německými vojsky. Dále měli povstalci i několik školních letadel typu Klemm Kl 35, Heinkel He 72 Kadett a Praga E-39. Pragy E-39 byly používány mimo jiné i k zásobování obklíčených povstaleckých jednotek.

Hlavní základna povstaleckého letectva byla neustále napadána letouny Luftwaffe, I proto byl 1. československý samostatný stíhací letecký pluk umístěn na polním letišti Zolná. Letiště Tri Duby sloužilo i jako významná zásobovací základna, na kterou směřovala materiální pomoc ze SSSR, posily v podobě 2. čs. paradesantní brigády a na letišti přistály i Boeingy B-17, které ze Slovenska odvezly americké letce uniklé z německého zajetí. Letiště Rohozná se využívalo jako přijímací plocha pro shoz materiálu dodávaného ze SSSR.

Povstalecké letectvo mělo problémy s dodáváním zásob pro své stroje, převážně s dodávkou munice pro kulomety na Messerschmittů Bf 109 G-6, která musela být dodávána jako trofejní ze SSSR.

Piloti a pozorovatelé Kombinované letky dosáhli několika vzdušných vítězství. Mezi nejpozoruhodnější patří sestřelení maďarského Junkersu Ju-52 Františkem Cyprichem na Avii B-534, poslední sestřel dosažený na dvojplošné stíhačce nebo sestřel pozorovacího Focke Wulfu FW-189, kterého dosáhla posádka pozorovacího Letovu Š-328 pilot Jozef Žálik a pozorovatel Matej Beznák. Kromě sestřelů dosáhli slovenští a také dva jugoslávští piloti (Sava Poljanec a Arsenje Boljevič) dalších bojových úspěchů. Ján Lupták s Avií B-534 zničil na letišti Poprad 3 Junkersy Ju-87 Stuka a Rudolf Božik zaútočil na německá letadla bombardující letiště Tri Duby a narušil jejich útočící formaci v Messerchmittu Bf-109 G6 bez munice. Posádky Letovů Š-328 statečně útočily na pozemní cíle.

Největší leteckou pomocí pro SNP a kombinovanou letku byl přílet 1. československého samostatného stíhacího leteckého pluku pod velením kapitána Františka Fajtla dne 17. září 1944 . Tato jednotka byla vyzbrojena sovětskými stíhacími letouny typu Lavočkin La-5FN. 1. československý samostatný stíhací letecký pluk byl tvořen řadou zkušených pilotů – hlavně československými dobrovolníky, kteří již dříve sloužili v britské RAF. Povstalečtí letci se zúčastnili 923 bojových letů a zničili 40 nepřátelských letadel. Provedli také celou řadu průzkumných letů a útoků na pozemní cíle. Aktivita vzdušných sil na Slovensku byla na konci roku 1944 často narušována špatným počasím a nízkou oblačností, která je pro let v hornatých oblastech středního Slovenska nebezpečná. Jednotky povstaleckého letectva vykonávaly leteckou ochranu pro povstání z letišť Zolná a Tri Duby do 25. října 1944. V těchto dnech bylo poslední letiště v rukou povstalců, Tri Duby, ohrožené palbou z děl a postupem německých vojsk.

Vzhledem k tomu, že Němci na konci října 1944 povstání potlačili, velitel povstalecké armády Rudolf Viest nařídil vzdušným silám, odletět ze středního Slovenska na bezpečnější lokaci, zajištěnou Rudou armádou v Polsku. Většina z povstaleckých pilotů se stala příslušníky 1. československé smíšené letecké divize, která se podílela na osvobození Československa a Polska na jaře 1945.

Nejúspěšnější piloti Slovenského povstaleckého letectvaEditovat

dostupná letadlaEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Slovak Insurgent Air Force na anglické Wikipedii a Slovenské povstalecké letectvo na slovenské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • MODROVICH, Jozef. TRI DUBY. Praha: Naše vojsko, 1975. 332 s.