Sloupy a pilíře se sochami světců na Broumovsku a Policku

architektura

Námět a historieEditovat

Broumovsko a Policko pokrývá severní část okresu Náchod. Od 17. do 19. století vznikla v oblasti řada sochařských památek církevního charakteru, které jsou roztroušeny ve městech, kde zdobí náměstí a okolí kostelů, ve vesnicích i podél cest. Mimo města a obce působí tyto objekty podél současných či minulých cest jako významný krajinotvorný prvek. Často jsou součástí stromořadí či obklopeny skupinkami stromů.

Vzorem pro tyto objekty byla barokní sochařská výzdoba kostelů a jejich okolí. Svůj nepochybný význam měly mariánské sloupy (statue) v centru Broumova i Police nad Metují. Nejčastěji zpodobeným námětem byla Panna Maria jako Immaculata (neposkvrněná), Madona (s dítětem), Panna Maria Bolestná (vyjadřující smutek nad Kristovou smrtí) či Nanebevzetí Panny Marie. Dalším námětem byla Nejsvětější Trojice, často s korunováním Panny Marie či Ukřižování (Boží muka). Zobrazení dalších světců jsou méně častá – např. sv. Jan Nepomucký, sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Florián a další.

Ve vazbě na své vzory jsou sochy, sloupy i pilíře v barokním slohu. Pouze v dílčích případech pronikla do tvarování pilířů rokoková ornamentika.

V centru měst vznikaly na náměstích mariánské sloupy, jejichž objednatelem byly obce za přispění majetných měšťanů, vrchnosti nebo veřejných sbírek. V Broumově a Polici nad Metují byly mariánské sloupy pořízeny nákladem břevnovsko-broumovského kláštera. Menší venkovské sloupy a pilíře zpravidla pořizovaly soukromé osoby, nejčastěji mlynáři a bohatí sedláci.

Autorství většiny objektů nebylo určeno. Pouze nejvýznamnější statue, např. v Broumově a Polici nad Metují mají známého hlavního autora, kterým je Jan Brokoff.

Tvarosloví a materiálEditovat

Sochy světců, případně další církevní objekty jsou neseny sloupy nebo pilíři čímž se rozumí monumentální sochařská památka, u které výškový rozměr rozličně tvarované podpory je větší než vertikální rozměr neseného břemene.[1] Sloupy nesoucí sochy světců jsou často tordované (ve tvaru šroubovice). Typickým a inspirujícím vzorem byl Mariánský sloup v Broumově. Sloupy mohou být také zdobeny reliéfy (na způsob Trajánova sloupu v Římě). Sloup s P. Marií Bolestnou tak zobrazuje nástroje Kristova umučení.

Nižší objekty mají tvar pilíře, na kterém stojí socha světce. Samotné pilíře jsou zdobeny ornamenty a reliéfy světců a doprovázeny dedikačními nápisy. Světci zobrazení na pilířích nemají často přímý vztah k hlavnímu námětu. V některých případech jde podle darovacího nápisu o zpodobení patrona/patronky objednatele.

Materiál soch i sousoší byl místní sochařsky zpracovatelný kámen – pískovec, zejména z Božanova případně z Libné. Jde o materiál odolný vůči zvětrávání. Ornamenty na pilířích, na rozdíl od jiných oblastí, mají měkčí zpracování, což vyplývalo z charakteru místního pískovce, který neumožňoval vytvářet ostré hrany,

Objekty byly původně polychromované, což bylo zjištěno při restaurování a zjištěné vrstvy byly zdokumentovány.[2] Polychromie zvyšovala v barokní době estetický účinek sochařského díla a navíc chránila před vlivy povětrnosti. Obnova celkové polychromie se dnes při restaurování neprovádí. Barokní sochy ve volném prostoru vlivem počasí svou polychromii ztratily a jsou dnes vnímány díky svému sochařskému ztvárnění. Obnovení původní polychromie by tak působilo rušivě (obdobný případ jsou i dochované antické sochy). Pokud jsou i dnes sochy polychromované, jde o buď o novodobé zlacení, zejména kovových částí, nebo o neodborně provedené nátěry.

Autorství většiny objektů nebyly určeno. Pouze nejvýznamnější statue, např. v Broumově a Polici nad Metují mají známého hlavního autora – Jan Brokoff.

Řada těchto památek se dochovala díky kvalitnímu materiálu v uspokojivém stavu, některé z nich byly restaurovány. U některých pilířů dnes chybí kamenná socha či kříž. Ty pak byly nahraženy železnými nebo litinovými prvky.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MAXOVÁ, Ivana; NEJEDLÝ, Vratislav. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Náchod. 1. vyd. Praha: Státní ústav památkové péče, 2002. 217 s. ISBN 80-86234-24-X. S. 5. 
  2. MAXOVÁ, Ivana; NEJEDLÝ, Vratislav. Mariánské, Trojiční a další světecké sloupy v okrese Náchod. 1. vyd. Praha: Státní ústav památkové péče, 2002. ISBN 80-86234-24-X. S. 201-216. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat