Božanov
Obec Božanov (německy Barzdorf) se nachází v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Součástí obce je i osada Studená Voda. Žije zde 347[1] obyvatel.
| Božanov | |
 Pohled na Božanov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0523 573914 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Broumov |
| Okres (LAU 1) | Náchod (CZ0523) |
| Kraj (NUTS 3) | Královéhradecký (CZ052) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′37″ s. š., 16°21′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 347 (2020)[1] |
| Rozloha | 19,2 km² |
| Katastrální území | Božanov |
| Nadmořská výška | 405 m n. m. |
| PSČ | 549 74 |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Božanov 110 54974 Božanov starosta@obecbozanov.cz |
| Starosta | Karel Rejchrt |
|
Oficiální web: www | |
  Božanov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573914 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografická polohaEditovat
Obec se rozkládá podél Božanovského potoka pod Broumovskými stěnami, na samé hranici s Polskou republikou - státní hranice odděluje katastr Božanova od území gminy Radków v kladském okrese v Dolnoslezském vojvodství. Dominantou obce a okolní krajiny je strmý vrch Koruna (769 m) v Broumovských stěnách, který poskytuje rozhled na část Broumovské kotliny, polskou Hejšovinu (Szczeliniec) a Bor (Skalniak) a za dobrého počasí i na Jeseníky. Při nejzápadnějším úseku hranice katastru Božanova se nachází hora Božanovský Špičák (773 m n. m.) s četnými skalními útvary ve vrcholových partiích.[2]
HistorieEditovat
Založení vsi a benediktinské panstvíEditovat
Pravěké osídlení lokality dokládá nález kamenné sekerky v blízké vesnici. Z konce 13. století v listinném falzu byl uveden latinský název flumen Bosanow pro Božanovský potok. Předpokládá se, že roce 1253 vysadil lokátor Berthold emfyteutickým právem ves tzv. lánového typu, která v pramenech ze 14. a 15. století nesla označení Berthelsdorf podle svého zakladatele.[3] V průběhu 17. století je uváděn název Banzdorf a počínaje 18. stoletím Barzdorf, současný Božanov. Ves je doložena „in originali“ až listinou z 15. března 1256, mocí které udělil opat Martin jmenovanému Bertoldovi právo osídlit zdejší lokalitu „sivam Policensem circa Bosanow et circa Stenawam“. V první polovině 19. století patřila obec mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství.
Benediktini, kteří zde zavedli poměrně prosperující zemědělské a lesní hospodářství. Podle klášterního urbáře z roku 1406 byla poddanská ves Božanov sestavena z 27 lánů, když jeden lán obsahoval 80 korců (cca 23 hektarů) výměry. V tzv. Hesseliově urbáři broumovského kláštera z roku 1677 lze nalézt kolorovaný pohled na zdejší ves a záznam o založení panské myslivny, zajišťující těžbu dřeva z okolních lesů. Tehdy stávalo v Božanově 51 selských statků v dědičném držení, 14 domů s polem a 3 mlýny, přičemž v čp. 1 se nacházela tzv. šolcovna (rychta). Až do počátku 17. století zde existovala benediktinská fara, v průběhu třicetileté války byla místní farnost zrušena a Božanov byl přifařen k sousednímu kostelu v Martínkovicích. V roce 1743 zde byl vystavěn filiální kostel sv. Magdalény a v roce 1790 zde byla nově zřízena dřevěná školní budova. V roce 1784 byla v sousedství založena osada Studená (Kaltwasser), která byla původně samostatnou správní jednotkou. V roce 1833 vykazoval Božanov 272 domů a 1660 obyvatel, o desetiletí později v roce 1843 evidoval stejný počet domů, ale více – 1724 – lidí. Navíc tehdy ještě samostatná osada Studená evidovala k roku 1833 – 13 domů a 93 obyvatel, k roku 1843 – 13 domů a 104 obyvatel. Tím patřila zdejší lokalita nejen mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství (druhá v pořadí za nedalekým Šonovem), ale ze statistického hlediska předčila i některá sídla v kategorii měst (např. Českou Skalici) nebo byla na jejich úrovni (např. Nové Město nad Metují). Obyvatelstvo bylo převážně (cca 95 %) německé národnosti.
Období samosprávyEditovat
Počínaje rokem 1850 se Božanov stal samostatnou obcí s vlastním samosprávným úřadem, do jehož kompetence patřila i územní správa sousední osady Studená. Jinak prosperující obec si zároveň udržela zemědělský ráz i po zrušení poddanství v roce 1849. Nástupem průmyslu ve druhé polovině 19. století ale došlo k pozvolnému odlivu místní populace do nově se tvořících sousedních průmyslových aglomerací Broumova a Meziměstí i do vzdáleného zámoří (Chile). Obec Božanov (spolu s osadou Studená) podle soudobých úředních statistik dlouhodobě stagnovala, přesto se život v obci nadále rozvíjel běžným tempem. V roce 1875 zde byla postavena nová škola – kamenná budova, roku 1898 zde byla zřízena malá továrna na výrobu zemědělských strojů (fa. Cölestin Ringel), v následujících letech (do roku 1938) bylo v Božanově evidováno celkem 38 drobných živností. Na přelomu let 1913 a 1914 byla do obce zavedena elektřina a v letech 1921–1922 byl zřízen obecní vodovod. Dále se v obci nacházely poštovní úřad, pobočka celnice a oddíl finanční stráže, spořitelna a záložna (Reifeisenka), chudobinec a školka. Působily zde spolky místních hasičů, válečných veteránů, myslivců, cvičenců a řada dalších odborových sdružení.
Vývoj od druhé světové válkyEditovat
V říjnu 1938 byl Božanov spolu s celým Broumovskem zabrán Německou říší. V květnu 1945 byl znovu navrácen pod správu Československé republiky a dle rozhodnutí vítězných mocností došlo k organizovanému odsunu místního německého obyvatelstva a ke konfiskaci jeho majetku. Obec byla nově osídlena českými přistěhovalci z vnitrozemí. Byla zde ustavena místní správní komise, v roce 1946 místní národní výbor. Zemědělskou činnost původního klášterního statku převzal státní statek Broumov, který zde zřídil výrobní jednotku. Počet obyvatel i domů se ale opět snížil. Po komunálních volbách 24. 11. 1990 zanikl místní národní výbor a byl zde opět zřízen obecní úřad.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1855 | 1757 | 1662 | 1440 | 1340 | 1282 | 1176 | 599 | 553 | 453 | 347 | 309 | 332 | 340 | Zdroj[4] |
| Počet domů | 309 | 317 | 314 | 306 | 310 | 292 | 305 | 243 | 142 | 118 | 105 | 132 | 151 | 114 |
PamětihodnostiEditovat
- Kostel sv. Máři Magdalény postavený v letech 1735–1740 (architekt Kilián Ignác Dientzenhofer), hřbitovní gotická brána ze 16. století, kamenné plastiky a kříže[5]
- Socha Panny Marie Immaculaty[6]
- Zemědělský dvůr a výklenková kaplička v horní části obce
- Mariánská studánka s poutní kaplí P. Marie (z roku 1890) a Křížovou cestou
- Statky tzv. broumovského typu
Božanovský piskovecEditovat
Pískovcová ložiska Božanov leží na jihovýchodní plocha Broumovských stěny a okrajových částech polické křídové pánve z Turonského věku. Božanovský pískovec to světle bělošedé až rezavě hnědé středně až hrubě zrnité křemenné a kvádrové pískovce. Zpracování probíhá v Teplicích nad Metují. Tento přírodní kámen byl používán v mnoha historických budovách v České republice.[7][8]
GalerieEditovat
Barokní kostel svaté Máří Magdaleny
Křižovatka pod kostelem v Božanově
Interiér kostela svaté Máří Magdalény
Jedna z usedlostí v obci
Hraniční přechod Božanov - Radków
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Seznam. Božanov [online]. mapy.cz [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. S. 78.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Božanov (Barzdorf) : Koatel Sv. Maří Magdaleny, s. 14-21.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Božanov (Barzdorf) : Socha Madonny, s. 22.
- ↑ Václav Rybařík: Ušlechtilé stavební a sochařské kameny České Republiky. Hořice v Podkrkonoší 1994, s. 82–83.
- ↑ Ivo Chlupáč et al.: Geologická minulost České Republiky. Praha (Academia) 2002, s. 273 ISBN 80-200-0914-0.
LiteraturaEditovat
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Božanov (Barzdorf), s. 14-22.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Božanov na Wikimedia Commons - Obec Božanov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Bozanov.info
