Otevřít hlavní menu

Slivoň vykrajovaná (Prunus emarginata) je nevysoká, původem severoamerická dřevina rostoucí v západní části kontinentu. Je druhem ze širokého rodu slivoň a její užitné vlastnosti nejlépe vystihuje anglické pojmenování "bitter cherry",plody jsou podobné třešním, ale pro svou hořkost jsou lidmi nepoživatelné.

Jak číst taxoboxSlivoň vykrajovaná
alternativní popis obrázku chybí
Slivoň vykrajovaná (Prunus emarginata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Podčeleď Amygdaloideae
Rod slivoň (Prunus)
Binomické jméno
Prunus emarginata
(Douglas ex Hook.) Walp., 1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kmen s lenticelami
Květy
Listy a nezralé plody
Semena (pecky)

Roste v KanaděBritské Kolumbii a dále jižním směrem ve Spojených státech amerických ve státech Washington, Montana, Oregon, Idaho, Wyoming, Kalifornie, Nevada, Utah, Arizona a Nové Mexiko.[2][3][4]

EkologieEditovat

Dřevina upřednostňuje vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, která může být písčitá, hlinitá i jílovitá, kyselá, neutrální i zásaditá. Potřebuje k růstu dobře osluněné stanoviště, ve stínu málo kvete a plodí, nesnáší zastínění vyššími stromy. Roste ve vlhkých lesích, na pastvinách i ladem ležících plochách podél potoků a mokřadů. Často vyrůstá v chladném podhůří až do nadmořské výšky 1600 m.

Květy na jaře rozkvétají, až když jsou listy asi v polovině vývoje, konkrétní doba závisí na geografické poloze místa a jeho nadmořské výšce i zeměpisné šířce. Obecně se uvádí, že kvete v dubnu a květnu a plody dozrávají od srpna do září. Za maximální věk stromu je považováno stáří 40 roků.[2][5][6][7]

PopisEditovat

Nevysoký strom dorůstající do výšky okolo 5 m, někdy je vícekmenný a občas roste jako keř. Strom má krátký, blízko u země zavětvený kmen a šikmo vystoupavé základní větve dávající základ rozsochaté koruně, starší jedinci mají kmen s červenohnědou nebo našedlou kůrou s vodorovnými lenticelami. Keř bývá vysoký asi 3 m, mívá větve do široka rozložité a má široce polokulovitý tvar, často vytváří husté houštiny. Stromy rostoucí na stále vlhké a výživné půdě mohou dorůst ojediněle až do výšky 15 m. Zprvu chlupaté a později lysé letorosty mají špičaté pupeny, z kterých střídavě vyrůstají jednoduché listy s asi 1 cm dlouhými řapíky. Listové čepele jsou eliptické, podlouhle obvejčité až kopinaté, od 2 do 6 cm dlouhé a 1 až 3 cm široké, na koncích zaoblené, zahrocené nebo mírně vykrojené, po obvodě drobně pilovité a obvykle oboustranně lysé.

Bílé, jemně vonící květy, asi 1 cm velké, vyrůstají na stopkách po šesti až dvanácti v chocholících nebo hroznech. Jsou oboupohlavné, pětičetné, mají obkonickou češuli, zelené kališní lístky jsou podlouhlé, ohnuté a okolo 2 mm dlouhé. Bílé, miskovitě rozložené korunní lístky jsou eliptické až vejčité a přibližně 6 mm dlouhé. Květy mají větší počet tyčinek (kolem dvaceti) s volnými nitkami a svrchní semeník. Opylovány jsou létajícím hmyzem.

Plody jsou kulovité nebo mírně vejčité, asi 1 cm velké, jasně červené až fialové, dužnaté bobule s jedním semenem, peckou. Vzhledově připomínají třešně, lidmi však nejsou poživatelné, jejich dužina je svíravě hořká. Konzumují je mnozí ptáci, drobní savci i jeleni a medvědi, kteří se tím starají o roznášení semen po okolí.[2][3][5][6][7]

RozmnožováníEditovat

Dřevina nemá hluboko sahající hlavní kořen, ale její kořeny se poměrně plytce rozrůstají až do vzdálenosti 15 m. Přitom ze spících pupenů vypouštějí výhonky a zakládají tak nové rostliny, obdobně se chovají při poškození kořenů. Při potřebě rozmnožovat slivoň vykrajovanou se doporučuje sázet řízky z měkkého dřeva počátkem léta nebo z polovyzrálého dřeva s patkou starého dřeva koncem léta, kde by do roku měly zakořenit. Semena před vysetím nutno pro zvýšení klíčivosti stratifikovat ve vlhku při teplotě +4 °C asi po dobu třech měsíců, vyklíčí pak asi za osmnáct měsíců. V zemi mohou semena zůstat životaschopná i pět let.[5][8]

VýznamEditovat

Dřevo je poměrně měkké a křehké, dobře se opracovává a leští, v minulosti se používalo k výrobě nábytku. Je hodnoceno jako vynikající palivo. Kůra stromů se dá loupat ve vodorovných pásech, v čerstvém stavu je měkká a pružná, po vyschnuti ztvrdne a zpevní se. Sloužila k výrobě vodě odolných košů, rohoží, lan a nahrazovala lýko při spojování dřevěných součástí, byla používána i jako obvaz na otevřené rány, otoky a zlomeniny. Plody jsou potravou pro mnohé živočichy, hlavně pro ptáky.[5][7][8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c Dendrologie.cz: Prunus emarginata [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b ROHRER, Joseph R. Flora of North America: Prunus emarginata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Prunus emarginata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 11.2018 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d BRESSETTE, Dana Kelley. Prunus emarginata [online]. Dana Kelley Bressette, Woodbrook Native Plant Nursery, Gig Harbor, WA, USA [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Trees: Prunus emarginata [online]. Natural Resources Canada, CA, rev. 04.08.2015 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c KLINKENBERG, Brian. Electronic Atlas of the Flora of British Columbia: Prunus emarginata [online]. Electronic Atlas of the Flora of British Columbia University of British Columbia, Vancouver, CA [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b Plants For a Future: Prunus emarginata [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat