Sladový květ

Naklíčený sladový ječmen

Sladový květ je odpad při výrobě pivního sladu, který se používá hlavně jako kvalitní krmivo pro hospodářská zvířata.

Vznik sladového květuEditovat

Je podmíněn přípravou obilek surového sladového ječmene na produkt, z kterého již lze dále získat slad pro vaření piva.

NaklíčeníEditovat

Klíčení sladového ječmene je jednou ze základních podmínek pro vznik sladového květu. Při klíčení se suchá semena ječmene navlhčí a ve tmě se nechají klíčit. Cílem klíčení je aktivace enzymů v zrnu a docílení požadovaného rozluštění zrna při minimálních nákladech a únosných ztrátách. Zásobní látky, obsažené v suchém zrnu jsou při skladování a před zahájením sladovacího procesu ve vázané formě. Činností vlastních enzymů zrna aktivovaných vodou dojde k jejich odbourávání na rozpustné produkty.

HvozděníEditovat

Hvozděním se z naklíčeného sladového ječmene (ze zeleného sladu) odstraňuje vlhkost. Po naklíčení totiž není pro vysoký obsah vody skladovatelný, je nutno obsah vody snížit až pod 2 %. Tak se deaktivuji enzymy v zrnu a zastaví další životní projevy (klíčení) a nepokračuje luštění zrna. Na hvozdění (sušení) přicházejí naklíčená ječná zrna, která již mají klíček i kořínky.

OdkličováníEditovat

Usušený slad se dále dochladí a odklíčí, tj. zbaví se kořínků a klíčků, kterým se souhrnně říká sladový květ. Odkličování se provádí v odsávané odkličovačce, kde jsou mechanicky odlamovány kořínky a klíčky ze zrn a společně s polámanými zrny a pluchami propadávají perforovaným pláštěm do spodní části, vznikající prach je odsáván. Odklíčený slad je vážen a dopravován na vyzrání do skladovacích sil. Na 100 kg usušeného sladu připadá asi 5 kg sladového květu.

Použití sladového květuEditovat

VlastnostiEditovat

Sladový květ je nejcennějším odpadem při zpracování sladu, jeho složení a vlastností do značné míry závisí na druhu sladovaného ječmene. Rychle přijímá vlhkost a proto se musí uchovávat v suchém a chladném prostředí, jinak se brzy kazí, plesniví a hnije. Ze sladoven se expeduje buď volně ložený, pytlovaný bez úpravy nebo granulovaný. Některé sladovny sladový květ melou, čímž dosáhnou nejen zvýšení objemové hmotnosti květu, ale i lepší skladovatelnosti.

Kromě vysokého obsahu bílkovin je sladový květ významný také obsahem minerálních látek, vitamínů a enzymů. Obsahuje vitaminy A1, A2, B1, B2, B6, kyselinu pantotenovou, nikotinovou, nikotinamid, biotin, inositol, kyselinu p-aminobenzoovou, kyselinu listovou, Lactobacillus cassei, rhizopterin a dále vitaminy C, D a E. Obsahuje proteololytické a amylolytické enzymy. Dále v něm byly zjištěny i organické kyseliny: jablečná, asparagová, jantarová, octová, propionová, citrónová a vyšší mastné kyseliny, polytenoly, cholesterin, olejovité látky, pryskyřice, vosky a cukry.

AplikaceEditovat

Sladový květ je významným zdrojem dusíkatých látek (250 g/kg) a je vhodný zejména do krmných dávek pro skot. Mino svůj obsah dusíkatých látek, působí aromaticky a zchutňuje krmné dávky. Vhodně se uplatňuje zejména ve směsných krmných dávkách (zvláště do směsí pro dojnice a pro mladá zvířata). Je dobře přijímán a podporuje příjem dalších krmiv. Má příznivé účinky na laktaci. Obsah sladového květu v krmivu nemá překročit 10 – 15 %, vyšší dávky způsobují hořknutí mléka. Opatrnost vyžaduje jeho podávání březím zvířatům. Přidává se také do siláže pro zlepšení její struktury i zvýšení výživností.

Vhodné je sladový květ dávat zkrmovat koním nemocným a koním v rekonvalescenci. Obsahuje ale proměnlivé množství hordeninu, substance, která je příbuzná s katecholaminem. V 1 kg sladového květu je ho obsaženo až 4 g. Dopingové kontroly při koňských dostizích jsou schopny v moči koně tuto látku zjistit.

Používá se také pro průmyslové zpracování v drožďárnách a k přípravě léčiv. Slouží ve formě teplých lokálních léčebných zábalů pro fyzickou i psychickou rekondici. V kosmetice se využívá jeho extraktu, bývá součásti pleťové vody.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat