Otevřít hlavní menu
Laktace

Laktace (mléko latinsky: lac, lactis) je proces tvorby a vylučování mléka tělem matky po porodu.

Termín se používá u lidí v ženském lékařství a neonatologii, v zootechnice u skotu a veškerého mléčného dobytka, obecně pak v biologii.

Obsah

Souvislost s krmenímEditovat

Laktace je nutným předpokladem pro přirozené vyživování mláďat. Vyskytuje se u všech savců, kteří jsou definováni právě schopností krmit své mladé mlékem z vlastního těla:

  • z pohledu mláděte: mládě "saje mléko" od matky (u zvířat i lidí),
  • z pohledu matky: matka mláděti "dává mléko" / "dovolí mu sát", nebo "ho kojí" (u zvířat i lidí). U lidí žena krmí dítě z prsu.

Rozdílnost pojmůEditovat

Laktace a sání spolu těsně souvisí a v naprosté většině případů také probíhají ve vzájemné souvislosti. I tak jde ale o dva samostatné jevy:

  • Laktace se může spustit i před porodem, kdy ještě není koho krmit.
  • Nebo naopak, krmit mlékem lze mládě i jinak: Od jiné matky přímo (u lidí kojná, chůva), nebo nepřímo pomocí odsávačky a pak z lahve, anebo dokonce mlékem z mléčné banky.

Laktace u samcůEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Samčí laktace.

U některých druhů může mléko výjimečně produkovat i samec: Po pravidelné stimulaci například kozel, svou pohlavní funkci si ale zachovává. Je známa u morčat v chovu. Samci malajského druhu kaloně hnědého (Dyacopterus spadiceus) produkují jako otcové mateřské mléko.[1] Je známa u lidí.

Laktace bez strukůEditovat

U savců na nižších vývojových stupních (ptakopysk, vačice, ježura) se mléko netvoří uvniř těla a není uvolňováno ze struků, ale řine se z celé plochy otevřeného mléčného pole. Jejich mláďata jsou velice drobná, přichytí se okolní srsti a slízávají tvořící se kapičky. Schopnost savců tvořit mléko tedy vznikla přeměnou z potních žláz na kůži.

Změny mlékaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Mateřské mléko.
 
Lidské mateřské mléko - dva vzorky pocházející od stejné ženy, z jediného sání: Vlevo nejprve vodnaté přední mléko z plného prsu, vpravo následné tučné zadní mléko z téměř prázdného prsu.

Složení a další vlastnosti vytvářeného mléka se v závislosti na době od porodu mění.

  • Změna mléka během doby kojení:[2]
    • během několika prvních dní kojení mlezivo (kolostrum), husté "před-mléko", které kromě výživy poskytuje také základní imunitu
    • později zralé mléko, zdroj výživy pro růst, energie i vody.
  • Změna mléka během jednoho sání:

Nutnost sáníEditovat

Tvorba mléka je pro tělo matky značnou zátěží, proto pokud o mládě přijde, laktace bez dalšího průběžného povzbuzování samovolně vymizí. Už samotné sání mléka mládětem je stimulem pro laktaci.

Při nadcházejícím krmeníEditovat

Mládě se reflexivně svými pohyby nesnaží hned sát mléko, ale nejdříve struk/bradavku masíruje. Tím napomáhá k laktaci:

  • Masáž pomáhá prokrvit mléčné žlázy.
  • Spouští reflex mléčných žláz pro tvorbu a uvolnění mléka.
  • Svými pohyby mechanicky pomáhá proudění mléka ven i z oblastí, kam už podtlak jeho sání nedosáhne.

Příkladem jsou selata masírující rypáčky břicho prasnice, než začnou sát.

Pro příští krmeníEditovat

Sání mléka a dotek na bradavkách také stimuluje reflexy těla matky k dalším dlouhodobým laktačním procesům, především k tvorbě mléka pro následující krmení. Jde tedy o princip kladné zpětné vazby: Čím větší stimulace, tím větší produkce. Tím je také zařízeno, že na jedné straně mládě dostane tolik, kolik potřebuje, a na druhé straně není tělo matky přetěžováno a vysilováno zbytečnou nadprodukcí.

Vliv na matkuEditovat

Při laktaci dochází k různým fyziologickým i psychickým změnám, způsobených hojením po porodu, hormony, zážitkem z nové citové vazby a v neposlední řadě také vlivem únavy ze samotné produkce mléka.

AntikoncepceEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Laktační amenorea.

Laktace sama potlačuje ovulaci, pravidelné sání zas laktaci dále stimuluje a udržuje: Kombinace účinků laktace a pravidelného krmení pak působí dlouhodobě antikoncepčně: Jde o tzv. laktační amenoreu.[3][4] Při splnění uvedených předpokladů vliv kojení na plodnost trvá běžně půl roku, pak klesá.

U lidí se na rozdíl od většiny savců nejedná ani zdaleka o spolehlivou metodu antikoncepce - případy otěhotnění nejsou nikterak vzácné. Nicméně z pohledu globální populace jde stále o nejpodstatnější vliv na omezení rychlosti jejího růstu.[3]

InfanticidaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Infanticida.

Naopak ztrátou mláďat a přerušením pravidelného cyklu sání zeslábne vliv laktace, čímž se urychlí obnovení plodnosti a říje, například u lvů. K infanticidě, kdy nový samec zabíjí potomky předešlého samce, dochází nejen proto, aby se jeho nové samice nestaraly o cizí potomstvo, ale i pro urychlení příchodu vlastního potomstva.

Související informace naleznete také ve článku Etologie.

Vliv na psychikuEditovat

Samotná laktace na psychiku vliv nemá, zato vzájemná interakce mezi matkou a potomkem při kojení je velmi podstatná a prospěšná.

V období po porodu mohou u matky vznikat psychické poruchy, nazývané souhrnně jako laktační psychóza. Ty ovšem mnohem více souvisí s porodem, než s laktací, tedy s prudkou změnou hladin hormonů v těle rodičky při ukončení těhotenství, například přerušením vlivu placenty atp. Správnější termín tedy je poporodní psychóza, protože laktace sama trvá mnohem déle.

Doba trváníEditovat

Období laktace nebo fáze laktace trvá podle biologického druhu od několika dní až po několik let.

U lidíEditovat

Domorodé kmenyEditovat

V některých kulturách ženy kojí až 7 let, což sice může být částečně podpořeno predispozicemi žen té skupiny, ale mnohem větší vliv má praxe jejich každodenního života: V oblastech s chabými možnostmi pro získání potravy zůstává kojení stále podstatným způsobem výživy dětí.

Stále se tedy využívá jedna z původních evolučních výhod savců.

FeudalismusEditovat

V prostředí s hojností potravin, kde už matka nemusí dlouhodobě věnovat své mléko jedinému potomkovi, mohou sourozenci přicházet v dvouletých odstupech: Rok a 3 měsíce intenzivního antikoncepčního kojení, pak 9 měsíců těhotenství. Během těhotenství však může matka kojit předešlé dítě dál, a to dokonce i souběžně s novorozencem: Co ten nevypije, zbude pro staršího. Jak se zvyšují novorozencovy nároky, starší dítě je postupně odstavováno: Jedno dítě tímto způsobem může být kojeno až 3 roky. Během neustálého kojení tak matka může mít 12 i více dětí za život a po celou dobu být sexuálně aktivní.

Takové rodiny byly běžné například v monarchistické Evropě, tedy v časech relativního míru a prosperity, ale nebyly výjimečné ještě ani v první polovině 20. století, před vynálezem televize, například v nám blízkých zemědělských oblastech jižního Polska nebo přímo na Moravě.

Západní civilizaceEditovat

V soudobé civilizaci opět vznikají tlaky na zabezpečení dětí: Už sice ne potravinové, ale materiální. Tím také uměle vzniká tlak na matky, aby kojení předčasně ukončovaly a věnovaly se zaměstnání. Výsledkem je dramatický pokles průměrné doby kojení pod 6 měsíců, často ale na ještě méně. V extrémních případech dnes matky kojí pouze po dobu šestinedělí, nebo dokonce vůbec: Příkladem může být délka mateřské dovolené v USA stejně jako nedávný nástup kapitalismu u nás na přelomu milénií.

Výsledkem předčasného odstavení a brzkého přikrmování je na jedné straně nutnost odstřikování mléka, než laktace pomine, bolestivost prsou a dokonce možnost zdravotních komplikací z přetlaku mléka, na druhé straně zvýšená nemocnost neotužilých dětí, navíc s imunitou nepodpořenou plným využitím mateřského mléka a v době znečištěného životního prostředí s rozšiřujícím se vlivem alergií.

V živočišné výroběEditovat

Možnost stimulace reflexů matky k další produkci mléka se využívá v zemědělské výrobě, kdy se produkce mléka hospodářských zvířat udržuje dojením, než aby mléko sálo mládě. To se naopak s výhodou využije jako jateční. Citová vazba samice k odrůstajícímu mláděti by až do odstavení postupně uhasínala, s tím by bez zásahu člověka klesala i schopnost laktace. Nahrazením sání telete dojením však lze laktaci krávy prodloužit a po omezenou dobu udržovat. Mléko však časem vodnatí a po určité době zcela vymizí. Pro obnovení produkce je potřeba další březost a porod.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Mléko savců, Univerzita Palackého, aktualizace: 9. 1. 2002
  2. Laktace a kojení, porodníci.cz, Porodnická encyklopedie
  3. a b Laktace jako antikoncepce, zena-in.cz
  4. Přirozené metody antikoncepce, naseantikoncepce.cz

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat