Wikipedie

Sitrův dům

kulturní památka České republiky v obci Prachatice

Sitrův dům, v literatuře označován též Žďárských dům je dvoupatrový původně gotický městský dům v roce 1604 zásadně renesančně přestavěný. Je situován v jihočeských Prachaticích v Městské památkové rezervaci Prachatice na severní straně Velkého náměstí. Na západě přiléhá k domu Velké náměstí čp. 12 a na východě k domu Velké náměstí čp. 15. Novodobý zadní trakt tvoří budova čp. 183 v Neumannově ulici. V Sitrově domě i jeho přístavbě sídlí Prachatické muzeum. Vlastníkem domu je město Prachatice a zadní trakt budovy je ve vlastnictví Jihočeského kraje, který je zřizovatelem muzea.[1] Vžitý název dům získal podle patricijské rodiny Sitrů, jejímž majetkem v době renesanční přestavby byl. Dům je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[2][3][4][5][6][7]

Sitrův dům
Sitrův dům
Sitrův dům
Účel stavby

Prachatické muzeum

Základní informace
SlohRenesance, manýrismus
Výstavba14-15. století
Přestavba1604
StavebníkAmbrož Sitr
Současný majitelměsto Prachatice
Poloha
AdresaVelké náměstí 13, Prachatice, ČeskoČesko Česko
UliceVelké náměstí
Souřadnice49°0′47,52″ s. š., 13°59′53,52″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky45678/3-3388 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis domu editovat

Dvoupatrový renesanční řadový dům o třech okenních osách a patrovou lunetovou kordonovou římsou, atikovou nástavbou s rozeklanými nástavci a pylony. Vchod do domu tvoří bosovaný vstupní portál. Stejně je bosovaný i půlkruhový světlík středního okna. Okenní otvory jsou opatřeny přímými kamennými nadokenními římsami.[8] V domě se dochovalo množství hodnotných stavebních konstrukcí gotického původu (sklepy, obvodové zdivo přízemí a patra hlavního objektu). Z doby renesance se dochovaly klenby nad přízemím, mezipatrem a patrem hlavního domu, jeho druhé patro a sklep pod náměstím. Vzácná je renesanční malířská výzdoba jižní fasády domu a fragmenty fresek uvnitř objektu. Severní část severního domu je rovněž renesanční, zatímco jeho jižní část je již barokní s klasicistními úpravami. Rovněž patro severního domu je klasicistní. Z 19. století pochází štuková výzdoba schodiště hlavního objektu.[2][6]

Historie domu editovat

Dům byl původně gotický, zmiňován byl poprvé v roce 1555 v majetku měšťanské rodiny Vacků. Současnou podobu má dům od roku 1604, kdy jej jeho tehdejší majitel, Ambrož Sitr (od roku 1581), nechal přestavět pro svého syna Tomáše Sitra. Přestavbou pověřil vlašského stavitele Josefa Fargita z Českých Budějovic.[9][10] Na jeho autorství odkazuje na krajích parapetu napravo v medailonu zkřížené kladivo a úhelník a nahoře nápis „Jozef Ffargit Mestenin Sczeskych Budegicz“.[11] Malířskou výzdobu provedl prachatický malíř Šebastián Hájek. Následně se v domě vystřídali další majitelé. V roce 1722 archivní zdroje uvádějí jako vlastníka Pavla Dicenta, prachatického měšťana a řezníka. Jeho rodina byla po roce 1771 následována majiteli Josefem Meerwaldem a tkalcem Petrem Mauerem. Od roku 1865 do roku 1945 byl dům v majetku rodiny Žďárských (Zdiarskych): manželů Josefa a Františky Žďárských. Další z majitelů Johann Zdiarsky, prachatický starosta provozoval v domě útulek pro studenty. Jeho dcera Friedl Zdiarsky byla prachatickou fotografkou.[12][13]

Historie domu ve 20. a 21. století editovat

V roce 1945 připadl dům státu, o rok později rozhodla rada MNV o věnování domu pro potřeby městského muzea. Kvůli špatnému stavu domu byl po druhé světové válce rekonstruován. V roce 1949 byla provedena nová omítka na části plochy fasády druhého patra. V roce 1950 restaurátorské práce na fasádě.[8] Muzeum bylo slavnostně otevřeno 5. července 1954. Další rekonstrukce muzea proběhly v letech 1987 až 1993. V letech 1995 až 1997 byla realizována přístavba zadní část v Neumannově ulici čp. 183. V letech 2006 až 2007 byly rekonstruovány sklepní prostory.[2]

Malířská výzdoba domu editovat

Malířská výzdoba technikou fresco je v souladu s manýristickým charakterem architektury domu. Malby vytvořil prachatický malíř Šebestián Hájek (poprvé je zmiňován v roce 1563) mezi léty 1617–1622,[14] (na fasádě je ovšem uveden rok 1604). Restaurátorské zprávy dle starší literatury konstatují, že nástěnné malby původně pokrývaly celou fasádu domu od atiky až po přízemí. Obrazové pole středního štítového nástavce atiky zdobila malba slunečních hodin, zlikvidovaná novou fasádou v roce 1949.[8], v současné době hodiny opět obnoveny. Kompletně dochovány jsou tak renesanční malby pouze na ploše fasády prvního patra a na lunetové římse .Malířskou výzdobu lunet tvoří portréty deseti českých králů. Pod lunetovou římsou jsou vyobrazeni (Václav IV., Zikmund, Albrecht, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad, Vladislav II., Ludvík, Ferdinand I., Maxmilián II. a Rudolf II.). Jako předlohu části panovnických bust malíř použil rytiny, které doprovázely „Kroniku o založení země české a prvních obyvatelích jejích Martina Kuthena ze Šprinsberku“ z roku 1539[6]. Jako vzor pro tyto rytiny pak sloužilo zobrazení českých králů, které původně tvořilo galerie čtyřiceti sedmi českých panovníků v královské síni na Hradčanech, která však vyhořela roku 1541. Mezi okny fasádu zdobí alegorie ctností: Justitia (spravedlnost), Patientia, Prudentia (opatrnost) a Fortitudo. Za předlohu alegorií si Hájek vzal rytinu Adriaena Collaerta (1560 – 29. června 1618).[8] V kartuších ve vlysu je český lev, habsburský orel a znak města Prachatic.[15] Miltner v roce 1881 uvádí, že část maleb druhého patra byla v roce 1875 zničena: „... prostor pak nad okny a mezi okny druhého patra nyní holý býval prý jindy, jak nám tvrdil pan majitel (r. 1875), pokrytý postavami allegorickými a podobiznami panovníků...“[2][16] Osmkrát odstupňovaná korunní římsa (pod atikou) je zdobena dekorativními motivy perlovců, pletenců a obdobných prvků v černém, červeném, zeleném a žlutém tónu. V roce 1886 byl stav korunní římsy označován jako havarijní. Zvětralá omítka a její trhliny způsobily kritický stav dekorací naposledy restaurovaných 1950. Příčinou poškození byla větrná eroze, vymývání pigmentů deštěm a působení mrazu. Obrazová výzdoba 12 polí rustikalizovaného vlysu korunní římsy atiky, rytmizovaného konzolami, zůstala v té době době (1986) již jen jako nepatrný fragment. Portréty legendárních českých knížat, na vlysu korunní římsy pod atikou, již byly zcela zničeny a znatelné byly pouze pokrývky jejich hlav. Malířská výzdoba konzol byla téměř zničena, zejména omítka konvexních částí byla zcela zvětralá.[P 1][8] V rámci příprav restaurátorských prací v roce 1992 zpracoval Jan Müller ikonografické podklady jako vodítko pro restaurátory maleb na fasádě. Identifikoval Alegorie, Ctnosti, Mytická české knížata i české krále[17]:

Ikonografie malířské výzdoby na fasádě editovat

(postupně): pás pod okny prvního patra (alegorie) - výzdoba mezi okny prvního patra (ctnosti) - výzdoba korunní římsy pod atikou (česká knížata) - výzdoba lunetové kordonové římsy (čeští králové):

Prachatice, náměstí čp. 13 - ikonografické podklady pro restaurování čelní fasády

  • Alegorie:
    • "Gloria" (Sláva)
    • "Victoria" (Vítězství)
  • Ctnosti:
    • "IUSTITIA" (Spravedlnost)
    • "PACIENCIA" (Trpělivost)
    • "PRUDENTIA" (Moudrost)
    • "FORTITUDO" (Síla)

Poprsí českých mytických knížat: (v podstatě nedochováno)

  • I. .......(Čech?)
  • II. ......(Libuše)
  • III. PRINCEPS ...... (Krok?)
  • IV. PRIMISLAVS D.B. III (Přemysl)
  • V. TIRANIS VLASTA PVEL (Vlasta - viz Dívčí válka)
  • VI. NEZAMISL D.B. IIII. (Nezamysl)
  • VII. MNATA DVX: BO: V. (Mnata)
  • VIII.VOGENIUS DV. BO: 6 (Vojen)
  • IX. VNISLAVS DVX B: 7 (Vnislav)
  • X. VLASTISLAIST. DB: 8 (Vlastislav - kníže Lučanů, poraženy Neklanem)
  • XI. GREZOMIL ... (Křesomysl)
  • XII. H.... (Hostivít?)

Poprsí českých králů (lunetová římsa)

  • I. VENCESLAVS III. REX: B: XII: (Václav IV.)
  • II. SIGISMUND CAES: B: R: XIII: (Zikmund)
  • III. ALBERT CAES: B: R: XIIII: (Albrecht)
  • IV. GEORGIVS BO: REX: XVI: (Jiří Poděbradský)
  • V. VLADISLAVS B: R: XVII: (Vladislav II. Jagelonský)
  • VI. LVDOVICVS B: R: XVIII: (Ludvík Jagelonský)
  • VII. FERDINANDVS CAES: AVG: B: R: XIX: (Ferdinand I.)
  • VIII.M...LIANVS CAES: B: R: XX: (Maxmilián II.)
  • XI. RVDOLP(H) II. D.G.I. SEM: AVG:...LIANVS (Rudolf II.)
Předlohou byly dřevořezové ilustrace (poprsí) v "Kronice o založení země české a prvních obyvatelích jejích "Martina Kuthena ze Špinsberku z roku 1539. Vyšla z pražské tiskárny Pavla Severina. Dřevořezy se inspirovaly cyklem českých panovníků v jednom ze sálů Pražského hradu v 1. čtvrtině 16. století. Zanikly při požáru v roce 1541. Předtím však okopírovány v kodexu, který nechal pořídit Jan Zajíc z Hasenburka a na Budyni (tzv. Hasenburský kodex).

Restaurátorská práce na sgrafitech fasády a fresek v interiérech domu editovat

Od přelomu 19. a 20. století byly prováděny restaurátorské práce na výzdobě fasády domu i fresek v jeho interiérech.[P 2]

  • Vídeňský malíř Hans Lukesch restauroval v 1911[18] zřejmě pouze 1. patro domu. Tomu nasvědčuje restaurátorská zpráva z průzkumu v roce 1992. Podle ní dochované Lukeschovy tmely na lunetové římse nesvědčí o příliš citlivém přístupu k restaurované památce.[19]
  • František Fišer restauroval fragmenty výzdoby fasády v roce 1950. Jeho práce je popsána ve vlastní zprávě, kronice Prachatic a ve zprávě o restaurování z 1992:[19][P 3][20]
    Fišerův zásah se týkal všech dochovaných fragmentů malířské fasády a předcházel ho restaurátorský průzkum. Při opravě byla snímána řada starších retuší a přemaleb, malba a její podklad byly zpevňovány. Poměrně mnoho starých tmelů restaurátor ponechal a opravil retuší. Vedle retuše neutrální Fr. Fišer ve značném rozsahu užíval i retuše napodobivé a rekonstrukční – zvláště u lunetové římsy a parapetového vlysu. Výtvarný charakter rekonstrukcí se nejeví vždy z památkového hlediska jako optimální

Fišer v rámci restaurátorského průzkumu zjistil sondou, že okna ve 2. patře byla původně vyšší a dosahovala až nadokenní římsy. Zazděna byla na půl cihly a dutina zazdívky byla zasypána kamením a úlomky cihel.[8]

  • Další restaurátorský zásah provedly restaurátorky Eva Kyšková[21] a Marcela Šebelová Vašků[22] v roce 1970.[19][P 4]
    Oprava maleb se bohužel týkala pouze 1. patra objektu. Na rozdíl od Fr. Fišera lze přístup restaurátorek charakterizovat jako přísně konzervační - v duchu dobových koncepcí Slánského školy. Při práci uplatnily především retuš neutrální, jen lokálně napodobivou A to i v případech, kdy by náznaková rekonstrukce dekorativních, opakujících motivů, vedla k příznivému výtvarnému zacelení malířské výzdoby fasády objektu. Viz zvláště horní římsičku lunetové římsy, vavřínové a rolverkové orámování znak a kartuší s alegorickými postavami.
  • Restaurace malířské výzdoby fasády od Š. Hájka z roku 1904 na domě Žďárských čp. 13 v Prachaticích 1992.[3][14][16][23][24][25][26][27][28][29][30][31]
  • Restaurace fragmentu interiérové nástěnné malby Ukřižování v 1. patře domu Žďárských (čp. 13) v Prachaticích 1992.[32]

Dům čp. 13 v literatuře editovat

Sitrův dům je často citován v odborné literatuře.[2][3] Po roce 2000 je též citován též v kvalifikačních pracích studentů vysokých škol.[6][33] Významným zdrojem informací o novodobém vývoji domu, obnově a restaurování jeho malířské výzdoby jsou restaurátorské zprávy, záměry a jejich syntézy. Nejnovější poznatky jsou obsaženy ve zprávách o posledním restaurátorském zásahu v letech 1992, jeho přípravě a vyhodnocení včetně rozsáhlé fotografické dokumentace a analýzy dochovaných materiálů. Jan Muller a Petra Hoftichová v roce 1986 v rámci průzkumu stavu nástěnných fasád shrnuli vývoj poškození fasád od 19. století a rovněž sumarizovali literaturu ke vzniku maleb a jejich inspiraci.[P 5][8][17]

Dům Žďárských v kontextu renesance v Prachaticích a městské památkové rezervace editovat

Poloha domu je významným dokladem urbanistického vývoje středu Prachatic a Velkého náměstí.[34] Doložení stavebního vývoje domu a jeho malířské výzdoby na fasádě odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů v 16. století, kdy město vlastnili Rožmberkové, zejména v éře vladařství Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století.[35] Období, kdy vznikala renesance v Prachaticích, bývá nazýváno zlatým věkem Prachatic. Dům je významným prvkem Městské památkové rezervace Prachatice. Dům č.p. 13 odpovídá pojetí kulturní památky[P 6] a památkové ochrany požívá celý objekt. Průčelí dominuje jižní straně Velkého náměstí a je významným rysem vytvářejícím charakter MPR Prachatice. V domě jsou dochovány historické konstrukce z období renesance. Cenný je i dochovaný fragment figurální fresky v interiéru (ukřižování Krista z pol. 15. století se související nikou pro domácí oltářík).[2]

Galerie domu editovat

Pohledy na Sitrův dům z Velkého náměstí editovat

  •  
    Pohled na Sitrův dům z Velkého náměstí
  •  
    Pohled na Sitrův dům přes kašnu na Velkém náměstí
  •  
    Pohled na Sitrův dům z Velkého náměstí

Detaily fresek na fasádě editovat

Detaily pásu fresek pod okny 1. patra editovat

  •  
    Detaily fresek z pásu pod okny 1. patra – Victoria
  •  
    Detaily fresek z pásu pod okny 1. patra – český lev
  •  
    Detaily fresek z pásu pod okny 1. patra – Gloria
  •  
    Detaily fresek z pásu pod okny 1. patra – Habsburský orel
  •  
    Detaily fresek z pásu pod okny 1. patra – KLadivo a úhelník

Detaily pásu fresek mezi okny 1. patra editovat

  •  
    Detaily fresek mezi okny 1. patra – Iusticia
  •  
    Detaily fresek mezi okny 1. patra – Paciencia
  •  
    Detaily fresek mezi okny 1. patra – Prudencia
  •  
    Detaily fresek mezi okny 1. patra – Fortitudo
  •  
    Detaily fasády, okna, lunetová římsa a fresky mezi a pod okny

Portréty českých panovníků v lunetové konzoli domu editovat

  •  
    Král Václav IV.
  •  
    Císař Zikmund
  •  
    Císař Albrecht II. Habsburský
  •  
    Král Ladislav Pohrobek
  •  
    Král Jiří z Poděbrad
  •  
    Král Vladislav Jagelonský
  •  
    Král Ludvík Jagelonský
  •  
    Král Ferdinand II. Habsburský
  •  
    Král Maxmilián II. Habsburský
  •  
    Císař Rudolf II. Habsburský

Detaily štítu editovat

  •  
    Detail štítu, korunní konzolové římsy, oken a rustiky
  •  
    Detail štítu, korunní konzolové římsy, oken, rustiky a pásu se jmény knížat
  •  
    Detail štítu, korunní konzolové římsy, slunečních hodin a pásu se jmény knížat

Sklepy Sitrova domu editovat

  •  
    Sklepy Sitrova domu
  •  
    Sklepy Sitrova domu
  •  
    Sklepy Sitrova domu
  •  
    Sklepy Sitrova domu

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Podle Hoftichové a Müllera soubor fotografií v okresním archivu z let 1902–1903 dokazují, že tehdy byl obrazy hlav knížat torzální.
  2. ↑ V restaurátorské zprávě jsou citovány (str. 3) dosud provedené restaurátorské zásahy na malbách na fasádě domu Žďárských>
  3. ↑ Fišerova restaurátorská zpráva je přepsána v Pamětní knize obce Prachatice (1945-1950, díl 2, str. 192 - 197) uložené ve Státním okresním archivu v Prachaticích. Tamtéž je uložena i fotografická dokumentace pořízená Státním památkovým úřadem v Praze.
  4. ↑ Restaurátorská zpráva byla uložena na tehdejším ONV Prachatice, dnes Městský úřad v Prachaticích) a je stručně popsána ve zprávě z roku 1992 (na str. 3) v přehledu restaurátorských zásahů na malbách na fasádě domu Žďárských do roku 1992.
  5. ↑ Jan Muller a Petra Hoftichová provedli rozbor stavu maleb v roce 1986, shrnuli doložené restaurátorské zásahy na základě restaurátorských zpráv a jejich citací, citovali známou literaturu k historii domu a jeho malířské výzdoby. V Okresním archivu v Prachaticích dohledali soubor fotografií Sitrova domu od roku 1902 (str. 4). Jejich shromážděný materiál umožňuje detailní rekonstrukci vývoje domu a jeho výzdoby.
  6. ↑ § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči

Reference editovat

  1. ↑ Zřizovací listina Prachatického muzea [online]. České Budějovice: Jihočeský kraj, 2003-04-14 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-12]. Identifikátor záznamu 158135 : Měšťanský dům - Žďárských, Velké náměstí čp. 13, Prachatice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b c MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Prachatice - Dům Žďárských, Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913). 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Dostupné online. Kapitola Prachatice, s. 268–271. 
  4. ↑ FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachatice: Město Prachatice, 2012. 410 s. : il. (převážně barev.), mapy, portréty; 26 cm [3000 výt.] faksim. s. ISBN 978-80-260-2975-5. Kapitola ČP. 13/I Sitrův dům (Velké náměstí), s. 244. [Dále jen: FENCL, MAGER, JURČO]. 
  5. ↑ FENCL, Pavel; KOUTNÁ, Jana; KUBŮ, František; MAGER, Jan Antonín. Prachatice. 1. vyd. Praha: Paseka, 2007. 64 stran 131 černobílých fotografií s. ISBN 978-80-7185-843-0. S. 42–44. [Dále jen: FENCL, KOUTNÁ, KUBŮ, MAGER]. 
  6. ↑ a b c d ŽABKOVÁ, Gabriela. Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích. Renaissance mural paintings and sgraffiti on the facades in town Prachatice. Praha, 2011-06-09 [cit. 2019-03-16]. 283, Díl druhý: Obrazová příloha. s. Diplomová práce. Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy.Ústav pro dějiny umění (21-UDU). Vedoucí práce doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D.. s. 212 - 214. [Dále jen: ŽABKOVÁ, s.']. Dostupné online.
  7. ↑ JURČO, Antonín. Sitrův dům - Prachatické muzeum (č.p.13) [online]. Příprava vydání Jana Hulešová. Prachatice: Město Prachatice, 2013-06-05, rev. 2013-06-05 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g MÜLLER, Jan; HOFTICHOVÁ, Petra. Výsledky průzkumu stavu nástěnných maleb, provedeného r. 1986 PhDr. J. Müllerem a PhDr. P. Hoftichovou. In: Restaurátorská zpráva. Restaurace malířské výzdoby fasády od Š. Hájka z roku 1604 na domě Žďárských č.p. 13 v Prachaticích. J. Novotný, P. Novotný, T. Skořepa, J. Mašek. 1992. Český Krumlvo: Archiv restaurátorských zpráv Tomáše Skořepy, 1992. 4 s. S. 1. 
  9. ↑ PLETZER, Karel. Vlašský stavitel Josef Fargit v Českých Budějovicích.. Jihočeský sborník historický. Roč. 41, 1972, s. 116–117. 
  10. ↑ STARÝ, Václav. Osudy jednoho prachatického domu a jeho obyvatel v 16.-17. století. Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea. Roč. 2003, čís. 10, s. s. 7-26. 
  11. ↑ ŽABKOVÁ, s. 212.
  12. ↑ FENCL, MAGER, JURČO, tamtéž.
  13. ↑ MAREŠ, Jan. Johann Zdiarsky. Studentský domov v Prachaticích [online]. Příprava vydání elektronická verze Ivo Kareš; překlad Jan Mareš. České Budějovice: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, rev. 2018-02-11 [cit. 2019-07-26]. (Kohoutí kříž / S Hohnakreiz). Kapitola Studentský domov v Prachaticích. Podléhá licenci Creative Commons 3.0 Česko. Dostupné online. 
  14. ↑ a b STARÝ, Václav. Prachatický malíř Šebestián Hájek a jeho rod. Jihočeský sborník historický. 1970, roč. XXXIX (1970), s. 80–84. 
  15. ↑ MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Prachatice - Dům Žďárských, Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913). 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Dostupné online. Kapitola Prachatice, s. 268. 
  16. ↑ a b MILTNER, Jan Bohuslav. Staré malby na domech Prachatických In. Roční zpráva cís. král vyššího gymnasia v Hradci Králové. In: Výroční zpráva Cís. král vyšší gymnasia v Hradci Králové. Hradec Králové: Cís. král vyšší gymnasia v Hradci Králové, 1881. S. 7–8.
  17. ↑ a b SKOŘEPA, Tomáš; NOVOTNÝ, Josef; NOVOTNÝ, Petr; MAŠEK, Jiří; MÜLLER, Jan. Restaurátorská zpráva. Restaurace malířské výzdoby fasády od Š. Hájka z roku 1904 na domě Žďárských čp. 13 v Prachaticích. Červen - prosinec 1992. Obsahuje Výsledky průzkumu stavu nástěnných maleb, Záměr restaurování, Ikonografické podklady, fotografické přílohy.. Český Krumlov: Archiv restaurátorských zpráv Tomáše Skořepy, 1993. 4 strany (nečíslováno) text restaurátorské zprávy, 4 strany (číslováno) Výsledky průzkumu stavu nástěnných maleb, 2 strany (nečísl.) záměr restaurování, 2 strany ikonografické podklady, 25 str. fotografické přílohy, s. 
  18. ↑ MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Prachatice - Dům Žďárských, Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913). 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Dostupné online. Kapitola Prachatice, s. 271. 
  19. ↑ a b c SKOŘEPA, Tomáš; NOVOTNÝ, Josef; NOVOTNÝ, Petr; MAŠEK, Jiří; MÜLLER, Jan. Restaurátorská zpráva. Restaurace malířské výzdoby fasády od Š. Hájka z roku 1904 na domě Žďárských č.p. 13 v Prachaticích. Červen - prosinec 1992. Obsahuje Výsledky průzkumu stavu nástěnných maleb.Záměr restaurování, Ikonografické podklady, fotografické přílohy,. Český Krumlov: Archiv restaurátorských zpráv Tomáše Skořepy, 1993. 4 strany (nečíslováno) text restaurátorské zprávy, 4 strany (číslováno) Výsledky průzkumu stavu nástěnných maleb. 2 strany (nečísl.) záměr restaurování, 2 strany ikonografické podklady, 25 str. fotografické přílohy, s. 
  20. ↑ Pamětní kniha obce Prachatice 1945-1950, díl 2,. Fond Městský národní výbor v Prachaticích.. Prachatice: Státní okresní archiv v Prachaticích, 1950. S. 192–197. 
  21. ↑ Kyšková Eva/Informační systém abArt [online]. Kostelec nad Černými lesy: Archiv výtvarného umění, o.s. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Šebelová Vašků Marcela/abART [online]. Kostelec nad Černými lesy: Archiv výtvarného umění, o.s. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ SKOŘEPA, Tomáš; NOVOTNÝ, Josef; NOVOTNÝ, Petr; MAŠEK, Jiří; MÜLLER, Jan. Restaurátorská zpráva. Restaurace malířské výzdoby fasády od Š. Hájka z roku 1904 na domě Žďárských čp. 13 v Prachaticích. Červen - prosinec 1992. Obsahuje Výsledky průzkumu stavu nástěnných maleb, Záměr restaurování, Ikonografické podklady, fotografické přílohy,. Český Krumlov: Archiv restaurátorských zpráv Tomáše Skořepy, 1993. 4 strany (nečíslováno) text restaurátorské zprávy, 4 strany (číslováno) Výsledky průzkumu stavu nástěnných maleb, 2 strany (nečísl.) záměr restaurování, 2 strany ikonografické podklady, 25 str. fotografické přílohy, s. 
  24. ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. Třetí svazek soupisu a popisu uměleckých památek Čech se stručným historickým úvodem. P-Š.. Praha: Academia, 1980. 538 s. S. 150. 
  25. ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 4. Čtvrtý svazek abecedního soupisu památek Čech popisující lokality s počátečními písmeny T-Ž.. Praha: Academia, 1982. 642 s. S. 520. 
  26. ↑ LÍBAL, Dobroslav; MUK, Jan. Prachatice, Gottwaldovo náměstí čp. 13 . stavebně-historický průzkum. Praha: Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů Praha, 1976. 
  27. ↑ MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Prachatice - Dům Žďárských, Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913). 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Kapitola Prachatice, s. 268–271. 
  28. ↑ PREISS, Pavel. Cykly českých panovníků na státních zámcích. Příspěvek k ikonografii českých knížat a králů. Zprávy památkové péče. Roč. 1957/17, s. 65. 
  29. ↑ POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: Odeon, 1973. 396 s., 108 obr. příl s. S. 125–127. 
  30. ↑ STEJSKAL, Karel. Matouš Ornys a jeho "Rod císaře Karla IV.".(k otázce českého historizujícího manýrismu). Sep. z: Umění, roč. XXIV, 1976.; Resumé německy.. Umění. Roč. XXIV, 1976, s. 38. 
  31. ↑ KUTHEN ZE ŠPRINSBERKU, Martin. Kronika o založení země České. 1. vyd. Praha: Zdeněk Václav Tobolka, 1929. 16 s. Martin Kuthen ze Šprinsberku. 
  32. ↑ SKOŘEPA, Tomáš. Restaurátorská zpráva. Restaurace fragmentu interiérové nástěnné malby Ukřižování v 1. patře domu Žďárských (čp. 13) v Prachaticích. 1992. Praha: Archiv restaurátorských zpráv Tomáše Skořepy, 1992. 4 strany text zprávy. 11 stran fotografické přílohy (nečíslováno), 9 čb foto s popisem, 7 bar. fotografií s popisem s. 
  33. ↑ TOMEČKOVÁ, Petra. Solní obchod v pamětech prachatických měšťanů. Salt business in the memoirs of the Prachatice burgesses. České Budějovice, 2007 [cit. 2019-08-07]. 276 s. magisterská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Historický ústav. Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Josef Hrdlička, Ph.D.. s. 62. Dostupné online.
  34. ↑ STARÝ, Václav. Kdy se změnily rozměry prachatického náměstí?. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, Roč. 8-9, (2001-2002 [vyd. 2003]). ISBN 80-902990-2-4. S. 261-265.
  35. ↑ PÁNEK, Jaroslav. Vilém z Rožmberka : politik smíru. 2., (rozš. a aktualiz.), V nakl. Academia 1... vyd. Praha: Academia, 2011. 543 s., [16] s. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, faksim. s. ISBN 978-80-200-2029-1. 

Literatura editovat

  • FENCL, Pavel; KOUTNÁ, Jana; KUBŮ, František; MAGER, Jan Antonín. Prachatice. 1. vyd. Praha: Paseka, 2007. 64 stran 131 černobílých fotografií s. ISBN 978-80-7185-843-0. S. 42–44. [Dále jen: FENCL, KOUTNÁ, KUBŮ, MAGER]. 
  • FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachatice: Město Prachatice, 2012. 410 s. : il. (převážně barev.), mapy, portréty; 26 cm [3000 výt.] faksim. s. ISBN 978-80-260-2975-5. Kapitola ČP. 13/I Sitrův dům (Velké náměstí), s. 244. [Dále jen: FENCL, MAGER, JURČO]. 
  • JURČO, Antonín. Sitrův dům - Prachatické muzeum (č.p.13) [online]. Příprava vydání Jana Hulešová. Prachatice: Město Prachatice, 2013-06-05, rev. 2013-06-05 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  • KUTHEN ZE ŠPRINSBERKU, Martin. Kronika o založení země České. 1. vyd. Praha: Zdeněk Václav Tobolka, 1929. 16 s. Martin Kuthen ze Šprinsberku. 
  • Kyšková Eva/Informační systém abArt [online]. Kostelec nad Černými lesy: Archiv výtvarného umění, o.s. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  • LÍBAL, Dobroslav; MUK, Jan. Prachatice, Gottwaldovo náměstí čp. 13 . stavebně-historický průzkum. Praha: Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů Praha, 1976. 
  • MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Prachatice - Dům Žďárských, Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913). 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Dostupné online. Kapitola Prachatice, s. 268–271. 
  • MILTNER, Jan Bohuslav. Staré malby na domech Prachatických In. Roční zpráva cís. král vyššího gymnasia v Hradci Králové. In: Výroční zpráva Cís. král vyšší gymnasia v Hradci Králové. Hradec Králové: Cís. král vyšší gymnasia v Hradci Králové, 1881. S. 7–8.
  • Památkový katalog. Katalogové číslo 1000158135. Měšťanský dům - Žďárských, Velké náměstí čp. 13, Prachatice [online]. Příprava vydání Černý Radek, Stach Jan. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  • PLETZER, Karel. Vlašský stavitel Josef Fargit v Českých Budějovicích.. Jihočeský sborník historický. Roč. 41, 1972, s. 116–117. 
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. Třetí svazek soupisu a popisu uměleckých památek Čech se stručným historickým úvodem. P-Š.. Praha: Academia, 1980. 538 s. S. 150. 
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 4. Čtvrtý svazek abecedního soupisu památek Čech popisující lokality s počátečními písmeny T-Ž.. Praha: Academia, 1982. 642 s. S. 520. 
  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: Odeon, 1973. 396 s., 108 obr. příl s. S. 125–127. 
  • PREISS, Pavel. Cykly českých panovníků na státních zámcích. Příspěvek k ikonografii českých knížat a králů. Zprávy památkové péče. Roč. 1957/17, s. 65. 
  • SKOŘEPA, Tomáš. Restaurátorská zpráva. Restaurace fragmentu interiérové nástěnné malby Ukřižování v 1. patře domu Žďárských (čp. 13) v Prachaticích. 1992. Praha: Archiv restaurátorských zpráv Tomáše Skořepy, 1992. 4 strany text zprávy. 11 stran fotografické přílohy (nečíslováno), 9 Č foto s popisem, 7 bar. fotografií s popisem s. 
  • SKOŘEPA, Tomáš; NOVOTNÝ, Josef; NOVOTNÝ, Petr; MAŠEK, Jiří; MÜLLER, Jan. Restaurátorská zpráva. Restaurace malířské výzdoby fasády od Š. Hájka z roku 1904 na domě Žďárských č.p. 13 v Prachaticích. Červen - prosinec 1992. Obsahuje Výsledky průzkumu stavu nástěnných maleb.Záměr restaurování, Ikonografické podklady, fotografické přílohy,. Český Krumlov: Archiv restaurátorských zpráv Tomáše Skořepy, 1993. 4 strany (nečíslováno) text restaurátorské zprávy, 4 strany (číslováno) Výsledky průzkumu stavu nástěnných maleb.2 strany (nečísl.) záměr restaurování, 2 strany ikonografické podklady, 25 str. fotografické přílohy, s. 
  • STARÝ, Václav. Kdy se změnily rozměry prachatického náměstí?. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, Roč. 8-9, (2001-2002 [vyd. 2003]). ISBN 80-902990-2-4. S. 261-265.
  • STARÝ, Václav. Osudy jednoho prachatického domu a jeho obyvatel v 16.-17. století. Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea. Roč. 2003, čís. 10, s. s. 7-26. 
  • STARÝ, Václav. Prachatický malíř Šebestián Hájek a jeho rod. Jihočeský sborník historický. 1970, roč. XXXIX (1970), s. 80–84. 
  • STEJSKAL, Karel. Matouš Ornys a jeho "Rod císaře Karla IV.".(k otázce českého historizujícího manýrismu). Sep. z: Umění, roč. XXIV, 1976.; Resumé německy.. Umění. Roč. XXIV, 1976, s. 38. 
  • ŠMRHA, Karel. Šebestián Hájek, malíř freskové výzdoby na domě Žďárských v Prachaticích. Jihočeský sborník historický. 1955, roč. XXIV (1955), s. 77–102. 
  • ŽABKOVÁ, Gabriela. Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích. Renaissance mural paintings and sgraffiti on the facades in town Prachatice. Praha, 2011-06-09 [cit. 2019-03-16]. 283, Díl druhý: Obrazová příloha. s. Diplomová práce. Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy.Ústav pro dějiny umění (21-UDU). Vedoucí práce doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D.. s. 212 - 214. [Dále jen: ŽABKOVÁ, s.']. Dostupné online.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sitrův_dům&oldid=23765845“