Otevřít hlavní menu

František Fišer (malíř)

český malíř a restaurátor

František Fišer (15. listopadu 1889 Radnice[1]30. prosince 1957 Praha) byl český akademický malíř, odborný restaurátor a autor uměleckých návrhů vitráží. Působil mezi lety 1915 až 1957. Nejznámější objev Fr. Fišera je z roku 1947 ve znojemské Rotundě svaté Kateřiny[2]. Zde v samém závěru restaurování rozpoznal a odkryl v omítce vyrytý latinský nápis pocházející pravděpodobně ze 2. poloviny 13. století. Jako první v Evropě začal při restaurování maleb používat fotografické metody či ultrafialové a infračervené světlo.[3]

František Fišer
Frantisekfiser.jpg
Narození 15. listopadu 1889
Radnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. prosince 1957 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř, restaurát, autor vitráží
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Rotunda sv. Kateřiny, Znojmo, latinský nápis z 2. pol. 13 století

František Fišer byl synem obuvnického mistra Jana Fišera z Radnic a jeho manželky Barbory, rozené Vonáskové.[1] Dne 14. prosince 1920 se v Praze oženil s malířkou Jiřinou, rozenou Lašťovkovou (1899–1986).[4] Vychovali tři syny: Jiří (1921–2002) byl televizní technik, Jaromíra (1928–2008) byl úředník a Ivo (1930–2016) byl zvukový technik. Společně bydleli v Praze 7, Heřmanově ul. 7, kde měl Fr. Fišer v nejvyšším patře taky svůj ateilér. Dožil se 68 let a zemřel 30. prosince 1957 v Praze. Měl tři sourozence: sestra Jozefka (provdaná Bérová) žila v Říčanech u Prahy a dvojice sester žila společně v Radnicích.

František Fišer se nejprve vyučil malířem pokojů. Následně však studoval na UMPRUM figurální tvorbu u profesora Emanuela Dítěte a soukromě na AVU u profesora Vratislava Nechleby. Podle manželky Jiřiny se Fr. Fišer s profesorem Nechlebou přátelil a příležitostně spolupracovali. V roce 1920 byl s budoucí manželkou na skromném studijním pobytu v Paříži. Ve 20. letech poskytoval malířské kurzy. Ve stejné době začal kariéru restaurátora i autora vitráží.

V 50. letech mu pak bylo nabídnuto, aby se podílel na počínající výuce restaurátorství. Patřil zřejmě v té době mezi nejuznávanější restaurátory. Z politických důvodů však nabídku na výuku restaurátorství odmítl. Po jeho smrti tak zanikly některé jeho na tehdejší dobu objevné metody restaurování. Někteří památkáři a restaurátoři se později neúspěšně snažili o získání restaurátorského archivu Fr. Fišera od jeho vdovy.

Restaurátorské práceEditovat

František Fišer se zaměřoval především na restaurování církevních staveb, zejména figurálních nástěnných maleb. Podle jeho vlastní dokumentace restauroval malby ve více než 70 objektech. Jedna z vnuček Fr. Fišera pracoval v 80. letech jako kastelánka na zámku v Bučovicích. Jako tichý svědek, zde zažila návštěvu velké skupiny německých restaurátorů. Prováděl ji Ludvík Losos, působící tehdy v podniku Státní restaurátorské ateliery. Součástí výkladu Losose bylo i neskonale obdivné a příkladné hodnocení restaurátorských prací provedených v minulosti Fr. Fišerem.

období místo objekt poznámka
1915 Nymburk kostel sv. Jiljí
1924 Praha - Staré Město kostel Nejsvětějšího Salvátora na Křižovnickém náměstí
1924 Plzeň katedrála sv. Bartoloměje Šternberská kaple
1925 Stará Boleslav kostela Nanebevzetí Panny Marie
1925 Dražice nad Jizerou kostel sv. Martina
1927 Ústí nad Orlicí kostel Nanebevzetí Panny Marie
1927 Praha - Bubeneč Lannova vila Reprezentační zařízení Akademie věd České republiky
1927 Pacov kostel Michaela archanděla v Pacově
1928 až 1929 Praha - Nové Město kostel Nanebevzetí Panny Marie
1929 až 1930 Praha - Nové Město kostel Panny Marie Sněžné[5] postranní oltář Zvěstování Panny Marie, viz vlastní tvorbu
1932 Veltrusy kostel Narození sv. Jana Křtitele
1932 Praha - Braník kostel sv. Prokopa
1932 Praha - Nové Město kostel sv. Vojtěcha[6] na Nové Město, obrazy Samsona a Bileam
1932 Žďár u Blovic kostel sv. Václava
1932 Blovice kostel sv. Evangelisty v okrese Plzeň - jih
1932 Zdemyslice u Blovic kostel sv. Mikuláše
1933 Praha - Hradčany Černínský palác[7]
1933 Petrovice u Sedlčan kostel sv. Petra a Pavla
1933 Praha - Malá Strana Deylův ústav slepců
1933 Poříčí nad Sázavou kostel sv. Petra a Pavla[8]
1935 Myšenec kostel sv. Havla
1935 Praha - Malá Strana dům U tří pštrosů
1935 Praha - Malá Strana dům U Flavínů nebo taky U Splavínů
1937 Nová Bystřice kostel
1937 Český Krumlov kostel sv. Víta
1937 Praha - Hradčany bazilika sv. Jiří
1937 Zbraslav kaplička Panny Marie Na Baních
1937 až 1938 Přeštice kostel Nanebevzetí Panny Marie
1937 až 1939 Jindřichův Hradec křížová chodba u sv. Jana Křtitele
1938 až 1939 Stará Říše kostel na Moravě
1939 Křeč u Černovic kostel sv. Jakuba Většího[9]
1939 Hradec Králové katedrála sv. Ducha
1940 Kladno kostel Nanebevzetí Panny Marie[10]
1941 Herálec zámek u Humpolce
1941 Dráchov zámek u Soběslavi, kaplička Panny Marie, svatojiřská legenda, zelené pokoje
1941 Praha - Malá Strana Valdštejnský palác
1941 Tři Duby u Chrudimi kostel
1941 Jindřichův Hradec Reiterův dům
1941 Jindřichův Hradec Františkánský klášter
1941 až 1942 Jindřichův Hradec kostel sv. Jana Křtitele
1943 Sázava Sázavský klášter[11] kapitulní síň
1943 až 1945 Líbeznice kostel sv. Martina z Tours[12] u Prahy
1944 Rovné kostel sv. Jakuba Většího[13] u Stříbrné Skalice
1946 Dobrovice kostel sv. Bartoloměje děkanský kostel
1946 Praha - Petřín zrcadlové bludiště Dioráma boje Pražanů se Švédy na Karlově mostě
1947 Praha - Staré Město Staroměstská radnice Stará radní síň
1947 až 1949 Znojmo Rotunda svaté Kateřiny[2]
1948 Husovice kostel Nejsvětějšího Srdce Páně[14] v Brně
1949 Horní Štěpanice kostel Nejsvětější Trojice
1949 až 1950 Červený Újezd klášter Hájek svatostánek františkánů
1949 až 1950 Červený Újezd klášter Hájek kartuš sv. Vojtěcha, kanonické tabulky
1950 Dačice kostel sv. Vavřince
1950 Planá kostel Nanebevzetí Panny Marie presbytář[15]
1950 Prachatice Husův dům odkryl nápis „… v této jizbě bydlil Jan Hus leta panie 13… zde zůstával“
1950 Prachatice kostel sv. Jakuba Většího děkanský kostel
1951 Prachatice dolní brána
1951 Český Krumlov Latrán
1951 Třebosice farnost u Pardubic
1951 Loket hrad rytířský sál
1951 až 1952 Jindřichův Hradec zámek Rondel
1951 až 1952 Prachatice radnice Stará radnice
1951 až 1952 Planá kostel Nanebevzetí Panny Marie
1952 Morašice kostel sv. Petra a Pavla
1952 Prachatice Rumpálův dům
1952 Kožlany kostel sv. Vavřince
1953 Chvojen kostel sv. Jakuba
1953 až 1955 Strakonice hrad ambit a kapitulní síň
1954 až 1956 Bučovice zámek[16][17]
1955 Kašperské Hory kostel sv. Mikuláše
1956 Brozany nad Ohří kostel sv. Gotharda
1956 Pošná kostel sv. Bartoloměje[18]
1956 až 1957 Veltrusy zámek malby Josefa Pichlera
1957 Ploskovice zámek malby Josefa Navrátila

Pozn.: Základem seznamu byla dokumentace Fr.Fišera. Tu později doplnili syn Jiří, vnučka Ivana, vnuk Jiří, snacha Eva a vnuk Ivo.

Umělecké návrhy vitrážíEditovat

František Fišer je také autorem uměleckých návrhů mnoha kostelních oken - vitráží. Podle jeho vlastní dokumentace pracoval na oknech v téměř 50 objektech. Okna zpravidla vyráběla Specializovaná dílna na malbu na sklo a vkládání skleněných segmentů do olova založená Josefem Jiřičkou sen. (1903 až 1969), dnes Umělecké sklenářství Jiřička-Coufal.

období místo práce objekt poznámka
1923 až 1926 Praha spolupráce na rozetě katedrála sv. Víta v ateliéru prof. Františka Kysely
1932 Blovice 2 okna bílá kostel sv Jana Evangelisty
1933 Poděbrady (?) proboštský kostel sv. Kříže
1933 Doubravka 1 okno barevné
1935 Olomouc 1 okno  kostel sv. Mořice
1936 Zbraslav 3 okna bílá kostel sv. Jakuba Většího vpravo před olářem
1937 Přeštice 15 oken bílých kostel Nanebevzetí Panny Marie
1939 Roseč 1 okno bílé kostel sv. Šimona a Judy
1941 Plzeň 1 okno sv. Vojtěch katedrála sv. Bartoloměje Šternberská kaple
1941 Mělník 3 okna kostel Čtrnácti sv. pomocníků
1943 Libošovice 8 oken barevných kostel sv. Prokopa
1944 Mrákov 3 okna kostel sv. Vavřince
1944 Přerov nad Labem 8 oken kostel sv. Vojtěcha
1944 Soběslav 3 okna barevná
1944 Mladá Boleslav 1 okno bílé nemocnice
1944 Lučice u Havlíčkova Brodu 3 okna barevná kostel sv. Markéty
1944 Bechyně 2 okna bílá
1944 Římov 6 oken bílých
1944 Dolní Dobrouč 8 oken barevných kostel sv. Mikuláše
1944 Myšenec 7 oken barevných a 5 bílých kostel sv. Havla
1944 Zahrádka u Ledče n.Sázavou 7 oken barevných kostel sv. Víta knězem byl v té době Josef Toufar
1944 Mlečice 1 okno barevné
1945 Bratronice - Běleč 10 oken bílých kostel sv. Mikuláše
1945 Újezd u Vizovic 7 okne bílých kostel sv. Mikuláše
1945 Prešov 7 oken barevných
1945 Domažlice 6 oken barevných augustiniánský klášter
1945 Přední Kopanina 2 okna bílá kostel sv. Máří Magdaleny
1945 Hladov 8 oken kaple sv. Rodiny Nazaretské u Staré Říše
1945 Olšany 4 okna kaple Nejsvětějšího Srdce Páně okres Jihlava
1945 Markvartice 3 okna kaple Panny Marie okres Jihlava
1945 Sedlatice 2 okna kaple Panny Marie
1946 Dobrovice 2 okna kostel sv. Bartoloměje
1947 Hvožďany 5 oken barevných kostel sv. Prokopa[19]
1947 Neveklov 3 okna barevná kostel sv. Havla
1947 Plzeň 3 okna kostel Nanebevzetí Panny Marie kaple sv. Antonína
1947 Přerov nad Labem 2 okna kostel sv. Vojtěcha
1947 Hronský Beňadikt 3 okna barevná kostel sv. Benedikta
1947 Turzovka 11 oken
1947 Banská Bystrica 13 oken
1947 Němčice na Moravě 2 okna
1948 Zvolen 4 okna
1948 Kostelec u Křížků 7 oken kostel. sv. Martina
1948 Husovice 3 okna barevná a 10 bílých kostel Nejsvětějšího srdce Páně u Brna, taky ornamenty
1949 Jastrabí 4 okna
1949 Hajníky 10 oken
1949 Helpa 7 oken
1949 Drietom 3 okna
1949 Horní Štěpanice 3 okna kostel Nejsvětější Trojice
1950 Plzeň 21 oken bílých kostel sv. Jana Nepomuckého

Pozn.: Základem seznamu byla dokumentace Fr.Fišera. Tu později doplnili syn Jiří, vnučka Ivana, vnuk Jiří, snacha Eva a vnuk Ivo. Informace o údajné spolupráci na rozetě ve sv. Vítu pochází od manželky Fr. Fišera.

Vlastní tvorbaEditovat

František Fišer je rovněž autorem řady vlastních olejomaleb, akvarelů i kreseb. Zvláštností je velice zdařilá kopie olejomalby z kostela Panny Marie Sněžné (Praha - Jungmanovo nám.). Fr. Fišer kopii vytvořil v průběhu restaurátorských prací v roce 1929. Originál obrazu Zvěstování Panny Marie vznikl v roce 1724 a je součástí postranního oltáře. Jeho autorem je Václav Vavřinec Reiner (1689–1743). Jde o vrcholně barokní olejomalbu. Originál i kopie mají výšku 290 cm a šířku 190 cm. Kopie zůstala v držení Fr. Fišera a za 2. sv. války ji neúspěšně chtěli odkoupit Němci. Po smrti Fr. Fišera ji pozůstalí zdarma nabízeli Národní galerii, která ale měla zájem pouze o originál umístěný v kostele. Církev ovšem logicky odmítala vydat originál a nahradit ho kopií. Nějakou dobu se také zvažovalo vyříznutí ústředního motivu. Kopie nakonec zůstala v původní podobě a do roku 1986 byla ve vlastnictví vdovy Jiřiny Fišerové. Později byla vnučce Fr. Fišera tato kopie ukradena a nyní je nezvěstná.

Další tvorbaEditovat

František Fišer se rovněž věnovat ilustrování knížek, vazbě knih a tvorbě kreslených dopisnic. Ilustroval např.:

  • Jan František Hruška, Rytíř z Čech, Praha, A. B. Černý (bez data)
  • František Středa, Poklad, Praha, A. B. Černý (bez data)
  • František Středa, Poklad, Praha 1920
  • Jeanne Mairettová, Malá princezna, Praha, B. Kočí 1920
  • Josef Petrus, Blbeček, Praha, B. Kočí 1920
  • Jaroslav František Urban, Severočeské pověsti, Praha 1923

František Fišer se zajímal o genealogii a dohledal původ své rodiny. Mezi předky manželky Jiřiny našel karlštejnské many Nosákovce z Čímě. Následně pak namaloval jejich erb. Se svými syny také natočil krátký animovaný film Honza a lodička, který se však nedochoval.

GalerieEditovat

 
Zvěstování Panny Marie, olej 290x190 cm, vlastní kopie oltářního obrazu vytvořená v roce 1929
 
Katedrála sv. Víta - interiér, olej 124x97 cm, signován 1946
 
Katedrála sv. Víta - světec, olej 73x60 cm, signován 1951
 
Staroboleslavská krypta, olej 52x62 cm, signován 1942
 
Hlava ženy v kroji (manželky Jiřiny), olej 37x32 cm, signován 1920
 
Dáma v klobouku (manželka Jiřina), olej 32x30 cm, signován 1922
 
Polní kytice, olej 24x26 cm, signován 1942
 
Narcisy ve džbánu, olej 37x40 cm, signován 1951
 
Letní krajina se stromy, olej 26x30 cm, signován 1951
 
Zátiší s jablky, olej 49x68 cm, signován 1948
 
Rodný dům v Radnicích, akvarel 18x26 cm, signován 1926
 
Vladykové Nosákovci z Čímě - erb, akvarel 27x22 cm, nesignován

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených, Radnice, 1883–1909, snímek 267, Záznam o narození a křtu a pozn. o sňatku
  2. a b LOUŽENSKÁ, Monika. Nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě [online]. 14.12.2009 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online. 
  3. BUREŠOVÁ, Iva. Srovnání materiálů a technik používaných pro retuše nástěnných maleb. bakalářská práce. vyd. [s.l.]: Universita Pradubice - Fakulta restarurování, 2007. Dostupné online. S. 42-43. 
  4. Matrika oddaných, sv. Antonín, 1920–1924, snímek 76
  5. FIŠER, František. Jak se restaurují staré obrazy. Pestrý týden. 31. 8. 1929, s. 16. Dostupné online. 
  6. ALMER, Jan. Oprava kostela svatého Vojtěcha. Za starou Prahu - věstník pro opravu památek. Roč. XVII, čís. 1-4, s. 7. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-22. 
  7. ČERNÝ, Lukáš. Restaurování a konzervace děl nástěnné malby, sochařských děl a povrchů architektury. diplomová práce. vyd. [s.l.]: Univerzita Pardubice - Fakulta restaurování, 2012. Dostupné online. S. 31. 
  8. KOUKLÍKOVÁ, Andrea. Okruh pozdně románských staveb v Posázaví (Týnec nad Sázavou a Poříčí nad Sázavou). [s.l.]: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. Dostupné online. S. 29. 
  9. KRATOCHVÍLOVÁ, Denisa. Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího v Křeči. Praha, 2016 [cit. 2017-09-20]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. . s. 28. Dostupné online.
  10. NADĚJE, Zlomky ze života kladenského farního života, Velikonoce 2010, s. 7 a 8, Dostupné online
  11. FRIEDL, Antonín. Nástěnné malby kapitulní síně slovanského kláštera na Sázavě. Brno: Filosofická fakulta Brněnské university, 1968. Dostupné online. S. 1. 
  12. DANČOVÁ, Alexandra. Z Líbeznické kroniky - kostel, fara, hřbitov. Líbeznický zpravodaj. Únor 2017, roč. 15, čís. 2, s. 9. Dostupné online. 
  13. Cesty a památky, Kolínsko » Rovná » kostel sv. Jakuba, Dostupné online
  14. BRADÁČOVÁ, Hana, Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně v Husovicích, Brno 2006, Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, s. 45. Dostupné online
  15. SOUKUP, Jan. Kostely Nanebevzetí Panny Marie, vikariát Plzeň–sever. Zpravodaj plzeňské diecéze. Roč. 2012, čís. 9, s. 7-8. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-20. 
  16. KNEDLÍKOVÁ WANKOVÁ, Veronika. Malířská výzdoba zámku Bučovice ve 2. pol. 16. století. disertační práce. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katologická teolog. fakulta, 2015. Dostupné online. S. 12, 44, 87,. 
  17. FIŠER, František; LEJSKOVÁ-MATYÁŠOVÁ, Milada. Renesanční nástěnné malby ve státním zámku v Bučovicích a jejich restaurace. ZPP 1956/16, č. 3, str. 133. vyd. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  18. NAVRÁTILOVÁ, Michaela. Restaurátorský průzkum a referenční restaurování nástěnných maleb v kostele sv. Bartoloměje v Pošné. Litomyšl: [s.n.], 2013. Dostupné online. S. 29, 31, 94, 188, 190, 320, 321. 
  19. ČERVENKA, Vladimír. Hvožďany – farní kostel Navštívení Panny Marie a sv. Prokopa. Blatenské listy. 9.12.2011, roč. 22 (32), čís. 21, s. 10. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • LOUŽENSKÁ, Monika. Nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě [online]. 14.12.2009 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat