Siricius
Svatý Siricius (334 Řím – 26. listopadu 399) byl papežem katolické církve od 11. prosince 384 do 26. listopadu 399. Byl prvním římským biskupem, který oficiálně začal používat titul papež. Na počátku jeho pontifikátu v Římě působil jako vzdoropapež Ursinus.
| Svatý Siricus | |
| 38. papež | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
|---|---|
| Pontifikát začal | 11. prosince 384 |
| Pontifikát skončil | 26. listopadu 399 |
| Předchůdce | Damasus I. |
| Nástupce | Anastasius I. |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ??? |
| Místo narození | ??? |
| Datum úmrtí | 26. listopadu 399 |
| Místo úmrtí | Řím, Itálie |
| Místo pohřbení | katakomby sv. Priscilly |
| Svatořečení | |
| Svátek | 26. listopadu |
| Uctíván církvemi | Římskokatolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho dopis Himeriovi z Tarragony je nejstarší dochovaný papežský dekret (mimo jiné v něm zakazuje křest na velikonoce).
Siricius vysvětil roku 390 chrám sv. Pavla za hradbami, který rozšířil císař Valentinianus II. v pětilodní basiliku. Místo posledního odpočinku nalezl v katakombách sv. Priscilly.[1]
ReferenceEditovat
- ↑ GELMI, Josef. Papežové: Od svatého Petra po Jana Pavla II.. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994. 338 s. ISBN 80-204-0457-0. S. 29. (česky)
