Otevřít hlavní menu

Seznam kulturních památek v Holešovicích

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Holešovice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Západní část Holešovic spadá od roku 1993 do městské památkové zóny Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice.[1]

Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací.[2] Z Holešovic jsou součástí rezervace Letenské sady a přilehlý úsek nábřeží.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Elektrárna Holešovice (Q12019987)


Elektrárna Holešovice, průčelí.jpg
 
Kategorie Elektrárna Holešovice na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
21855/1-2321
Pam. katalog
MIS
Holešovice Partyzánská
50°6′31,68″ s. š., 14°26′8,65″ v. d.
Motorová elektrárna, s omezením: bez kotelny Loffler, strojovny nap. věže, struskové věže, kůlny na uhlí. Areál bývalé elektrárny pochází z let 1898–1900 s pozdějšími úpravami. Sestává z budovy bývalé strojovny a kotelny (čp. 1), komína, rozvodny a vodárny Háječek, viaduktu a kovárny (čp. 218).

Poznámka: MonumNet uvádí čp. odpovídající adresám Partyzánská 1/7, 188/7a, 218/5, definiční body adres čp. 1 a 188 však nespadají do uvedených parcel, ale jsou na místě novostaveb.
Památkově chráněno od 15. listopadu 2002.

Sklad firmy Ferra (Q37280664)


Praha Holesovice U Pergamenky 11 Ferona 2.jpg
 
Kategorie Ferra Store (Holešovice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105196
Pam. katalog
MIS
Holešovice U Pergamenky 1455/11, Malá Plynární 1455/14, Vrbenského 1455/43, Jankovcova
50°6′35,26″ s. š., 14°26′48,46″ v. d.
Sklad firmy Ferra – administrativní budova s bočním skladem a vrátnicí

Poznámka: Záznam z Památkového katalogu zmizel.
Památkově chráněno od 22. října 2013.

Holešovický přístav (Q12019992)


Praha Lighthouse přístav Holešovice.jpg
 
Kategorie Holešovický přístav na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
52141/1-2318
Pam. katalog
MIS
Holešovice Jankovcova, V přístavu, tzv. Maninský ostrov
50°6′30,61″ s. š., 14°27′13,63″ v. d.
Lodní přístav - holešovický, z toho jen: čp. 788, 789, 1057, 1059, 1060, 1366, hradlo a brána. Areál pochází z konce 19. století, je postaven v duchu secese s prvky nastupující moderny. Konstruktivistická budova skladu je z roku 1926. Komplex historických administrativních, provozních a skladových budov holešovického Ochranného a obchodního přístavu. Při hlavním vstupu se uplatňuje výrazná konfigurace budovy celní expozitury a budovy přístavního dozorství s průhledem na služební budovu dráhy a severněji stojící celní skladiště. Zhruba uprostřed severojižní osy se nachází budova bývalých služebních obydlí. Budova železničních zřízenců a hradlo s bránou při čp. 788 tvoří severní hranici areálu.

Památkově chráněno od 29. října 2002.

Akciový parní mlýn (Q37280824)


Praha Holesovice parni mlyn 5.JPG
 
Kategorie Akciový parní mlýn v Holešovicích na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100643
Pam. katalog
MIS
Holešovice U Uranie, Na Maninách 1037/56, Jankovcova 1037/49, U parního mlýna 1037/1
50°6′26,87″ s. š., 14°27′13,13″ v. d.
Akciový parní motorový mlýn, s omezením: bez hospodářské budovy na části pozemku 652/1 a pozemků 652/1–652/4, 653/1, 653/2. Postaveno 1901-1911, autor Bohumil Hübschmann. Akciový parní mlýn byl postaven v letech 1905–1909 podle návrhu architekta Bohumila Hübschmanna (Hybšmana).

Památkový katalog udává odlišnou identifikaci budov než MonumNet:

  • administrativní objekt, čp. 1576, na části pp. 652/2
  • objekt mlýna, součást čp. 1037 na části pp. 652/3
  • objekt moučného skladu, čp. 1037 na části pp. 652/3

Poznámka: V RÚIAN uvedena adresa Jankovcova 1576/49, U Uranie 1576/14, Na Maninách 1576/56, U parního mlýna 1576/1. Adresy s čp. 1037 jsou v RÚIAN uvedeny také, ale všechny jsou zaměřeny do jednoho bodu ležícího na parkovišti.
Památkově chráněno od 3. listopadu 2003.

Měšťanský pivovar Holešovice (Q12019991)


Praha_Holesovice_pivovar_4.jpg
 
Kategorie Holešovice brewery na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10548/1-2240
Pam. katalog
MIS
Holešovice U průhonu 800/13
50°6′18,95″ s. š., 14°27′3,69″ v. d.
Pivovar měšťanský, z toho jen: administrativn. budova, sladovna, spilky, strojovna chlazení, varna, ohradní zeď se dvěma branami. Neorenesanční komplex pivovarských budov pochází z let 1896–1897 podle projektu Josefa Bertla a Otakara Bureše.

Poznámka: v MonumNetu uvedena též čo. 21, 29 a 42
Památkově chráněno od 13. dubna 1995.

Kulturní dům Domovina (Q12031888)


Domovina - budova.JPG
 
Kategorie Domovina (Holešovice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40976/1-1802
Pam. katalog
MIS
Holešovice Na Maninách 1149/32, 1525/32a
50°6′13,46″ s. š., 14°27′9,7″ v. d.
Činžovní dům „Domovina“. Soubor domů čp. 1149 a 1525 byl postaven v letech 1920–1921 podle návrhu projekční kanceláře Dušek-Kozák-Máca. Nájemní dům s dalšími funkcemi (dvorní budova měla sloužit pro divadelní představení apod.).
  • Na Maninách 1149/32, restaurace Domovina, čtyřpatrový dům se sedlovou střechou.
  • Na Maninách 1525/32a, objekt navazující do vnitrobloku, v MonumNetu uveden jen v rozpisu parcel, ne v kolonce adresy. Sídlo sportovního centra pro7sport, s.r.o. 50°6′13,52″ s. š., 14°27′12,08″ v. d. Dvorní budova členitého půdorysu i hmot je propojena prostřednictvím krčku s pasáží uličního domu. Budova vedle mnoha dalších prostor obsahuje především dva velké sály: dolní v suterénu sloužil jako kino, horní původně divadelní sál s vynikající akustikou později proměněn v nahrávací studio.

Na uliční fasádě je vpravo od vstupu do pasáže mezi 2. a 3. osou umístěna pamětní deska připomínající, že se zde v roce 1929 konal V. sjezd Komunistické strany Československa, kdy byl předsedou KSČ zvolen Klement Gottwald.
Památkově chráněno od roku 1975. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Továrna na vodoměry (Q37280773)


Praha_Holesovice_Komunardu_3.jpg
 
Kategorie Továrna na vodoměry na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100587
Pam. katalog
MIS
Holešovice Komunardů 1052/3
50°6′4,34″ s. š., 14°27′2,4″ v. d.
Budova bývalé továrny na vodoměry, stavěná a postupně upravovaná v letech 1910–1932, je pozoruhodná stavba, jejíž architektura je ovlivněna historismem i secesí. První stavbou na pozemku byla obytná budova čp. 1052 s dílnami v přízemí, realizovaná stavitelem Josefem Vaňhou podle vlastního projektu z roku 1910 na rohu Jateční ulice. Jeho disposice odpovídá spíše obytné funkci stavby. Vzápětí vznikl podle Vaňhova projektu také patrový trakt podél ulice Jateční, s hladkou bílou omítkou s obdélnými poli režného zdiva. Současně s výrobní částí při Jateční ulici vznikly dále k ní kolmo situované dvoutraktové dílny při západním okraji původního pozemku a rovněž původně samostatně situovaný objekt kotelny s komínem, které jsou dnes označeny novým čp. 1530. Další stavební fázi areálu umožnilo přikoupení sousedního pozemku směrem na sever. Nejprve bylo roku 1915 zednickým mistrem Františkem Cholenským postaveno patrové skladiště, jehož atika nese nápis „založeno 1884“. Až roku 1926 vyprojektoval Josef Vajshajtl největší stavbu areálu, výrobní halu o výšce dvou podlaží, jejíž průčelí se vstupem je orientováno do dnešní ulice Komunardů, tehdy Rohanské. Na halu v zadní části navázalo kolmé, rovněž železobetonové patrové křídlo, které ji propojilo se starší budovou skladiště. To bylo rozšířeno přízemní přístavbou roku 1930 podle projektu stavitele Antonína Řeháka. Týž stavitel také od dva roky později vložil do haly železobetonový strop na dvou řadách sloupů, čímž získala dnešní disposici.

Poznámka: Na uvedené parcele 1168/1 je vila majitele, vlastní tovární objekt stojí na pozemku 1168/3.
Památkově chráněno od 7. října 2003.

Továrna na barvy F. J. Materna - administrativní budova (Q37280645)


Praha_Holesovice_Delnicka_20.jpg
 
Kategorie Továrna na barvy Materna na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104811
Pam. katalog
MIS
Holešovice Osadní 313/10, Dělnická 313/20 a 22
50°6′10,22″ s. š., 14°26′50,83″ v. d.
Administrativní budova býv. továrny na barvy J. Materny. Budovu továrny na barvy J. Materny z roku 1920 navrhl architekt Rudolf Stockar. Jednopatrový objekt s plochou střechou, obestavěný mladšími stavbami. Hlavní průčelí orientované do Dělnické ulice je členěno výraznými výtvarnými prvky v kubistickém stylu.

Památkově chráněno od 11. června 2012.

Blok domů Tusarova 5–15, Tovární 6–10 (Q37280865)


Praha_Holesovice_Tusarova_9a11.jpg
 
Kategorie Blok domů Tusarova-Tovární na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
102060
Pam. katalog
MIS
Holešovice Tusarova 1262/5, 1263/7, 1267/9, 1266/11, 1268/13, 1269/15, Tovární 1264/6, 1265/8, 1270/10
50°6′7,64″ s. š., 14°26′42,39″ v. d.
Soubor 9 nájemních domů, tzv. malobytové domy pražské obce, vznikl v letech 1921–1922 podle projektu Rudolfa Hraběte. Architektura objektů je ovlivněna rondokubismem. Pětipodlažní domy s ustoupeným podlažím krytým stanovou střechou, do ulice terasy s atikou. Všechny objekty souboru tvoří nedílný celek spolu s parkovou úpravou ploch mezi jednotlivými budovami.
  • blok Tusarova 1262/5, 1263/7, Tovární 1264/6
  • blok Tusarova 1267/9, 1266/11, Tovární 1265/8
  • blok Tusarova 1268/13, 1269/15, Tovární 1270/10

Památkově chráněno od 7. prosince 2006.

Pražská tržnice – Holešovická jatka (Q12046916)


Prazska_trznice_budova_2.jpg
 
Kategorie Pražská tržnice na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12268/1-2185
Pam. katalog
MIS
Holešovice Bubenské nábřeží 306/13, Jateční 306/2, Argentinská 306/2, Komunardů 306/1
50°5′56,43″ s. š., 14°26′45,47″ v. d.
Jatka - nyní Pražská tržnice. Komplex budov jatek byl stavěn v 70. letech 19. století pod vedením městského inženýra Josefa Srdínka. Soubor představuje jedinečně zachovaný areál tohoto typu. V areálu se také nacházejí chráněné sochy od Bohuslava Snircha a Čeňka Vosmíka. Kulturní památku tvoří: dvě sochy mužů s býky, budovy č. 1-2, 4-18, 20, 22-25, 29, 35-36, 39-41. Většina objektů je provedena v historizujícím stylu z režného, omítaného zdiva, v červeno-bílé barevnosti. Objekty nebyly v MonumNetu rozepsány. Rozpis budov dle dostupných plánků:[1] [2]

Západní část:

  • 2: menší budova u vstupu
  • u vstupu dvojice plastik muže s býkem
  • 35: hala podél Bubenského nábřeží
  • 23: hala podél Argentinské, západně od budov čp. 35 a 24
  • 24: hala rovnoběžná s budovou 35
  • zeleninové tržiště mezi budovami 24 a 25
  • 25: třetí hala od nábřeží
  • 36: čtvrtá hala od nábřeží
  • 22: pátá hala od nábřeží
  • 6: dům u severozápadního rohu areálu
  • v západním pásu areálu parkoviště

Střední pás budov, ve směru od hlavního vstupu:

  • 1: vstupní budova
  • 4: druhá budova
  • 5: třetí budova (menší)
  • 29: čtvrtá budova
  • 28 západní a 27 východní budova
  • 48 lékárna (západněji) a 54 pošta (východněji) u Jateční ulice

Východní část areálu:

  • první řada: 18, při zdi u vstupu 43
  • druhá řada: 13, 14, 15, 16, 26, v jihovýchodním rohu areálu 31
  • třetí řada: 17, 40+41, 19 a v její jižní části 20, u vstupu z ulice Komunardů 39; 42 severně a 47 jižně od vstupu z ul. Komunardů
  • čtvrtá řada: 11, 11a, 12
  • pátá řada: 7, 8, 9, 10 (hlavně Alza)
  • při severním okraji u Jateční ulice myčka aut

Plastiky na pylonech před hlavním vstupem z nábřeží na kamenných podstavcích s plastickým znakem Prahy:

  • mladík v kontrapostu ve staroslovanském kroji s pastýřskou holí v ruce, zády se opírá o mohutného býka, na podstavci signatura Čeněk Vosmík
  • muž s knírem ve staroslovanském kroji, v kontrapostu, pootočený k mohutnému býku se sklopenou hlavou, pravá ruka drží mlat, levá spočívá na rukojeti dýky, signatura na podstavci: Bohuslav Snirch, 1895.

Poznámka: Soubor dvou plastik mužů s býky byl zapsán 6. 3. 1992 pod číslem 1-2167, areál bývalých holešovických jatek pak 10. 2. 1993 po číslem 1-2185, zápis podle Památkového katalogu nabyl právní moci 7. 1. 1993 (už před zápisem?)
Památkově chráněno od 7. ledna 1993.

Argentinská 1 (Q22074725)


Praha_Holesovice_Argentinska_1.JPG
 
Kategorie Argentinská 1 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41544/1-2173
Pam. katalog
MIS
Holešovice Argentinská 702/1, Bubenské nábřeží 702/12
50°5′55,23″ s. š., 14°26′34,16″ v. d.
Čtyřpatrový nárožní činžovní dům z roku 1894 projektoval Jan Zeyer ve stylu novorenesance. Malby vznikly možná dle předlohy M. Alše. V parapetech oken 1. patra jsou pole s figurálními výjevy z českých dějin na jižní fasádě a výjevy z venkovského života na východní fasádě. Mezi okny jsou v kartuších nahé chlapecké figury s atributy. Nároží vrcholí jehlancovou střechou ukončenou polygonální věžičkou.

Památkově chráněno od 21. října 1992.

Bubenská nádražní vodárna (Q37280731)


Praha_Bubny_nadrazni_vodarna.JPG
 
Kategorie Water tower at Praha-Bubny station na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
101151
Pam. katalog
MIS
Holešovice parc. 2422, Bubenská, Železničářů, Argentinská, Za viaduktem
50°6′7,59″ s. š., 14°26′29,08″ v. d.
Dílny pro opr. vozidel, výtopny a nádraží býv. spol. st. dráhy a Buštěhr. dr., z toho od roku 2008 už jen vodárna. Jedinečný komplex budov a zařízení ve stylu tzv. industriální, v tomto případě typické železniční architektury, která má přímý vztah k nejvýznamnější železniční společnosti na našem území – rakouské Společnosti státní dráhy (StEG). Budovy pocházejí z let 1870 až 1873, kdy společnost přistoupila pod tlakem vzrůstajících přepravních a provozních nároků k vybudování nového nádraží a dílen na dosud nezastavěném území Buben. Vzor pro celou další architekturu železničních staveb v Čechách ve 2. polovině 19. století. Vybudování navazovalo na dokonečení spojky ze stanice Bruska (Praha-Dejvice) do Buben. V letech 2004–2008 bylo součástí souboru kulturní památky 8 objektů:
  • montážní hala železničních dílen, bez novodobých přístaveb, parc. 2427
  • čp. 204, bývalá vrátnice železničních dílen s jídelnou pro dělníky, parc. 2428
  • remíza bývalé výtopny s provozními místnostmi, parc. 2420
  • remíza bývalé výtopny (remíza vládních salónních vozů), parc. 2419
  • čp. 272, bývalá staniční budova StEG, poté nákladní pokladna a kanceláře ČD, s přilehlou budovou skladiště, parc. 2423 a 2424
  • objekt lokomotivní remízy, parc. 2468
  • objekt vodárny spojený s objektem lokomotivní remízy, parc. 2468
  • dnešní budova vodárny, parc 2422: zděný patrový převýšený objekt, fasáda v červeno-bílé barevnosti kombinací omítaných ploch s detaily z režného zdiva (nárožní pilastry, zubořez ve štítu, šambrány oválných okének, suprafenestry oken s tabulkovým zasklením). Sedlová střecha, komíny v nároží.

Poznámka: Původně od roku 2004 byl chráněn celý areál nádraží, výtopen a dílen, avšak roku 2008 byla ochrana omezena pouze na objekt nádražní vodárny a objekt dílen byl koncem roku 2015 zbořen. Investorem bylo přitom zmiňováno, že v památkové ochraně zůstaly i vnitřní sloupy budov dílen, ale ty v seznamu nemovitých kulturních památek nejsou uvedeny. Sloupy byly údajně podle předchozí dohody předány památkovému ústavu.
Památkově chráněno od 1. září 2004.

Negrelliho viadukt (Q12040558)


Praha, Nové Město, Štvanice, Negrelliho viadukt.JPG
 
Kategorie Negrelliho viadukt na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47337/1-1554
Pam. katalog
MIS
Bubeneč, Holešovice, Karlín, Nové Město
50°5′54,18″ s. š., 14°26′25,89″ v. d.
Negrelliho viadukt s viaduktem v Královské oboře a hradlem byl postaven v letech 1846–1849 podle projektu Aloise Negrelliho a Jana Pernera. Na území Holešovic v městské části Praha 7 spadají pod ochranu tyto části stavby:
  • parc. 2417, úsek přes Vltavu a Štvanici až k hranici Karlína
  • parcela 2331/1, Bubenské nábřeží
  • oblouk viaduktu I, parc. 2415/1, v náspu, zděný, završený římsou. Čelo oblouku průjezdu je vyskládáno z klenáků, v průjezdu při patě klenby probíhá římsa.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hlávkův most (Q12019825)


Vltavská, Hlávkův most.jpg
 
Kategorie Hlávkův most na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40589/1-1555
Pam. katalog
MIS
Holešovice Holešovice a Karlín, mezi Bubenskou a Těšnovem
50°5′44,69″ s. š., 14°26′13,26″ v. d.
Hlávkův most byl postavený podle projektu Františka Mencla a Pavla Janáka v letech 1909–1912.
  • část mezi Těšnovem a Štvanicí budovaná jako první byla původně tvořena ocelovou obloukovou konstrukcí (1908–1910).
  • mezi Štvanicí a Holešovicemi vznikl tehdy první betonový obloukový most v Praze (1910–1912). Část nad řekou obsahuje mezi oblouky vylehčovací klenby se zdvojenými sloupy, které vytvářejí charakteristickou architekturu mostu.
  • v letech 1958–1963 proběhlo citlivé rozšíření severního mostu podle návrhu Stanislava Hubičky, jižní most byl přitom roku 1963 zcela nahrazen.
  • severní předmostí pochází z roku 1983, podle návrhu Stanislava Hubičky
  • reliéfy mužských a ženských torz nad pilíři jsou dílem L. Kofránka a B. Kafky.
  • medailonky tvůrců mostu vytvořili J. Mařatka a O. Guttfreund
  • sousoší Práce, parc. 2188, Jan Štursa (1911–1913)
  • sousoší Humanita (Rodina), parc. 2331/1, Jan Štursa (1911–1913)

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Zimní stadion Štvanice (Q8082894)


Zimni stadion Stvanice Praha 007.jpg
 
Kategorie Zimní stadion Štvanice na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
29235/1-2352
Pam. katalog
MIS
Holešovice Ostrov Štvanice 1125
50°5′42,87″ s. š., 14°26′10,78″ v. d.
Zimní stadion Štvanice: Funkcionalistická budova restaurace navazovala na sportovní objekt zimního stadionu Štvanice, pochází z let 1932–1934, obě navrhl architekt Josef Fuchs. První hokejové utkání se na stadionu odehrálo již v roce 1931. Konalo se zde mistrovství světa v hokeji v letech 1933, 1938, 1947, 1959. V souvislosti s pořádáním mistrovství evropy v basketbale žen byl stadion zastřešen.
  • zimní stadion, parc. 1223 – zbourán v roce 2011 bez zrušení prohlášení za kulturní památku. Budova stadionu (dřevěná odlehčená konstrukce o minimálním počtu podpěr) stála na obdélném půdorysu, v místě napojení na budovu restaurace přecházela v nižší křídlo, upravené podobně jako stadion.
  • restaurace, parc. 1222. Nízká, do šířky rozvinutá, bohatě prosklená funkcionalistická budova podle projektu Josefa Fuchse a Bohumila Steigenhöfera.

Památkově chráněno od 4. ledna 2000.

Ostrov Štvanice čp. 858 (Q31029951)


Štvanice_čp._858.jpg
 
Kategorie Ostrov Štvanice čp. 858 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40584/1-1553
Pam. katalog
MIS
Holešovice Ostrov Štvanice 858
50°5′44,31″ s. š., 14°26′9,71″ v. d.
Klasicistní budova z 1. poloviny 19. století byla původně využívána jako restaurační podnik. Přestože se na ostrově Štvanice nacházely další dvě obdobné restaurace, dnes představuje poslední dochovaný příklad této architektury na ostrově. Patrová vila na obdélném půdorysu s vystupující rizalitem schodiště.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Vodní elektrárna Štvanice (Q37280499)


Vodní elektrárna Štvanice.JPG
 
Kategorie Elektrárna Štvanice na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
52008/1-2294
Pam. katalog
MIS
Holešovice Ostrov Štvanice 1340
50°5′40,33″ s. š., 14°25′57,88″ v. d.
Secesní vodní elektrárna byla postavena v letech 1913–1914 podle návrhu A. Dlabače. Byly zde využívány tři Francisovy turbíny.

Památkově chráněno od 11. června 2002.

Státní plánovací komise (Q37280554)


Praha, Holešovice, Budova Prahy 7.JPG
 
Kategorie Státní plánovací komise (ÚMČ Praha 7) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40985/1-1807
Pam. katalog
MIS
Holešovice nábřeží Kapitána Jaroše 1000/7, Dukelských hrdinů, Na ovčinách
50°5′50,4″ s. š., 14°26′1,89″ v. d.
Administrativní budova postavená v letech 1926–1929 podle projektu Jaroslav Rösslera pro Úrazovou pojišťovnu dělnickou v Praze. Po 2. světové válce připadl celý objekt Státní plánovací komisi, v 80. letech začal sloužit potřebám obvodního úřadu. Volně stojící rozlehlá budova na nepravidelném, přibližně lichobežníkovém půdorysu okolo nepravidelného vnitřního dvora. Hlavní průčelí je obráceno na nábřeží. Uprostřed střední části je trojdílný portál, přístupný po několikastupňovém schodišti. Na římse portálu jsou na soklech čtyři plastiky symbolizující čtyři odvětví průmyslu. Další plastiky zdobí korunní římsy bočních průčelí.

Poznámka: V budově sídlily Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy, Státní plánovací komise, Česká konsolidační agentura (ta budovu nyní vlastní a v nájmu v ní působí Úřad městské části Prahy 7 a Finanční úřad pro městské části Praha 6 a Praha 7).
Památkově chráněno od roku 1977. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Budova Elektrických podniků (Q11360452)


Praha, Holešovice, budova Elektrických podniků.JPG
 
Kategorie Budova Elektrických podniků na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40593/1-1559
Pam. katalog
MIS
Holešovice Bubenská 1477/1, Antonínská 1477/1, Strossmayerovo náměstí 1477/6
50°5′54,31″ s. š., 14°26′11,77″ v. d.
Výrazná funkcionalistická budova Elektrických podniků z let 1927–1935 od architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže. Avantgardní stavba v konstruktivistickém duchu. Působivá je zejména monumentální dvorana s ochozy a centrálním schodištěm. Rozsáhlý objekt se skládá z několika kubických těles, vzájemně prostoupených, výškově odlišných. Nejvyšší střední část je sedmipodlažní, kolmo prostupující napříč postavený 6podlažní kubus, obě hmoty vyrůstají z široké třípodlažní podnože umístěné souběžně s přilehlou komunikací. Zadní nízké křídlo polikliniky obrácené ke kostelu sv. Antonína je odděleno od budovy třemi malými dvory. V suterénu budovy jsou umístěny tři společenské sály, dva menší a jeden velký dvouúrovňový, s galerií (první a druhý suterén). Unikátně je dochaná přízemní hala s přepážkami a kójemi (původně pokladny Dopravního podniku). Další unikát je původní vzduchotechnika (strojovna s chladícím zařízením a kotelna).

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kostel svatého Antonína Paduánského (Q2756455)


Church of Saint Anthony of Padua in sunshine.JPG
 
Kategorie Church of Saint Anthony of Padua (Holešovice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105704
Pam. katalog
MIS
Holešovice Strossmayerovo náměstí, Antonínská, parc. 1284
50°5′55,43″ s. š., 14°26′6,36″ v. d.
Kostel svatého Antonína Paduánského z let 1908–1909 a 1913–1914 byl postaven podle projektu Františka Mikše, sochy sv. Ludmily a Václava na průčelí byly osazeny roku 1926. Novogotický kostel s výrazným dvouvěžovým průčelím představuje spolu s interiérovým vybavením pozoruhodný příklad „Gesamtkunstwerku“. Novogotická trojlodní halová stavba s předstupujícím presbytářem a trojapsidálním závěrem. Západnímu průčelí dominuje dvojice hranolových věží se zvonicemi v horních patrech. Zvonice jsou zakončeny obloučkovým vlysem a nárožními konzolami, nesoucími věžičky kolem osmibokých jehlanových střech. Ve středním poli průčelí je soustředěna umělecká kamenosochařská výzdoba exteriéru (předstupující předsíň se sochami sv. Ludmily a sv. Václava od Fr. Přítele, štít se sochami sv. Cyrila, Antonína Paduánského a Metoděje podle sochaře Šťěpána Zálešáka aj.).

Památkově chráněno od 26. srpna 2015.

Farského 4 a 6 (Q37280687)


Praha_Holesovice_Pplk_Sochora_4.JPG
 
Kategorie Farského 4-6 (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12353/1-2186
Pam. katalog
MIS
Holešovice Farského 425/4 a 426/6, Pplk. Sochora 426/7
50°5′58,49″ s. š., 14°26′9,64″ v. d.
Eugen Rosenberg (?): Soubor 2 činžovních domů. Funkcionalistické nájemní domy postavené v letech 1936–1937 podle návrhu architektů Julia Landsmanna a Martina Reinera. Nárožní objekt tvořený dvěma domy se sedmi patry s plochou střechou.

Památkově chráněno od 8. ledna 1993.

Heřmanova 9 (Q37280908)


Praha_Holesovice_Hermanova_9.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13004/1-2224
Pam. katalog
MIS
Holešovice Heřmanova 1119/9
50°6′1,3″ s. š., 14°26′6,85″ v. d.
Nájemní řadový šestipodlažní dům (se 7. půdním podlažím) z let 1922–1923 navrhl architekt Josef Gočár pro Anglo-československou banku. V domě dochovány výplňové dveře, mříže a zábradlí dle Gočárova návrhu.

Památkově chráněno od 18. října 1994.

U smaltovny 16 (Q37280711)


Praha_Holesovice_U_Smaltovny_16.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
101132
Pam. katalog
MIS
Holešovice U smaltovny 245/16
50°6′8,24″ s. š., 14°26′11,09″ v. d.
Nájemní řadový šestipodlažní dům z let 1938–1939 vznikl dle projektu Ervína Katona. Tyto domy vznikaly jako enkláva moderního elektrizovaného bydlení kolem budovy Elektrických podniků.

Památkově chráněno od 11. srpna 2004.

Šimáčkova 24 (Q37280888)


Praha_Holesovice_Simackova_24.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
102171
Pam. katalog
MIS
Holešovice Šimáčkova 911/24, Janovského 911/49
50°6′11,68″ s. š., 14°25′59,11″ v. d.
Činžovní nárožní pětipodlažní secesní dům s vestavěným podkrovím, nárožním arkýřem zakončeným tamburem s drobnou oplechovanou kopulí. Postaven roku 1905 patrně podle projektu J. Vaňhy.

Památkově chráněno od 11. ledna 2007.

Veletržní palác (Q496259)


Praha_Veletržní_palác_jih.jpg
 
Kategorie Veletržní palác na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40980/1-1804
Pam. katalog
MIS
Holešovice Dukelských hrdinů 530/47 a 45, Veverkova 530/30, Veletržní 530/27, Heřmanova 530/20
50°6′4,33″ s. š., 14°25′56,47″ v. d.
Monumentální funkcionalistický Veletržní palác od architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse vznikl v letech 1924–1928. Budova je 140 m dlouhá, 60 m hluboká a 35 m vysoká, členěná do sedmi pater. Hlavní prostorotvorný význam mají dvě dvorany: velká, umístěná rovnoběžně s ulicí Dukelských hrdinů, a malá, která je kolmá k velké a kterou obíhají ochozy.

Památkově chráněno od roku 1976. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Veverkova 25 (Q37280847)


Veverkova_25_Praha_7.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
102428
Pam. katalog
MIS
Holešovice Veverkova 741/25, Heřmanova 741/31
50°6′1,18″ s. š., 14°25′53,95″ v. d.
Funkcionalistický nájemní nárožní dům z let 1937–1939 narhli architekti Rudolf Wels a Quido (Guido?) Lagus. Příklad tzv. elektrického domu. Dům je ukončen ustupujícím 5. patrem.

Památkově chráněno od 16. dubna 2007.

Dukelských hrdinů 39 (Q22138334)


Praha_Holesovice_Dukelskych_hrdinu_39.JPG
 
Kategorie Dukelských hrdinů 39 (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40983/1-1806
Pam. katalog
MIS
Holešovice Dukelských hrdinů 694/39, Pplk. Sochora 694/24
50°5′59,62″ s. š., 14°25′59″ v. d.
Nájemní řadový (rohový) třípatrový dům postavený podle projektu architekta Jana Zeyera v roce 1894. Fasáda tohoto novorenesančního objektu je pokryta sgrafitovou výzdobou a nástěnnými malbami, které zobrazují postavy z české historie (sv. Václav, Jan Lucemburský, Karel IV. do ulice pplk. Sochora, Václav IV., Vladislav, Jiří z Poděbrad a Rudolf II. do ulice Dukelských hrdinů).

Památkově chráněno od roku 1977. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Dukelských hrdinů 37 (Q22138335)


Praha_Holesovice_Dukelskych_hrdinu_37.JPG
 
Kategorie Dům čp. 693 Dukelských hrdinů (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40981/1-1805
Pam. katalog
MIS
Holešovice Dukelských hrdinů 693/37, Pplk. Sochora 693/23
50°5′58,56″ s. š., 14°25′58,89″ v. d.
Novorenesanční třípatrový rohový dům postavený podle návrhu Jana Zeyera roku 1895. Nad prvním patrem pásový figurální vlys znázorňující bitvu s Turky do ulice Dukelských hrdinů a Třicetiletou válku do ul. pplk. Sochora.

Památkově chráněno od roku 1977. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Holešovické lázně (Q12019990)


Praha, Holešovice, Holešovické lázně 04.JPG
 
Kategorie Holešovické lázně na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41470/1-2124
Pam. katalog
MIS
Holešovice Dukelských hrdinů 848/17, Kostelní 848/1, Skalecká 848/2
50°5′51,01″ s. š., 14°25′58,24″ v. d.
Budova veřejných lázní v historizujícím slohu byla postavena v roce 1899 podle projektu Františka Velicha. Novorenesanční budova plovárny stojí na obdélném půdorysu. Hlavní střední pavilon je patrový, tříosý k němu se pojí přízemní boční křídla.

Památkově chráněno od 1. června 1990.

Kostel svatého Klimenta (Q12030862)


Kostel Svatého Klimenta (Praha, Holešovice).jpg
 
Kategorie Church of Saint Clemens in Holešovice na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40576/1-1547
Pam. katalog
MIS
Holešovice Skalecká, Kostelní
50°5′50,63″ s. š., 14°25′54,86″ v. d.
Kostel sv. Klimenta. Původně gotický kostel sv. Klimenta, vystavěný patrně po roce 1311, byl postupně upravován nejprve v letech 1659–1677 a poté roku 1898, kdy získal současnou podobu. Na tomto místě však nejspíš stával kostel již před 14. stoletím.
  • kostel sv. Klimenta, parc. 2077
  • hřbitov, parc. 2075, 2076, 2078
  • ohradní zeď s bránou, parc. 2075
  • socha sv. Jana Nepomuckého, parc. 2075
  • výklenková kaple s nikou a kopií sochy sv. Jana Nepomuckého, parc. 2220

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Vinařská 6 (Q37280947)


Praha Letna Vinarska 6-2.jpg
 
Kategorie Vinařská 6 (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13001/1-2227
Pam. katalog
MIS
Holešovice Vinařská 1174/6
50°5′54,51″ s. š., 14°25′52,27″ v. d.
Funkcionalistický nájemní dům z let 1936–1937 navrhl architekt Jan Gillar pro Bertu Porgesovou. Řadový činžovní dum je sedmipodlažní, s posledním podlažím ustupujícím.

Památkově chráněno od 15. listopadu 1994.

Milady Horákové 25 (Q37280520)


Praha_Letna_M_Horakove_25.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40582/1-1552
Pam. katalog
MIS
Holešovice Milady Horákové 612/25
50°5′57,61″ s. š., 14°25′46,67″ v. d.
Novorenesanční nájemní dům z roku 1892 s malířskou výzdobou podle návrhu Mikoláše Alše. Dům si nechal postavit roku 1892 řezbář Krejčík, bratr ilustrátora Karla Krejčíka. Třípatrový řadový činžovní dům o sedmi osách. Po stranách arkýře v 1. patře jsou malé výklenky se soškami sv. Cyrila a Metoděje. Nad okny prvního patra je široký sgrafitový vlys, vytvořený podle kartonu M. Alše, který líčí řezbářství od kácení stromů až po vytvoření sochy (Dřevorubec, Odvážení poraženého kmene, Opracování kmene, Řezbářská dílna, Polychromování sochy, Pobožnost u kapličky).

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Haškova 4 (Q31029978)


Praha_Letna_Haskova_4.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13002/1-2225
Pam. katalog
MIS
Holešovice Haškova 1176/4
50°6′0,07″ s. š., 14°25′42,55″ v. d.
Řadový činžovní dům o pěti podlažích a třech osách byl postaven roku 1915 podle projektu Bohumíra Kozáka.

Památkově chráněno od 18. října 1994.

Haškova 9 (Q37280537)


Praha_Letna_Haskova_9.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41469/1-2123
Pam. katalog
MIS
Holešovice Haškova 845/9, Heřmanova 845/48
50°6′1,87″ s. š., 14°25′40,66″ v. d.
Pětipatrový nárožní činžovní dům s vysokým parterem odděleným římsou, z 20. či 30. let 20. století, ovlivněný stylem purismu.

Památkově chráněno od 1. června 1990.

Sokolovna (Q31029961)


Praha_Letna_Sokolovna.JPG
 
Kategorie Sokol house in Holešovice na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41478/1-2130
Pam. katalog
MIS
Holešovice Strojnická 852/6, U studánky 852/6
50°6′7,84″ s. š., 14°25′44,18″ v. d.
Novorenesanční sokolovna byla postavena v letech 1905–1906 podle projektu Františka Josefa Hodka, rozšířena roku 1926 (1927). Tento nárožní dům má obdélný půdorys, tři strany má volně do prostoru, na čtvrté se napojuje na budovu vedlejší školky.

Památkově chráněno od roku 1968. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Mateřská škola U studánky 4 (Q31029954)


Praha_Letna_U_studanky_4.JPG
 
Kategorie Mateřská škola U studánky na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12771/1-2198
Pam. katalog
MIS
Holešovice U studánky 851/4
50°6′8,8″ s. š., 14°25′43,33″ v. d.
Novorenesanční budova opatrovny a mateřské školy vznikla v roce 1901 podle projektu Františka Velicha. Ze tří stran volně stojící jednopatrová budova z roku 1901, na pravé straně druhotně spojena přechodem s budovou sokolovny. Budovu obklopuje zahrada s původním dřevěným altánem. Střecha pravé části je sedlová, u levé části valbová, vybíhající do polygonální otevřené cibulové věžičky s profilovanými sloupky. Na uliční fasádě je při nároží asi v polovině výšky nástěnný obraz anděla strážce s dvěma hrajícími si dětmi.

Památkově chráněno od 11. ledna 1994.

Kamenická 35 (Q37280621)


Kamenicka 35-1528.jpg
 
Kategorie Kamenická 35 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41397/1-2079
Pam. katalog
MIS
Holešovice Kamenická 811/35
50°6′2,27″ s. š., 14°25′36,58″ v. d.
Učitelský družstevní dům. Pozoruhodný nájemní dům postavený v letech 1923–1924 Družstvem pro stavbu učitelských domů podle plánů Otakara Novotného. Objekt představuje nevšední variaci tzv. obloučkového stylu.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Palác Letná (Q19971845)


Milady Horákové 56 Praha 7.jpg
 
Kategorie Letná Palace na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
52148/1-2319
Pam. katalog
MIS
Holešovice Milady Horákové 387/56
50°6′0,49″ s. š., 14°25′31,78″ v. d.
Eugen Rosenberg: Činžovní dům Palác Letná, s obchodním domem v 1. a 2. NP. Funkcionalistický sedmipatrový řadový nájemní dům s obchody navrhl v roce 1937 Evžen Rosenberg.

Památkově chráněno od 7. listopadu 2002.

Milady Horákové 63 (Q37280792)


Praha_Letna_M_Horakove_63.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100593
Pam. katalog
MIS
Holešovice Milady Horákové 386/63
50°5′59,29″ s. š., 14°25′30,74″ v. d.
Funkcionalistický řadový pětipatrový nájemní dům s ustupujícím šestým patrem a s obchody, postavený v letech 1938–1939 podle projektu architekta Karla Janů. Objekt ustupující od starší uliční čáry je dokladem nové regulace.

Památkově chráněno od 9. října 2003.

Pošta (Q31029952)


Praha_Letna_posta.JPG
 
Kategorie Post office at Letenské náměstí na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
49673/1-2258
Pam. katalog
MIS
Holešovice Milady Horákové 383/79 a 81, u Letenského náměstí
50°5′59,14″ s. š., 14°25′22,2″ v. d.
Funkcionalistická budova telefonní ústředny a pošty vznikala v letech 1929–1931 podle projektu Ladislava Machoně. Čtyřpatrový řadový dům s hladkou fasádou členěnou pouze rozmernými okny křížem dělenými. Přízemí je mírně ustouplé, poslední patro je oproti ostatním zvýšené, mírně vysunuté na krakorcích. Patro je završeno zábradlím. V pravé části fasády je mírně předstupující rizalit, tvořený ve všech patrech pásovými okny, chráněnými ve spodní části zábradlím.

Památkově chráněno od 8. ledna 1999.

Ministerstvo vnitra (Q37280600)


Letná Ministerstvo vnitra (6862).jpg
 
Kategorie Ministry of the Interior of the Czech Republic na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41215/1-1960
Pam. katalog
MIS
Holešovice Nad štolou 1498/5, Milady Horákové 1498/85
50°5′56,83″ s. š., 14°25′16,66″ v. d.
Budova ministerstva vnitra byla postavena v letech 1935–1939 podle plánů Kamila Roškota, Josefa Kalouse a Jana Zázvorky.

Památkově chráněno od roku 1977. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Letohradská 60 (Q37280971)


Praha_Letna_Letohradska_60.JPG
 
Kategorie Letohradská 60 (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12770/1-2196
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letohradská 760/60
50°5′52,7″ s. š., 14°25′24,06″ v. d.
Funkcionalistický řadový čtyřpatrový nájemní dům s ustupujícím přízemím a pátým patrem, vybudovaný dle návrhu architekta Josefa Havlíčka v letech 1938–1939 pro Bohuslava Hanáka.

Památkově chráněno od 3. ledna 1994.

Národní zemědělské muzeum (Q30173531)


Národní zemědělské muzeum, Praha.JPG
 
Kategorie National Museum of Agriculture (Czech Republic) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41213/1-1959
Pam. katalog
MIS
Holešovice Kostelní 1300/44, Letohradská 1300/25, Muzejní 1300/1
50°5′49,61″ s. š., 14°25′23,42″ v. d.
Dvojice funkcionalistických budov byla postavena v letech 1937–1939 (1935–1941) jako společný projekt architekta Milana Babušky.

Poznámka: V databázi MonumNet bylo popsáno jako administrativní budova Národního technického muzea. Chráněno společně s budovou Národního technického muzea v Praze.
Památkově chráněno od roku 1977. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Národní technické muzeum (Q30173531)


Národní technické muzeum v Praze.jpg
 
Kategorie Národní technické muzeum v Praze na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41213/1-1959
Pam. katalog
MIS
Holešovice Kostelní 1320/42, Letohradská 1320/23, Muzejní 1320/2, U letenského sadu 1320/1
50°5′51,19″ s. š., 14°25′29,46″ v. d.
Národní technické muzeum. Dvojice funkcionalistických budov byla postavena v letech 1937–1939 (1935–1941) jako společný projekt architekta Milana Babušky.

Poznámka: Budova je chráněna společně se sousední budovou Národního zemědělského muzea.
Památkově chráněno od roku 1977. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kostelní 36 (Q37280808)


Praha_Letna_Kostelni_36.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10067/1-2219
Pam. katalog
MIS
Holešovice Kostelní 36/36
50°5′50,9″ s. š., 14°25′38,51″ v. d.
Řadový šestipodlažní nájemní dům se 7. podlažím půdním byl postaven v letech 1938–1940 podle projektu architekta Bohumíra Kozáka.

Památkově chráněno od 3. srpna 1994.

Kamenická 5 (Q37280929)


Praha Letna Kamenicka 5 arkyr.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12769/1-2199
Pam. katalog
MIS
Holešovice Kamenická 673/5
50°5′52,8″ s. š., 14°25′40,36″ v. d.
Vrcholně secesní řadový čtyřpatrový nájemní dům navrhl roku 1906 architekt Jaroslav Vondrák. O čtyřech osách se dvěma arkýři, završený pětibokým štítem. Mezi okny druhého podlaží jsou reliéfní alegorické postavy Průmyslu, Zemědělství, Věd a Umění.

Památkově chráněno od 10. ledna 1994.

Kamenická 2 (Q37280575)


Praha_Letna_Kamenicka_2.JPG
 
Kategorie Kamenická 2 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40863/1-1732
Pam. katalog
MIS
Holešovice Kamenická 675/2, Kostelní 675/32
50°5′50,96″ s. š., 14°25′42″ v. d.
Třípatrový nárožní obytný dům završený štíty a atikou postaven v letech 1897–1899 podle návrhu Bedřicha Bendelmayera a Rudolfa Němce. Architektura objektu v sobě snoubí novorenesační i novogotické prvky.

Památkově chráněno od roku 1973. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Soubor objektů v Letenských sadech (Q30170622)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40574/1-1545
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letenské sady
Soubor cenných, byť časově i stylově různorodých objektů – historických pozůstatků původních vinic, historizujících staveb z konce 19. a století a moderních objektů.
  • sousoší Diany se srnčí rodinou, není na místě, část parc. 2104/1
  • socha dívky, část parc. 2104/1
  • restaurace Praha Expo, čp. 1500, pp. 2104/7 a 2104/8
  • viniční sklepy Expo 1958, parc. 2104/6
  • Hanavský pavilon, čp. 223, parc. 2154
  • Letenský zámeček (restaurace Na Letné), čp. 341, část parc. 2106
  • hudební besídka, parc. 2107

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Bruselský pavilon – restaurace Praha Expo 58 (Q30170622)


Praha, Holešovice, budova Expo 58 II.JPG
 
Kategorie Prague Expo 58 pavilon na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40574/1-1545
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letenské sady 1500/80
50°5′47,01″ s. š., 14°25′47,54″ v. d.
Restaurace Praha Expo 58 (pp 2104/7 a 2104/8). Restaurace byla navržena pro českou expozici na Světovou výstavu v Bruselu roku 1958. Autory projektu jsou F. Cubr, J. Hrubý, a Z. Pokorný z Krajského projektového ústavu v Praze. Po skončení výstavy byla přemístěna do Letenských sadů. Dnešní podoba je v podstatě replikou původního objektu, který byl v důsledku absence péče v dezolátním stavu (autoři interiéru B. Škorpilová a Jan Padrnos, 2008). Restaurace stojí na půdorysu části mírně zploštělého mezikruží. Patrovou stavbu z ocelové konstrukce doplněnou hliníkem a prosklením nesou v jedné části sloupy. V této části je patro celé prosklené a působí tak lehce a vzdušně. Komunikaci obstarávalo šnekové schodiště. Součástí restaurace byla i terasa.

Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno pouze s viničními sklepy pod číslem 1-1549.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Viniční sklepy (Q30170622)


Praha_Letna_Vinicni_sklepy.JPG
 
Kategorie Viniční sklepy (Letenské sady) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40574/1-1545
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letenské sady, parcela 2104/6, poblíž čp. 1500
50°5′46,16″ s. š., 14°25′47,8″ v. d.
Bývalý viniční sklep s lisem zasazený do ostrohu Letné těsně u zlomu srázu. Sklep je zaklenut křížovými klenbami, dvoulodí zaklenuté 4 poli křížových kleneb v každé lodi. Prostor uzamčený, neužívaný, okolí v dezolátním stavu (bezdomovci), nápis z 50. let poničený.

Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno pouze společně s restaurací Praha pod číslem 1-1549.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Socha dívky (Q30170622)


Noimage 2-1.png
 
Kategorie Disappeared statues from Letenské sady na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40574/1-1545
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letenské sady, parcela 2104/1, nedaleko restaurace Expo 58
50°5′47,12″ s. š., 14°25′32,21″ v. d.
Dívka schouleně sedící na malém soklu. jednu ruku má spuštenou do klína, druhou má položenou na prsou, hlavu má skloněnou. Postava je zachycena v měkkých oblých zjednodušených tvarech. Bronzový dívčí akt v životní velikosti na komolém kamenném podstavci. Autorka Marta Jirásková-Havlíčková, odlitek z roku 1960. Socha byla přemístěna do depozitáře Národní galerie v Trojském zámku.[3] Památkový katalog se o přemístění sochy nezmiňuje.

Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno samostatně pod číslem 1-1546. V MonumNetu zmiňováno jako Stojící dívka, třebaže jde o dívku sedící a schoulenou.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Sousoší Diany se srční rodinou (Q30170622)


Noimage 2-1.png
 
Kategorie Disappeared statues from Letenské sady na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40574/1-1545
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letenské sady, parcela 2104/1, v centrální části
50°5′47,46″ s. š., 14°25′41,57″ v. d.
Bronzová dívčí postava s chrtem u nohou na hranolovém mramorovém podstavci. Nároží podstavce je zdobené bronzovými želvami a hady, ve spodní části srnčí rodinka. Autorem František Rous, 1920 (dle Památkového katalogu 1916). Roku 1997 byla ukradena sběrači barevných kovů a zachráněno bylo jen torzo, o rok později ukradl Jindřich Lemon st. kopii a zřejmě prodal do Německa.[3][4] NPÚ při REI v roce 2004 sochu na místě nedohledal.

Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno samostatně pod číslem 1-1545.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Letenský zámeček (Q30170622)


Praha_Letna_Letensky_zamecek_1.JPG
 
Kategorie Letenský zámeček na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40574/1-1545
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letenské sady čp. 341
50°5′46,88″ s. š., 14°25′31,99″ v. d.
Letenský zámeček, Restaurace Na Letné. Restaurační a kavárenský pavilon z roku 1863 navrhoval I. Ullmann do nově upravených Letenských sadů, navazoval tak na tradici zřizování kaváren na pražských hradbách. K restauraci patří i hudební besídka. Budova restaurace je řešena jako novorenesančnívila vlašského typu, koncepce se opírá o vzor Palladiovy vily v Porto v Loretu. Budova stojí na obdélném půdorysu s boční stranou půlkruhově zakončenou. Hlavní průčelí je členěno dvěma krajními portiky - levý tříosý je završen tympanonem, pravý je jednoosý a je završen hranolovou veží. Mezi rizality je vsazen tříosý arkádový portikus, k němuž se vystupuje po dvouramenném schodišti. Portikus i zábradlí jsou chráněny kamenným zábradlím. Velká arkádovitá okna jsou členěna vsazeným dvouobloukem. Fasádu završuje mohutná vysunutá římsa nesená volutovými konzolkami. V restauračním sále je užita štuková pásová výzdoba s novorenesančními dekorativními motivy. Do věže stoupá šnekové schodiště s kamennými stupni a kovovým zábradlím tvořeným profilovanými pruty.

Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno pouze společně se zábavním (hudebním) pavilonem pod číslem 1-1551.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hudební pavilon (Q30170622)


Praha Letna Letensky zamecek altan.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40574/1-1545
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letenské sady, parc. 2107, jižně od zámečku
50°5′46,21″ s. š., 14°25′32,78″ v. d.
Hudební pavilón (hudební besídka). Pavilon před Letenským zámečkem vedle sezení v exteriéru, na půdorysu šestiúhelníku. Konstrukci besídky tvoří litinové sloupy nesoucí jehlancovou stříšku. Sloupy jsou ve střední cásti tordované, ze sloupu vybíhají plochá ornamentální ramena, nesoucí ornamentální litinový vlys obíhající těsně pod stříškou. Vznik v 2. polovině 19. století, novodobě adaptován.

Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno pouze společně s restaurací (zámečkem) pod číslem 1-1551.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hudební pavilon s kolotočem (Q1734699)


Letenský_kolotoč.JPG
 
Kategorie Letenský kolotoč na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11880/1-2163
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letenské sady, parc. 2104/17, severně od zámečku
50°5′47,95″ s. š., 14°25′30,67″ v. d.
Hudební pavilon s dřevěným kolotočem složeným z dřevěných koní a modelů autíček ve velikostech pro děti i dospělé nechal vyrobit Josef Nebeský pro letní sezónu 1892 při příležitosti Jubilejní výstavy. Kolotoč stál nejprve v letech 1892–1894 na Královských Vinohradech poblíž již neexistující hospody Na Kravíně, na nynějším místě na Letné je od roku 1894. Realizací byl pověřen Matěj Bílek. Nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě. V provozu byl nepřetržitě 100 let, nyní v havarijním stavu. Dřevěný pavilónek, na půdorysu pravidelného dvanáctiúhelníku o rozpětí 12 metrů s jehlanovou střechou a arkádami uzavíratelnými roletami. Na točně umístěno 21 koní různých velikostí (koníci potaženi pravými koňskými kůžemi) a 4 autíčka - dvě dřevěná a dvě plechová - která odpovídají typům automobilů ze 30. let 20. století (osazena asi v této době). Točna je poháněna elektromotorem (prvně instalován již v 90. letech 19. století). Původně byl součástí i historický orchestrion, uukraden roku 1994.

Poznámka: Pod samostatným rejstříkovým číslem uvedeno na parcele 2104/17, v MonumNetu bylo uvedeno též duplicitně v rámci souboru památek Letenských sadů č. 40574/1-1545 (PkMISSezObr), kde byla uvedena parcela 2107.
Památkově chráněno od 13. listopadu 1991.

Větrací komíny Letenského tunelu (Q37280749)


Praha_Letna_kominy_letenskeho_tunelu.JPG
 
Kategorie Ventilation towers of Letenský tunel na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100579
Pam. katalog
MIS
Holešovice poblíž lokality Na Belvederu
50°5′47,31″ s. š., 14°25′27,54″ v. d.
Silniční tunel - Letenský, z toho jen: soubor čtyř větracích komínů (I–IV). Těleso větracích komínů je tvořeno 4 nestejně vysokými obdélníkovými hranoly, jejichž stěny jsou pokryty mozaikou Zdeňka Sýkory z roku 1969. Tu tvoří černobílá struktura, složená z generovaných geometrických elementů.

Památkově chráněno od 6. října 2003.

Klubovna Tenisového klubu LTC Praha (Q21930146)


Praha Letna Klubovna LTC.JPG
 
Kategorie Klubovna LTC Praha na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105323
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letenské sady če. 32, Kostelní
50°5′47″ s. š., 14°25′24,67″ v. d.
Jednopatrová budova tenisového klubu LTC Praha z roku 1926 od Bohumíra Kozáka je pozoruhodným příkladem dřevostavby sportovního typu ovlivněné raným purismem. Jednopatrová, podsklepená budova klubovny z roku 1926 je dřevěnou stavbou na půdoryse v přibližné podobě písmene L, zastřešená plochou střechou v obou podlažích. Hlavní západní průčelí je orientováno na osu navazujících tenisových dvorců. Na podélné křídlo s průčelním portikem, ve kterém byly umístěny dámské (jih) a pánské (sever) šatny se sprchami, navazuje centrálně orientovaný prostor, který v sobě v minulosti ukrýval jídelnu klubovny, později sloužil jako hlavní sál restaurece. Na jižní straně se tento hlavní sál otevírá krytou verandou do zahrady. V centrálním prostoru patra je původní společenský sál se zázemím, patro je obklopeno střešními terasami. V sedmdesátých letech byla v severovýchodní části přízemí přistavěna sauna. V roce 1974 byla postavena východně od klubovny krytá tenisová hala od arch. J. Lasovského, která je s klubovnou spojena v suterénu úzkým krčkem průchodu. Přístavba haly se dle NPÚ nepodílí na památkové hodnotě objektu, ale je součástí památky, protože s ní tvoří jednu stavbu.
  • klubovna, parc. 2117
  • přístavba haly, parc. 2118/3

Poznámka: MonumNet uvádí če. 32 jako „původní“, registry adres jej však uvádějí jako dosud platné
Památkově chráněno od 21. února 2014.

Rudolfova štola (Q12050323)


Rudolf Undegraund 2.jpg
 
Kategorie Rudolfova štola na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44395/1-1556
Pam. katalog
MIS
Holešovice Bubeneč a Holešovice
50°5′41,37″ s. š., 14°25′26,17″ v. d.
Vodní kanál napájecí - Rudolfova štola se strážním a vodovodním domkem. Podnět ke stavbě štoly dal roku 1581 císař Rudolf II. Štola měla vodou zásobovat chovný rybník v Královské oboře. Vedením stavby byli pověřeni Lazar Ercker ze Šreknfelsu a Jiří Oedter z Ústí. Stavba byla dokončena roku 1593. Kolem poloviny 17. století bylo v částech štoly provedeno kamenné klenutí. Na počátku 18. stoletá byly vyzděny větrací šachty, další rekonstrukce proběhla roku 1778. Na počátku 19. století byl u ústí postaven domek s vodárnou pro zavlažování parku. Během 19. století došlo k několika opravám. Štola byla opatřena pochozím chodníkem.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kaple svaté Máří Magdaleny pod Letnou (Q12028012)


Saint-Mary-Magdalene-Chapel-Prague2011b.jpg
 
Kategorie Kaple svaté Máří Magdaleny pod Letnou na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40061/1-1201
Pam. katalog
MIS
Holešovice nábřeží Edvarda Beneše, parc. 2152/3
50°5′36,7″ s. š., 14°24′57,43″ v. d.
Oválná kaple sv. Máří Magdaleny z roku 1635 na centrálním eliptickém půdoryse byla postavena pro cyriacký klášter. Kaple sloužila nejen cyriakům, ale i vinařům a vorařům a byla součásti tehdejší jezuitské zahrady. Po sekularizaci řádového majetku sloužila jako skladiště, svému původnímu určení byla navrácena roku 1908, při pobřežních úpravách byla v roce 1956 posunuta.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Občanská plovárna (Q12042063)


Občanská plovárna.jpg
 
Kategorie Občanská plovárna na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40059/1-1200
Pam. katalog
MIS
Holešovice U plovárny 337/1
50°5′35,16″ s. š., 14°24′53,74″ v. d.
Klasicistní budova občanské plovárny od architekta Josefa Ondřeje Krannera byla zřízena roku 1840. Původně byla stavba převážně dřevěná. V roce 1876 došlo k rozšíření a částečné přestavbě. Boční křídla byla zděná a mírně převyšovala střední pavilon.

Poznámka: MonumNet uvádí adresu nábř. Edvarda Beneše 337/8
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hanavský pavilon (Q30170622)


Hanau_pavilion_1.jpg
 
Kategorie Hanau pavilion na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40574/1-1545
Pam. katalog
MIS
Holešovice Letenské sady čp. 223
50°5′37,17″ s. š., 14°24′45,42″ v. d.
Hanavský pavilon. Byl vytvořen pro Jubilejní zemskou výstavu Království českého v roce 1891 jako representační objekt hořovických železáren knížete Hanavského. Železárny se prezentovaly jak samotným pavilonem, tak vzorkovou kolekcí výrobku, která byla instalována uvnitř. Pavilon stojí na kraji srázu Letné nad Vltavou. Je postaven v novobarokním slohu kombinací litinové konstrukce zdiva s hojnými uměleckými litinovými doplňky. V interiéru je centrální polygonální prostora s bočními výklenky, do kterých se vstupuje pod vysokou arkádou, nesenou litinovými sloupy na podstavcích. Ve výklencích jsou v lunetách malované historizující galantní scény.

Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. V rozpise parcel na MonumNetu chybně nazvaný Hanácký pavilon. Původně čp. 173.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat