Bubenská nádražní vodárna
Bubenská nádražní vodárna stojí v Praze-Holešovicích v oblasti bývalé vsi Bubny na adrese Argentinská. Je chráněna jako kulturní památka České republiky[1] a je na seznamu ohrožených kulturních památek.[2]
| Bubenská nádražní vodárna | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Wilhelm von Flattich |
| Poloha | |
| Adresa | Praha-Holešovice,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′7,59″ s. š., 14°26′29,08″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 101151 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatŽelezniční vodárna byla součástí rozsáhlého dílenského komplexu nádraží Praha-Bubny postaveného v letech 1870–1873. Výstavbu řídil Karl von Ruppert, architekty byli Wilhelm von Flattich a Karl Schumann.[3] Budova sloužila k vodnímu zásobování dílen. V roce 2004 Ministerstvo kultury České republiky vodárnu prohlásilo za kulturní památku ČR.[4] V roce 2017 byla provedena oprava střechy.[5]
Popis
editovatVodárna je zděná patrová budova postavena podle typizovaného plánu vytvořeného v letech 1869–1870 architektem Karlem Schumannem a inženýrem Karlem von Ruppertem, jaké je možné vidět na nádraží v Hrušovanech nad Jevišovkou. Ovšem vodárna v Bubnech nemá křídla.[6][7] Fasáda je provedena v kombinaci ploch bílé omítky a ploch červeného režného zdiva. Nároží zdobí pilastry, ve štítu jsou kulatá okna v šambránách a je zdoben zubořezem, nad okny jsou suprafenestry, v přízemí nad okny jsou také kulatá okna v šambránách. Vodárna má sedlovou střechu s komíny v nárožích.[8][6]
Uvnitř budovy jsou dvě nýtované nádrže o objemu 240 m³ nesené cihlovými oblouky po obvodu nádrže.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-26]. Identifikátor záznamu 120734 : Vodárna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Seznam ohrožených nemovitých památek. www.npu.cz [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Nádraží, depo a dílny Společnosti státní dráhy. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online.
- ↑ ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. 2004-09-01 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Vodárna nádraží Praha - Bubny | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-91-2, ISBN 80-85034-91-3. OCLC 1010898392 S. 95–97, 216–217.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky = Northwards from Vienna : two key railway lines in the Czech Republic. 1. vyd. Ostrava: [s.n.], 2017. 208 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-97-4, ISBN 80-85034-97-2. OCLC 1112109378 S. 50.
- ↑ vodárna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bubenská nádražní vodárna na Wikimedia Commons
