Restaurace na ostrově Štvanice
Restaurace na ostrově Štvanice je bývalá výletní restaurace v Praze 7-Holešovicích, která stojí v západní části ostrova u zaniklého zimního stadionu. Původně patřila do katastru Města Karlína. Od roku 1958 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. [1]
| Restaurace na ostrově Štvanice | |
|---|---|
 bývalé restaurace na ostrově Štvanice | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Výstavba | 1824 |
| Přestavba | kolem 1850 |
| Další majitelé | František rytíř Daubek |
| Poloha | |
| Adresa | Ostrov Štvanice 858, Praha 7 - Holešovice,  Česko |
| Ulice | Ostrov Štvanice |
| Souřadnice | 50°5′44,31″ s. š., 14°26′9,71″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40584/1-1553 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Klasicistní stavba z roku 1824 byla využívána jako restaurační podnik s tanečním sálem. Dochovala se jako jediná ze tří zdejších restaurací - nejznámější a nejvýznamnější restaurace č.p. 868/VII zanikla roku 1909 a č.p. 863/VII počátkem 80. let 20. století.
Restaurace původně postavená jako přízemní budova získala ještě do poloviny 19. století jedno patro. Během této přestavby bylo z vnější strany přistavěno schodiště, jehož stěna přiléhala k již omítnutému přízemí.
Roku 1908 měla být zbořena spolu s dalšími stavbami při úpravách ostrova proti povodním. Nakonec byl výměr odvolán s tím, že příčky v přízemí budou odstraněny, aby nekladly při povodni odpor.
Ve 20. letech 20. století získal objekt od Pražské obce Spolek pro ochranu matek a kojenců a po roce 1945 přešel na Pražské lázně. V letech 1991–1993 proběhla jeho adaptace pro kancelářské využití.
Popis editovat
Jednopatrový dům obdélném půdorysu má valbovou střechu s několika vikýři a předsazené schodiště. Masivní dórské polosloupy stojící mezi okny nesou kordonovou římsu krytou šikmou stříškou. Okna v přízemí původně rámovaly slepé arkády. Vstupy v přízemí mají kamenná ostění, vstup na schodiště je přístupný po několika kamenných stupních s přisazeným kamenným patníkem. Menší patník je i při nároží. Fasáda v patře je hladká, bosáž zvýrazňuje pouze nároží. Okna jsou rámována páskovou šambránou, která má podokenní římsu nesenou drobnými konzolkami. Plochostropé přízemí je podpírané stlačenými klenebními pasy.[1]
Na překladu nad západním vstupem se dochoval letopočet 1824 a iniciála „D“ (odkaz na majitele ostrova rytíře Daubka).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Vila klasicistní. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000152661, rejstříkové číslo ÚSKP 40584/1-1553. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online
Literatura editovat
- KNEIDL, František. Dějiny města Karlína. Kniha 1, Špitálsko za branou poříčskou od dávných časů do založení Karlína. Praha: Unie, 1923. 352 s., 1 l. S. 335. Dostupné online.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. V Praze: Pavel Körber, 1903-1904. 5 sv. Kapitola Velké Benátky, s. 1105-1106. Dostupné online.
- VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 489-490
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrov Štvanice čp. 858 na Wikimedia Commons - Karlín, archivní mapy na webu ČÚZK
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 11 Archivováno 7. 5. 2021 na Wayback Machine.. Vydáno v březnu 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum
