Restaurace na ostrově Štvanice

vila v Praze

Restaurace na ostrově Štvanice je bývalá výletní restaurace v Praze 7-Holešovicích, která stojí v západní části ostrova u zaniklého zimního stadionu. Původně patřila do katastru Města Karlína. Od roku 1958 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. [1]

Restaurace na ostrově Štvanice
bývalé restaurace na ostrově Štvanice
bývalé restaurace na ostrově Štvanice
Základní informace
Slohklasicismus
Výstavba1824
Přestavbakolem 1850
Další majiteléFrantišek rytíř Daubek
Poloha
AdresaOstrov Štvanice 858, Praha 7 - Holešovice, ČeskoČesko Česko
UliceOstrov Štvanice
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky40584/1-1553 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Klasicistní stavba z roku 1824 byla využívána jako restaurační podnik s tanečním sálem. Dochovala se jako jediná ze tří zdejších restaurací - nejznámější a nejvýznamnější restaurace č.p. 868/VII zanikla roku 1909 a č.p. 863/VII počátkem 80. let 20. století.

Restaurace původně postavená jako přízemní budova získala ještě do poloviny 19. století jedno patro. Během této přestavby bylo z vnější strany přistavěno schodiště, jehož stěna přiléhala k již omítnutému přízemí.

Roku 1908 měla být zbořena spolu s dalšími stavbami při úpravách ostrova proti povodním. Nakonec byl výměr odvolán s tím, že příčky v přízemí budou odstraněny, aby nekladly při povodni odpor.

Ve 20. letech 20. století získal objekt od Pražské obce Spolek pro ochranu matek a kojenců a po roce 1945 přešel na Pražské lázně. V letech 1991–1993 proběhla jeho adaptace pro kancelářské využití.

Popis editovat

Jednopatrový dům obdélném půdorysu má valbovou střechu s několika vikýři a předsazené schodiště. Masivní dórské polosloupy stojící mezi okny nesou kordonovou římsu krytou šikmou stříškou. Okna v přízemí původně rámovaly slepé arkády. Vstupy v přízemí mají kamenná ostění, vstup na schodiště je přístupný po několika kamenných stupních s přisazeným kamenným patníkem. Menší patník je i při nároží. Fasáda v patře je hladká, bosáž zvýrazňuje pouze nároží. Okna jsou rámována páskovou šambránou, která má podokenní římsu nesenou drobnými konzolkami. Plochostropé přízemí je podpírané stlačenými klenebními pasy.[1]

Na překladu nad západním vstupem se dochoval letopočet 1824 a iniciála „D“ (odkaz na majitele ostrova rytíře Daubka).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Vila klasicistní. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000152661, rejstříkové číslo ÚSKP 40584/1-1553. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online

Literatura editovat

  • KNEIDL, František. Dějiny města Karlína. Kniha 1, Špitálsko za branou poříčskou od dávných časů do založení Karlína. Praha: Unie, 1923. 352 s., 1 l. S. 335. Dostupné online.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. V Praze: Pavel Körber, 1903-1904. 5 sv. Kapitola Velké Benátky, s. 1105-1106. Dostupné online.
  • VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 489-490

Externí odkazy editovat