Sedmihlásek hajní

druh ptáka rodu Hippolais

Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) je malý zpěvný pták z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae).

Jak číst taxoboxSedmihlásek hajní
alternativní popis obrázku chybí
Sedmihlásek hajní
Zpěv sedmihláska hajního
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďSylvioidea
Čeleďrákosníkovití (Acrocephalidae)
Rodsedmihlásek (Hippolais)
Binomické jméno
Hippolais icterina
Vieillot, 1817
Rozšíření sedmihláska hajního
Rozšíření sedmihláska hajního
Rozšíření sedmihláska hajního
      hnízdiště
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie editovat

Monotypický druh popsaný L. Vieillotem v roce 1817 pod názvem Sylvia icterina (z latinského icterus = nažloutlý).[2][3]

Popis editovat

Je menší než vrabec, štíhlý, nenápadně zbarvený. Dorůstá délky 12–14 cm, v rozpětí křídel měří 21–24 cm a váží 14–20 g. Svrchní stranu těla má zelenavě hnědou, se světlým polem v křídlech, spodinu a tenký nadoční proužek světle žlutý, delší, zašpičatělý zobák oranžový, oči černé a končetiny modrošedé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci pak mají bledší spodinu těla.

V západní a jižní Evropě žije blízce příbuzný sedmihlásek švitořivý (H. polyglotta), který světlé pole v křídlech postrádá a má i hnědé, nikoliv modrošedé končetiny a kratší křídla (ruční letky méně vyčnívající nad raménka).[4]

Hlas editovat

Zpěv, kterým se samci ozývají nejčastěji z vrcholů stromů, je rychlý a složený z řady žvatlavých, flétnovitých a chraptivých tónů a imitací jiných ptáků. Vábí pronikavým „čočovích“.

Rozšíření editovat

Hnízdí v Evropě a západní i střední Asii, v rozmezí od severovýchodní Francie severně po jihozápadní část Skandinávie, jižně po Švýcarsko, Rumunsko, severní Balkán, Ukrajinu a Krym a východně až po severozápadní úpatí pohoří Altaj.[2][5] Ve střední Evropě se vyskytuje od května do srpna. Je druhem tažným na dlouhou vzdálenost se zimovišti v subsaharské Africe.

Výskyt editovat

Žije ve světlých listnatých lesích, remízcích, parcích a zarostlých zahradách s hustým podrostem, často blízko vody.

Výskyt v Česku editovat

V České republice hnízdí na většině území v nižších polohách v počtu 50 000–100 000 párů.[6] Jeho početnost na českém území v posledních letech mírně klesá.[7]

Potrava editovat

Živí se hlavně hmyzem, ale požírá též pavouky, měkkýše a bobule. Potravu sbírá nejčastěji z větví stromů a keřů, na zem slétá jen zřídkakdy.

Hnízdění editovat

 
Hippolais icterina

Pohlavně dospívá v druhém kalendářním roce. Ve střední Evropě hnízdí 1× ročně od května do srpna. Křehké, miskovité hnízdo ze stonků, listů, trávy a pavučin, které často obkládá tenkou březovou kůrou, staví ve vidlicích větví stromů nebo vysokých keřů. V jedné snůšce je 4–6 narůžovělých, černě skvrnitých, 18,4 × 13,5 mm velkých[6] vajec, na kterých sedí 12–14 dnů střídavě oba rodiče. Mláďata pak hnízdo opouštějí po 12–13 dnech.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b Icterine Warbler (Hippolais icterina) [online]. Internet Bird Collection [cit. 2011-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Icterine Warbler Hippolais icterina [online]. British Trust for Ornithology [cit. 2011-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 46. 
  5. Hans-Günther Bauer, Einhard Bezzel & Wolfgang Fiedler (Hrsg): Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel, Aula-Verlag Wiebelsheim, Wiesbaden 2005, ISBN 3-89104-648-0 (německy)
  6. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 192. 
  7. Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2011-02-12]. Dostupné online. 

Video editovat

Jarmila Kačírková: Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) Přerov, 18.6.2019

Literatura editovat

  • BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921. S. 179. 
  • BURNIE, David et al. Ptáci: obrazová encyklopedie ptáků celého světa. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 9788024222356. S. 415. Překlad Helena Kholová. 

Externí odkazy editovat