Sála

řeka v Německu

Sála (německy Saale, latinsky Salas) je řeka v Německu, která protéká spolkovými zeměmi Bavorsko, Durynsko a Sasko-Anhaltsko. Hned po Vltavě je to druhý nejvýznamnější přítok Labe. Délka řeky je 433,9 km.[1] Plocha jejího povodí měří 24 079,1 km².[1]

Sála
Sála u Halle (Kröllwitz)
Sála u Halle (Kröllwitz)
Základní informace
Délka toku433,9[1] km
Plocha povodí24079,1[1] km²
Průměrný průtok117 m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
NěmeckoNěmecko Německo (Bavorsko, Durynsko, Sasko-Anhaltsko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
povodí Sály (Německo 99,81 % (Bavorsko 3,84 %)[2], Česko 0,19 %)[1]
Povodí řeky Sály
Povodí řeky Sály
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý slovanský název řeky Sola, Solawa[3] odkazuje na solné prameny, které na jejích březích vyvěrají, zejména v oblasti od Halle k Magdeburku, v zemském okrese Salzland.[4]

Průběh toku

editovat

Pramení ve Smrčinách u obce Zell im Fichtelgebirge v nadmořské výšce 728 m ve spolkové zemi Bavorsko. Dále protéká přes Durynskou rovinu v hluboké lesnaté dolině (Durynsko). Pod Naumburgem (Sasko-Anhaltsko) pokračuje nížinou, přičemž její povodí zahrnuje i část Saska a také malou část České republiky prostřednictvím řeky Weiße Elster, která pramení v Ašském výběžku. Do Labe ústí u města Barby v nadmořské výšce 49,5 m.

Větší přítoky

editovat

Vodní režim

editovat

Průměrný průtok v ústí činí 117 m³/s, přičemž u Naumburgu je to 60 m³/s. Nejvyšších úrovní hladiny dosahuje v zimě a na jaře.

Využití

editovat

Vodní doprava je možná od Naumburgu v délce 175 km. Od Halle je řeka regulovaná a nachází se na ní přibližně 20 zdymadel. Na řece byly vybudovány vodní elektrárny (Grafenward, Beliloch). Na řece leží města Hof, Saalfeld, Rudolstadt, Jena, Naumburg, Weißenfels, Merseburg, Halle, Bernburg, Calbe.

Reference

editovat
  1. a b c d e Labe a jeho povodí [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  2. Gesamttabelle des Gewässerverzeichnisses Bayern [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-24. (německy) 
  3. SULIMIERSKI, Filip. Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich, Svazek 10. Varšava: [s.n.], 1889. S. 189. 
  4. KEFERSTEIN, Christian. Ueber die Halloren, als eine wahrscheinlich keltische Colonie, den Ursprung des Halle'schen Salzwerkes und dessen technische Sprache. Halle: Eduard Heynemann, 1843. S. 22. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat