Rychnov (Krouna)

část obce Krouna v okrese Chrudim

Rychnov je vesnice, část obce Krouna v okrese Chrudim. Nachází se asi 3 km na východ od Krouny. V roce 2015 zde bylo evidováno 99 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 208 obyvatel.[3]

Rychnov
střed obce od severu
střed obce od severu
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Krouna
Okres Chrudim
Kraj Pardubický kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 183 (2011)[1]
Katastrální území Rychnov (5,89 km²)
PSČ 539 44
Počet domů 85 (2011)[1]
Rychnov
Rychnov
Další údaje
Kód části obce 144088
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychnov je také název katastrálního území o rozloze 5,89 km2.[4] V katastrálním území Rychnov leží i Ruda.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1392. [5] Obec původně spadala do panství Rychmburského, později pod c.k. okresní soud Skutečský, Hejtmanství Vysoko-Mýtské. Unikátní je dochovaná barevná mapa vsi Rychnov z roku 1731 jejíž autorem je Ing. František Xaver Preitsch, v letech 1737-1765 zemský měřič.[6] V pozemkové knize z roku 1731 bylo zapsáno 22 čísel popisných statků (gruntů). Popis nemovitostí na panství rychmburského v Rychnově z roku 1777 již uvádí seznam 53 statků. A dále II. vojenské (Františkovo) mapování – Čechy z let 1852/53, mapový list O_10_X, uvádí u obce Rychnov 70 domů, 15 stodol a 80 mužských obyvatel.

K roku 1930: „Obec vykazuje dle sčítání v r. 1930 402 obyvatel, zaměstnaných z 90 % při hospodářství. Bydlí v 84 obytných staveních. V zimních měsících přivydělává si chudý zdejší lid tkaním koberců z juty po domácku. Ženy výdělečně vyšívají a u mnohých jest to jediným skrovným příjmem. Zdrojem poučeni a zábavy jest knihovna obecní, čítající 84 svazky, sokolská se 46 svazky a knihovna Hospodářského a čtenářského spolku, jež má 35 svazků. Jediným spolkem v obci, který přichází ve styk seširšim občanstvem, jest Tělocvičná jednota Sokol. Zmínky zasluhuje prastará »Jeřábkova lípa«, jejíž věk jest těžko určiti. Pověst k ní se vztahující sahá až do války třicetileté, v kteréžto době byla snad již vykotlaná. Zmiňuje se o ni ve svých spisech i Tereza Nováková.“[7]

Vápenky v Rychnově náležející do panství rychmburského prosluly již na počátku 18 století. Nalézaly se jz. od obce (dnes návrší Vápenky). Pravděpodobně se zde získával i vláknitý azbest. Bylo zde až 6 pecí. Vápno bylo šedé, dobře schlo a vázalo, využívalo se zejména na panské stavby v rychmburském panství, k bílení se nehodilo.[8]

V obci bylo mnoho haltýřů, například u čp. 35, 49, kde byly haltýře kamenné, nebo 51, 53, kde byly pravděpodobně i roubené.

Obec má vlastní malý hřbitov, spravovaný Farním sborem Českobratrské církve evangelické v Krouně, kostel obec nemá a nikdy neměla. Využívané byly katolické kostely v Pusté Kamenici a Krouně a evangelický kostel v Krouně.

PamětihodnostiEditovat

  • Zemědělský dvůr čp. 36
  • Jeřábkova lípa
  • Evangelický hřbitov[9]

GalerieEditovat


ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2015-01-22 [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-12-22 [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-05-29 [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 512. 
  6. Mapa vsi Rychnov. Virtualní mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz [online]. Zdiby: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Dostupné z: http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/19533
  7. Vysokomýtsko, vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, vydáno roku 1931, příspěvek napsal Jaroslav Ruffer
  8. Vysokomýtsko, vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, vydáno roku 1931.
  9. Spadá pod Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Krouně

Externí odkazyEditovat