Rudolfov (zámek)
Zámek Rudolfov, nezřídka označovaný jen jako zámeček, se nachází v dolní, západní části jihočeského Rudolfova v okrese České Budějovice, zhruba čtyři kilometry východně od správního centra okresu a Jihočeského kraje.[1] Výstavba zámečku je spjata s rudolfínským obdobím v českých dějinách a s dobou největšího rozkvětu Rudolfova jako horního města. Původně renesanční panské sídlo ze 16. století je chráněné jako kulturní památka.[2]
| Zámek Rudolfov | |
|---|---|
.jpg) Pohled na rudolfovský zámeček od jihovýchodu z Třeboňské ulice | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní |
| Výstavba | 1590 |
| Přestavba | po roce 1620 |
| Stavebník | Jan Hőlzl ze Sternsteinu |
| Další majitelé | Bohuslav Malovec z Malovic, Baltasar de Marradas y Vich, Schwarzenbergové, rakouská a československá vojenská správa (do r. 1990) |
| Současný majitel | soukromý vlastník |
| Poloha | |
| Adresa | Třeboňská 93/3, Rudolfov, okres České Budějovice,  Česko |
| Ulice | Třeboňská |
| Souřadnice | 48°59′33,9″ s. š., 14°32′7,08″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 26840/3-399 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Těžba ložisek stříbra u Českých Budějovic probíhala přinejmenším od 14. století. Tzv. Město císaře Rudolfa (německy Kayser Rudolphstadt, později pouze Rudolfov nebo Rudolfstadt) bylo založeno roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou dne 30. prosince 1585 vydal německý císař a český král Rudolf II. Na základě této listiny město získalo status svobodného královského horního města s rozsáhlými privilegii.[3]
Jeden ze zdejších nejvýznamnějších těžařů a hornických podnikatelů Jan Hőlzl ze Sternsteinu si v roce 1590 nechal v dolní části města postavit zámeček, kterému se přezdívalo Hőlzlův dům. Jan Hőlzl však zanedlouho prodal toto sídlo Bohuslavu Malovcovi z Malovic. Po smrti Bohuslava Malovce v roce 1608 na zámku v Rudolfově sídlil Jan, jeden ze čtyř Bohuslavových synů. Po vypuknutí stavovského povstání v roce 1618 Jan Malovec raději Rudolfov opustil a uchýlil se do bezpečí na jiná panství. Hlavní nebezpečí pro Rudolfovské představovaly České Budějovice, které zůstaly věrné habsburskému císaři. Na podzim 1618 se do Českých Budějovic po jedné z porážek uchýlil s celým svým vojskem císařský generál, hrabě Karel Bonaventura Buquoy. Císařskou armádu pronásledovalo k Budějovicím stavovské vojsko, které se rozmístilo po 10. listopadu 1618 v okolních vesnicích. Jako sídlo vrchního velení a hlavního štábu stavovského vojska byl vybrán rudolfovský zámek. Stavovské vojsko mělo dvojnásobnou přesilu, ale nedokázalo ji využít, což nakonec vedlo k jeho porážce.[4]
V červnu 1619 přivedl generálu Buquoyovi na pomoc své vojenské oddíly španělský plukovník Baltasar de Marradas y Vich (1560 Valencie – 1638 Praha).[5] Buquoyovo a Marradasovo vojsko vzápětí Rudolfov dobylo a vyplenilo.[3] Baltasar de Marradas, od roku 1622 generál, později maršálek a po roce 1631 zemský velitel v Čechách, získal po porážce českých stavů v jižních Čechách řadu konfiskátů, mezi nimi i rudolfovský zámeček. Z podnětu generála Marradase tak došlo po roce 1620 k první větší přestavbě zámku.[2] Po smrti Baltasara Marradase zdědil jihočeská panství Baltasarův bratr Bartoloměj a jeho potomci, kteří je v roce 1661 prodali knížeti Janu Adolfu I. ze Schwarzenbergu. Předmětem prodeje byl i rudolfovský zámek.[2]
V 18. století byly na starých šachtách na výběžku katastru někdejšího horního města Adamova (dřívějších Hůr, nebo též horního města Malé Hory či Ungnadovské Hory) vybudovány dělostřelecké depoty (skladiště střelného prachu a munice).[3] V roce 1768 si zámek pronajal velitel dělostřelectva František Oldřich kníže Kinský ze Vchynic. Z Českých Budějovic byla do vojenského prostoru postavena vojenská dráha.[3] Od té doby byl zámek využíván armádou, rakouskou i československou, a to až do počátku 90. let 20. století. Poté zámek přešel do soukromého vlastnictví.[6] Dle zápisu v katastru nemovitostí z února 2023 je zámeček v majetku českobudějovické společnosti LEKA DEM s. r. o. V areálu sídlí několik soukromých firem, samotný zámek není veřejnosti přístupný.
Popis editovat
Renesanční zámek byl vybudován v dolní části města při cestě z Českých Budějovic do Lišova. Patrová budova má čtvercový půdorys, je krytá valbovou střechou, v jejímž středu se nacházejí zbytky vyhlídkového altánu.[2] Hlavní průčelí, které je obrácené k jihu, bylo v minulosti klasicistně upraveno. Z období klasicismu pocházely rovněž dřevěné výplně oken a dveří. V přízemí je ústřední prostor krytý valenou klenbou s výsečemi a sítí hřebínků. Zámeček stojí ve východním výběžku rozlehlého areálu s několika hospodářskými budovami, které však nejsou předmětem památkové ochrany.[2]
Galerie editovat
-
Výhled od brány zámku směrem ke kostelu svatého Víta -
Zadní strana někdejší konírny s vchodem do městského úřadu -
Průčelí zámku od jihu -
Bývalá konírna u zámku je sídlem městského úřadu, na obzoru je Kleť -
Domek u severní zdi zámeckého areálu
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Zámek Rudolfov [online]. mapy.cz [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Památkový katalog: Zámek - zámeček [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Rudolfov [online]. Encyklopedie Českých Budějovic [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ ŠPIROCH, Jaroslav. V zámku v Rudolfově sídlil štáb stavovského vojska [online]. hrady.cz, 2014-06-01 [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Marradas Baltasar de. Člen maltézského řádu a císařský generál španělského původu [online]. Encyklopedie Českých Budějovic [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Rudolfov: Městský úřad [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
Literatura editovat
- TŘÍSKA, Karel, et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V. Jižní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1986. 293 s.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámeček Rudolfov na Wikimedia Commons - Zámek Rudolfov na hrady.cz
