Otevřít hlavní menu

František Oldřich Kinský (1726–1792)

polní maršál žijící v 18. století

František Oldřich kníže Kinský (František de Paula Oldřich Jan Nepomuk Josef Václav Jiří Vojtěch Gabriel 3. kníže Kinský z Vchynic a Tetova / Franz de Paula Ulrich Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau) (23. července 1726, Zlonice – 18. prosince 1792, Praha) byl český šlechtic a rakouský polní maršál z významného rodu Kinských. Během života se díky dědictví po několika příbuzných zařadil mezi nejbohatší velkostatkáře v Čechách a je předkem dodnes existující knížecí větve Kinských.

František Oldřich Kinský
Franz Ulrich Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg

3. kníže Kinský
Ve funkci:
1752 – 1792
Předchůdce František Josef Kinský
Nástupce Josef Arnošt Kinský

Dědičný nejvyšší dvorský hofmistr Českého království
Ve funkci:
1752 – 1792
Panovník Marie Terezie, Josef II., Leopold II.
Předchůdce František Josef Kinský
Nástupce Josef Arnošt Kinský

Císařský tajný rada
Ve funkci:
1767 – ?
Panovník Marie Terezie

Narození 23. června 1726
Zlonice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 19. prosince 1792 (ve věku 66 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Sidonie z Hohenzollern-Hechingenu
Rodiče Filip Josef Kinský
Marie Karolína z Martinic
Děti Josef Kinský (1751-1798)
Příbuzní Marie Josefa Kinská (sourozenec)
Zaměstnání polní maršál, politik, velkostatkář
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1758 Vojenský řád Marie Terezie
1771 rakouský Řád Zlatého rouna (č. 790)
Commons Kategorie Franz Ulrich Kinsky von Wchinitz und Tettau
VOJENSKÁ KARIÉRA:
1755 plukovník
1759 polní podmaršál
1767 polní zbrojmistr
1772-1778 vrchní velitel dělostřelectva rakouské armády
1778 polní maršál
1779 penzionován
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra v armáděEditovat

Narodil se na zámku Zlonice na Kladensku jako syn nejvyššího kancléře hraběte Filipa Josefa Kinského (1700-1749), matka Marie Karolína (1700-1785) pocházela ze starého českého rodu Martiniců. Měl sice dva starší bratry, kteří ale zemřeli v dětství. Původně působil ve státní službě, pak po otci a bratranci zdědil rozsáhlý majetek v severních, středních a východních Čechách (1749, 1752). Správě statků se věnoval jen krátce a dal průchod svému zájmu o službu v armádě. Již v roce 1755 byl plukovníkem, poté se s úspěchem zúčastnil důležitých bitev sedmileté války (bitva u Lovosic, bitva u Kolína). V roce 1758 byl vyznamenán Řádem Marie Terezie a v roce 1759 povýšen na polního podmaršála.

Po skončení sedmileté války získal hodnost polního zbrojmistra (1767), téhož roku byl jmenován c. k.[zdroj?] tajným radou. V roce 1771 obdržel Řád Zlatého rouna a v letech 1772-1778 byl vrchním velitelem dělostřelectva rakouské armády. V roce 1778 byl povýšen na polního maršála a svou vojenskou dráhu završil účastí ve válce o bavorské dědictví. Po skončení této vojenské kampaně odešel do výslužby (1779) a poté pobýval v ústraní na svých statcích v Čechách. Jako hlavnímu představiteli rodu mu náležela i čestná hodnost dědičného nejvyššího dvorského hofmistra Českého království, která byla Kinským udělena v roce 1719.

Majetkové poměryEditovat

Po svém otci Filipu Josefovi v roce 1749 zdědil rozsáhlý majetek ve středních a severních Čechách. Největším pozemkovým celkem bylo panství Česká Kamenice, zdejší zámek ale v této době sloužil jen správním účelům. Hlavním sídlem byl zlonický zámek, rodiště třetího knížete Kinského. O tehdejším významu Zlonic vypovídá bohatá stavební činnost v době baroka (kostel, fara, špitál, most). V roce 1758 zámek ve Zlonicích vyhořel a poté byl adaptován na byty panských úředníků a hlavním rodovým sídlem se staly nedaleké Budenice.

V roce 1752 po svém bratranci Františku Josefovi (1726-1752) zdědil knížecí titul a stal se tak třetím knížetem z rodu Kinských a předkem dodnes existující knížecí linie. Kromě titulu převzal i rozsáhlý majetek ve východních Čechách (panství Choceň, Rosice). Východočeskou doménu rozšířil nákupy dalších statků (Borovnice, Březovice), stejně tak přikupoval i ve středních Čechách (Hospozín). Dědictvím po rodu Martiniců, z nějž pocházela jeho matka, získal v roce 1765 panství Mšené poblíž Zlonic. Od roku 1777 vlastnil též dům ve Vídni. Důležitým sídlem Františka Oldřicha i následujících generací se stal v roce 1768 zakoupený palác Kinských, jedna z dominant Staroměstského náměstí v Praze.

Jeho manželkou se v roce 1749 stala princezna Marie Sidonie von Hohenzollern-Hechingen (1729-1815), která byla sňatky svých starších sester spřízněna s několika rody domestikovanými v severních Čechách (Thun-Hohenstein, Clary-Aldringen). Z jejich manželství pocházeli tři synové, dospělého věku se dožil jen prostřední Josef (1751-1798), který se stal dědicem knížecího titulu.

LiteraturaEditovat

  • ANDĚL, Rudolf a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – III. díl Severní Čechy, 1984
  • ANDĚL, Rudolf a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – VII. díl Východní Čechy, 1989
  • Ottův slovník naučný, XIV. díl (1899, reprint 1998), Praha ISBN 80-7185-200-7
  • RICHTER, Karel: Sága rodu Kinských, 2008