Roman Paďouk
ThDr. Roman Paďouk, mnišským jménem Pachomij (Pachómios, 26. března 1973, České Budějovice – 25. července 2015) byl český pravoslavný duchovní a mnich, teolog, religionista a vysokoškolský pedagog.
| Schiigumen ThDr. Pachomij Roman Paďouk | |
|---|---|
| Církev | Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku |
| Diecéze | pražská |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 26. března 1973 |
| Místo narození | České Budějovice |
| Datum úmrtí | 25. července 2015 |
| Příčina úmrtí | Parkinsonova nemoc |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy v Praze, pravoslavný hřbitov u chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Českobudějovický rodák pocházel z ateistické rodiny a k prvním úvahám o víře, potažmo o kněžství, jej přivedla zkušenost se smrtí jeho dědečka, který jej v dětství velmi ovlivnil. Počátkem 90. let 20. století vstoupil do katolického dominikánského řádu. Později z něj zase vystoupil, nějakou dobu se zabýval islámem a po dalším hledání dospěl k přesvědčení, že se nechce zříci Krista a duchovně zakotvil v české pravoslavné církvi. V ní také přijal mnišský postřih se jménem Pachomij (Pachómios) a byl vysvěcen na kněze. Řadu let pak působil jako duchovní správce pravoslavné církevní obce v Táboře. Dále také rozvíjel své nadání pro jazyky, které se u něj projevovalo již od dětství. Věnoval se religionistice a pedagogicky působil na Husitské teologické fakultě v Praze, na Univerzitě Pardubice a na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Též vyučoval na olomouckém detašovaném pracovišti Pravoslavné bohoslovecké fakulty v Prešově.[1] Vědecky se zabýval judaistikou, islamistikou a fenomenologií náboženství. V rámci pražské pravoslavné eparchie byl členem eparchiálního duchovního soudu.
V roce 2002 o něm studenti Vyšší odborné školy publicistiky v Praze, Tereza Frcalová[2] a Petr Laštovka,[3] natočili absolventský film s prostým názvem Roman Paďouk – portrét.[4] Paďouk také spolu se zakladatelkou VOŠ publicistiky, Květoslavou Neradovou a novinářkou Ivanou Denčevovou tvořil na Českém rozhlase 6 pořad Kořeny, v němž se věnovali monoteistickým náboženstvím.[5]
Řadu let trpěl vážnou formou Parkinsonovy choroby. Většinu svého duchovenského života byl v hodnosti jeromonacha. Nedlouho před smrtí byl povýšen do hodnosti igumena a přijal velkou schimu.[6] Zemřel 25. července 2015 a pohřben byl v pravoslavné části pražských Olšanských hřbitovů v blízkosti chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice.
Zajímavost editovat
- Mnozí studenti Vyšší odborné školy publicistiky si Romana Paďouka pamatují jako vzdělaného a vtipného učitele, který při poslechu písniček Michala Davida rád napodoboval Davidovu hru na klávesy.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ ŠTAMPACH, Ivan: Nenápadné doprovázení, in Hlas pravoslaví 1-2/2006. Dostupné online[nedostupný zdroj].
- ↑ Tereza Frcalová. Flera [online]. 2019-06-24 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Petr Laštovka: Leukémie je kámoška, co si u mě občas udělá mejdan. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ FRCALOVÁ, Tereza; LAŠTOVKA, Petr. Roman Paďouk - portrét [online]. Praha: VOŠ publicistiky, youtube.com, 2002 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Náboženské pořady v Českém rozhlase od 23.2. do 29.2.2008 - Církev.cz | Zprávy. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2024-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Což vyplývá z nápisové destičky na jeho hrobě.
Literatura editovat
- SUŠER, Jan. Za Romanem Paďoukem a Jaromírem Mášou; Dva odchody. Dingir. Roč. 2015, čís. 4. Dostupné online.
- ŠTAMPACH, Ivan. Nenápadné doprovázení. Hlas pravoslaví. Roč. 2006, čís. 1–2. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
