Račice (okres Rakovník)

obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji
(přesměrováno z Račice nad Berounkou)

Obec Račice (německy Ratschitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, ve svahu na pravém břehu řeky Berounky necelých 17 km jihovýchodně od Rakovníka a 13 km severozápadně od Berouna. Žije zde 169[1] obyvatel. Obcí prochází železniční trať 174, spojující obě výše uvedená města.

Račice
Pohled na obec z druhé strany řeky
Pohled na obec z druhé strany řeky
Znak obce RačiceVlajka obce Račice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKřivoklát
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel169 (2024)[1]
Rozloha9,83 km²[2]
Katastrální územíRačice nad Berounkou
Nadmořská výška208 m n. m.
PSČ270 24
Počet domů82 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRačice 51
270 24 Zbečno
obecracice@seznam.cz
StarostaBc.Tomáš Kohout
Oficiální web: www.obec-racice.cz
Račice na mapě
Račice
Račice
Další údaje
Kód obce599760
Kód části obce137316
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Račice vznikly již v průběhu 14. století, první dochovaná písemná zmínka o obci se však nalézá až v urbáři z roku 1556. Prvotně byli ve vsi 4 osedlí, všichni hrnčíři, kteří měli povinnost dodávat každý týden 12 hrnců a 12 kahanců na Křivoklát, které museli sami na zádech na hrad odnést. Jeden z nich také musel pomáhat při lovu na divoká prasata. Klejt na polévání hrnců brali z olověných hor u Častonic. Ve spolek měli přiděleno 3/4 lánu dědin (67 strychů), což ze všech činilo chalupníky. Po husitských válkách se ze třech usedlých stali sedláci, čtvrtý zůstal chalupníkem. Již od vzniku obce měli obyvatelé povoleno těžit v okolních lesích palivové dříví a proutí ke stavbě polských plotů. Za to museli platit každý rok 90 vajec. (Urbář z roku 1556 uvádí jmenovitě počty: Havel 15, Jan Blín 30, Jan Vožralý 30 a Jaroš 15). Také měli právo sekat v lesích trávu na seno pro dobytek a hnát dobytek do lesa na pastvu. Za sekání trávy platil každý tři slepice ročně, za pastvu pak každý po dvou slepicích, dvou sýrech a patnácti vejcích, z toho polovina slepic, sýrů a každé třetí vejce náleželo hudlickým hajným a zbytek odváděli na Křivoklát.

Za třicetileté války dva statky zpustly a manská povinnost odvádění hrnců a kahanců byla nahrazená peněžitým platem.

Roku 1651 bylo v Račicích již 28 osedlých, z toho 19 katolíků a 9 nekatolíků. Záznamy dále uvádějí jména a majetky některých z nich: Jan Rota má 15 strychů polí a luk na 4 vozy sena. Bartoň Blín má 18 strychů polí a luk na 5 vozů sena. Jan Dvořák má 14 strychů polí a luk na 5 vozů sena. Alžběta Havlíčková má 40 strychů polí a luk na 6 vozů sena. K nim patřil také oborský hajný Blažej z lesa. Dále je uvedeno, že k Račicím patřil les do vzdálenosti 100 provazců od vesnice, ve kterém mohou obyvatelé hospodařit, ale dřevo nesmí užívat na stavbu či k prodeji bez povolení vrchnosti.

V lednu 1686 odkoupil Křivoklátské panství, pod které Račice spadaly, místodržitel království českého Arnošt Josef z Valdštejna. Ten se v průběhu mnohých soudních pří zmocnil všech svobodných dvorů, které na panství držela různá nižší šlechta a také všem obcím pobral lesy dokládaje, že v urbáři je přikázané nemají. Dostal se tak do sporu i s Račickými, jenže polovina ze 100 provazců lesa, zapsaného Račicím, již byla vykácena a přeměněna v pole. Spor se táhl až do roku 1736, kdy bylo Račicím přiznáno 50 provazců lesa v revíru oborském a 5 sáhů palivového dříví ročně. Dosud náležely Račice k rychtě zbečské, Valdštejn je přidělil k rychtě budské.

Roku 1785 byl v Račicích 1 sedlák, 2 chalupníci, a 11 domkářů. Sedlák robotoval 3 dny v týdnu s potahem, chalupníci po 3 dnech ručně, domkáři muži po 8, ženy po 4 dnech do roka.

Roku 1862 bylo právo na pastvy, sekání proutí a 5 sáhů dříví vyváženo za 1400 zlatých.

Račice vždy spadaly pod zbečenskou faru. Desátek platili faráři 1 strych a 3 věrtele žita a za letníky 16 grošů.[4]

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[7]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

editovat

Ve vsi Račice (411 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] hostinec, kovář, 8 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Územím obce vede podle Berounky železniční Trať 174 Beroun – Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1878.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Obec byla a je bez autobusové dopravní obsluhy.
  • Železniční doprava – V železniční zastávce Račice nad Berounkou zastavovalo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendech 10 párů osobních vlaků.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. KOČKA, Václav. Dějiny Rakovnicka. 2. vyd. Rakovník: Agroscience s.r.o., 2009. 723 s. ISBN 978-80-85081-28-2. S. 102, 238. (český) 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1448. (česky a německy)

Externí odkazy

editovat