Pupečník obecný

rostlina z čeledi aralkovité

Pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris) je vlhkomilná, vytrvalá, hemikryptofytická rostlina. Tento původní druh české flory je jediným druhem rodu pupečník který v České republice roste.

Jak číst taxoboxPupečník obecný
alternativní popis obrázku chybí
Pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád miříkotvaré (Apiales)
Čeleď aralkovité (Araliaceae)
Rod pupečník (Hydrocotyle)
Binomické jméno
Hydrocotyle vulgaris
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres pupečníku obecného

RozšířeníEditovat

Je rozšířen převážně v západní Evropě s výraznou atlantskou až subatlantskou tendencí, která okrajově zasahuje do Evropy střední. Jeho východní hranice prochází Estonském, Polskem a Slovenskem, izolované nálezy jsou hlášeny z oblasti Kavkazu, Íránu a severní Afriky.

Čechách se tento druh nejčastěji objevuje na Českolipsku, ve východním Polabí a na Třeboňsku, ve všech lokalitách je vzácný. Na Moravě je jeho výskyt pravděpodobně již historií.

EkologieEditovat

Roste na zaplavovaných územích, na vlhkých až bažinatých stanovištích. Bývají to hlavně mokřady, rákosiny, rašelinné louky, příkopy se stojatou vodou i břehy rybníků a jezer. Požaduje vysokou hladinu spodní vody, neškodí mu občasné zaplavení vodou. Vyskytuje se od nížin až do podhůří na kyselých půdách s malým obsahem živin, preferuje stanoviště s minimální konkurenci okolních rostlin.

PopisEditovat

Z asi 1 mm silného, rozvětveného oddenku vyrůstají plazivé, niťovité lodyhy až 60 cm dlouhé, které v uzlinách koření. Lodyhy jsou porostlé listy na vztyčených řapících až 15 cm dlouhých. Listy jsou štítovité, řapíky přirůstají ke středu spodní strany čepelí které jsou téměř okrouhlé a hrubě vroubkované. Čepele jsou uprostřed konkávní, mají šest až deset žil a mívají v průměru 2 až 4 cm (1,1 × širší než delší).

úžlabí listů (z lodyžních uzlin) vyrůstají směrem vzhůru asi 8 cm dlouhá květenství (kratší než řapíky), obvykle jsou skrytá pod listy. Na vřetenu květenství je v jednom až třech přeslenech po několika oboupohlavných, krátce stopkatých aktinomorfních květech, velkých asi 2 mm v průměru. Mají nezřetelný kalich, pět korunních, bílých nebo světle růžových lístků a pět drobných tyčinek nesoucích prašníky, ty se nacházejí v blízkosti blizen. Ploidie druhu 2n = 96.

Bylina kvetou od června do srpna, květy se opylují pravděpodobně autogamně. Plody vyrůstají na krátkých stopkách, jsou to silně zploštělé dvounažky elipsovitého tvaru (širší než delší), asi 2 mm velké a hrubě bradavčité. Semena (nažky) jsou schopná vyklíčit i za více než pět let.

VýznamEditovat

Rostliny mají malý ekonomický význam, někdy se vysazují jako ozdobné vodní rostliny v okrasných jezírkách nebo akváriích. Obsahují obdobně jako ostatní druhy pupečníku látku vellarin, která v malém množství působí jako stimulans a ve větším způsobuje bolesti hlavy, závratě, otupělost a vnitřní krvácení.

OhroženíEditovat

Pupečník obecný vyrůstá na stále menších počtech stanovišť. Na podporu jeho záchrany je v „Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR“ i ve „Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb.“ zařazen mezi ohrožené druhy (C3),  (§3).[2][3][4][5][6][7][8]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.3. 10. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2020-12-29]
  2. KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Pupečník obecný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 08.07.2007 [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. (česky) 
  3. DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Pupečník obecný [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 11.01.2012 [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Pupkovník obyčajný [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2015-07-13]. S. 173-174. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky) 
  5. FRÖBERG, Lars. Flora Nordica, vol. 6: Hydrocotyle vulgaris [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SV [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Wilde planten: Hydrocotyle vulgaris [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  7. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Hydrocotyle vulgaris [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 19.10.2008 [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. (švédsky) 
  8. Henriette's Herbal Homepage:Vellarin [online]. Herbalist Henriette Kress, Helsinki, FI [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat