Protěž bažinná
Protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum) je hojně rozšířená, jednoletá, vlhkomilná, planě rostoucí rostlina, která je v české přírodě hodnocená jako polní plevel. Je to jediný jednoletý druh rodu protěž.
 Protěž bažinná | |
|---|---|
 Protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | protěž (Gnaphalium) |
| Binomické jméno | |
| Gnaphalium uliginosum L., 1753 | |
| Synonyma | |
Filaginella | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření
editovatRostlina je rozšířena v celé Evropě včetně Islandu. Z Evropy se dále souvisle vyskytuje přes Malou, Přední a Střední Asii až na Dálný východ. Řídce se vyskytuje i v severní Africe. Zavlečena byla do Severní Ameriky kde se rozšířila v Kanadě, ve Spojených státech amerických i v Grónsku.
V České republice je hojný, nejvíce se vyskytuje v mezofytiku v rybnikářských oblastech na jihu Čech a jihu Moravy. Hlavní výskyt je v planárním stupni, nejvýše položená lokalita, kde byl v české přírodě zjištěn, leží v nadmořské výšce okolo 1200 m.[1][2][3]
Ekologie
editovatTypická rostlina podmáčených a vlhkých stanovišť, obvykle roste na a podél řídce zapojených lesních a polních cest, na březích řek a vodních nádrží, na dnech letněných rybníků, v rašeliništích a bažinatých místech, obvyklá je v proláklinách kde po deštích stojí voda. Častá je na půdách vlhčích, humózních a dobře zásobených živinami, přednost dává dlouhodobě nevápněným, snáší i zasolené okolo cest.[1][2][3]
Popis
editovatJednoletá, nejvýše 20–30 cm vysoká bylina, která bývá plstnatě chlupatá nebo olysalá. Vyrůstá z rozvětveného kořenového systému, který je v zamokřených půdách mělký, ale ve vysýchavých může sahat do hloubky až 15 cm. Lodyha je přímá či vystoupavá a od spodu bohatě větvená, spodní větve jsou obvykle kruhovitě rozložené a poléhavé. Nemá sterilních nekvetoucích výběžků. Je porostlá přitisklými, celokrajnými, jednožilovými, měkkými šedoplstnatými listy, které jsou podlouhle vejčité, kopisťovité až kopinaté. Spodní listy, které brzy usychají, bývají 20 až 40 mm dlouhé a 2 až 4 mm široké, směrem vzhůru jsou další listy postupně kratší a užší.
Na vrcholech lodyh a jejich větví vyrůstá ve vrcholových klubkách tři až deset přisedlých květních úborů velkých jen asi 3 mm, jsou podepřeny zvětšenými listeny převyšujícími květenství. Květní lůžko úboru je ploché, bez plevek a nese nažloutle bílé květy. Ve středu je pět až osm oboupohlavných květů s pěticípou nálevkovitou nebo trubkovitou korunou. Po okraji lůžka je osmdesát až sto droboučkých samičích květů s niťovitou korunou. Pohárkovitý zákrov je víceřadý, jeho podlouhlé, lysé a nestejně dlouhé listeny jsou nazelenalé a po okrajích nahnědlé. Rostliny kvetou v červenci až září. Chromozomové číslo je x = 7.[1][2][3][4]
Rozmnožování
editovatRozmnožují se výhradně generativně. Na jedné rostlině postupně dozrává až 500 nažek, které jsou světle hnědé, podlouhlé a zploštělé. Bývají asi 0,6 mm dlouhé a mají jednořadý opadavý chmýr, jsou lehké a snadno je roznáší vítr. Nažky nejsou dormantní a mohou na vlhké půdě klíčit po celý rok, rostliny vyklíčené na podzim obvykle zimu nepřežijí. V půdě si podrží životnost přibližně pěti let.[1][3][5]
Význam
editovatProtěž bažinná má vysoký obsah flavonoidů, tříslovin, silic, pryskyřic a celého komplexu vitamínů. V lidovém léčitelství se hojně používá hlavně k léčbě vysokého krevního tlaku. V ruském lékopise je vedena jako oficiální droga „Herba Gnaphalii uliginosi“ – nať protěže bažinné.[6]
Na polích se vyskytuje jako plevel, zarůstá okopaniny, strniště a úhory, indikuje zamokřené a utužené půdy. Roste převážně na podmáčených místech, na kterých se plodinám příliš nedaří, nezpůsobuje podstatné škody. Navíc vyrůstá až v době, kdy jsou kulturní rostliny již vzrostlé. Drenážování zamokřených lánů tento plevel z polí zcela vytlačuje.[3][5]
Galerie
editovat-
Statná rostlina -
Břeh porostlý protěži bažinnou -
Květenství s úbory -
Nažky s chmýrem
.jpg)
Reference
editovat- ↑ a b c d HRČKA, Daniel. Taxonomicko-chorologická studie rodu Gnaphalium L. s. l. v ČR. Praha, 2000 [cit. 28.04.2015]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Bohdan Křís. Dostupné online.
- ↑ a b c HRČKA, Daniel. Salvia: Protěž bažinná [online]. Salvia o. s. – sdružení pro ochranu přírody, Praha 5, rev. 31.12.2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Herba, Atlas plevelů: Protěž bažinná [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2015-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Flora of China: Gnaphalium uliginosum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Protěž bažinná, s. 168–169.
- ↑ HRČKA, Daniel. Protěže – ceněné léčivky. S. 253–256. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2009 [cit. 28.04.2015]. Čís. 6, s. 253–256. Dostupné online. ISSN 0044-4812.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu protěž bažinná na Wikimedia Commons - Botanický ústav AV ČR – rozšíření protěže bažinné v ČR
- Živa - léčebné účinky protěže bažinné
