Prokletije

Prokletije nebo Albánské Alpy (albánsky Alpet Shqiptare nebo Bjeshkët e Nâmuna) je pohoří nacházející se na hranicích Albánie, Černé Hory a Kosova. Je to nejvyšší část Dinárských hor. Nejvyšší vrchol je Maja e Jezercës (2694 m), ležící v jižní části celku.

Prokletije, Проклетије
Bjeshkët e Nâmuna
Jezerski Vrh (2694) sa Karanfila (2480).jpg
Nejvyšší bod2 694 m n. m. (Maja e Jezercës (Jezerski vrh))

Nadřazená jednotkaDinárské hory
Sousední
jednotky
Bjelasica, Komovi, Visitor, Žijovo, Koprivnik, Junička planina,

SvětadílEvropa
StátAlbánieAlbánie Albánie
Černá HoraČerná Hora Černá Hora
KosovoKosovo Kosovo
Horninyvápenec, dolomit, břidlice
PovodíLim (Dunaj), Cijevna, Drin
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VymezeníEditovat

Největší část pohoří (přibližně dvě třetiny) náleží Albánii, kde je součástí Severoalbánských Alp. Na severu je Prokletije údolím řeky Lim a její zdrojnice Ljuča odděleno od pohoří Visitor, na západě sousedí v údolí řeky Cijevna s pohořím Žijovo, na jihu plynule přechází v Severoalbánské Alpy, které sahají až k řece Drin, východními sousedy jsou Junička planina a Koprivnik.

CharakteristikaEditovat

Pohoří Prokletije nemá souvislý skalní hřeben, ale je rozčleněno do několika hřbetů a horských skupin - na západě Karanfil (Brada), Trojan, Bělič a Maja Kadis. Tyto masivy jsou více rozeklané s monumentálními vápencovými stěnami a hlubokými dolinami. V této oblasti se také nachází dvě nejvýznamnější jezera pohoří (Plavsko jezero, Ridsko jezero). Na východě jsou to skupiny hor Bogičevica, Djeravica či Bogdaš. Jih představuje především okolí vrcholu Maja e Jezercës.

Významné horyEditovat

GeologieEditovat

Na západě jsou hory tvořeny vápencem a dolomitem, na východě a severu jsou masivy modelovány břidlicí.

VodstvoEditovat

Vzhledem k vápencové stavbě je pohoří Prokletije poměrně chudé na vodní zdroje. Potoky mají často sezónní charakter, v mnoha případech se ztrácejí v ponorech. Mezi větší vodní toky patří zdrojnice řeky Lim - Grnčar a Vruja, jejichž soutokem v Gusinje vzniká Ljuča, ta ústí do Plavského jezera a po výtoku z něj již nese jméno Lim. Ze zdejších jezer jsou nejvýznamnější Plavsko jezero ležící u města Plav a Hridsko jezero, které se rozkládá v blízkosti hranic Černé Hory a Albánie. Na jich odvodňují Albánské Alpy řeky Cem (Cijevna), Shala a Valbona, v kosovské části jsou pak hlavními toky Pećská a Dečanská bistrica.

OsídleníEditovat

Obyvatelstvo na svazích Prokletije je převážně muslimské a to včetně černohorské části, která je součástí oblasti Sandžak a obývají ji Bosňáci a Albánci. Největšími sídly na úpatí Prokletije jsou černohorská městečka Plav a Gusinje. Katolíci jsou hojně zastoupeni v albánské části pohoří, včetně vesnice Theth se známým františkánským kostelem.[1]

Externí odkazyEditovat

  1. Vesnice Theth | Albánské Alpy | Průvodce po Albánii [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (česky)