Prijepolje

město v Srbsku

Prijepolje (v srbské cyrilici Пријепоље) je město v jihozápadní části Srbska. Administrativně spadá pod Zlatiborský okruh. V roce 2011 zde žilo 13 330 obyvatel. Prijepolje je administrativním centrem stejnojmenné opštiny. Nachází se v horské krajině, sevřené je okolními horami.

Prijepolje
Lim River and view on part of the town of Prijepolje.jpg
Prijepolje – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška557 m n. m.
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Prijepolje
Prijepolje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha827 km²
Počet obyvatel37 059 (2011)
Hustota zalidnění44,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.prijepoljeonline.com
Telefonní předvolba033
PSČ31300
Označení vozidelPP
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Současný název odkazuje na vlastníka pole, které se zde nacházelo[1], v češtině tedy znamená doslova Prijovo Pole.

PolohaEditovat

Město se nachází v horské krajině regionu Sandžak, v údolí řeky Lim v blízkosti hranice s Černou Horou, v místě ústí říčky Mileševka do Limu. Je umístěno 98 km jihozápadně od Užice[1], u hranice Srbska s Černou Horou. Prochází ním Železniční trať Bělehrad-Bar a hlavní silniční tah ze Srbska do Černé Hory.

HistorieEditovat

Archeologické nálezy dokázaly přítomnost stálého osídlení lokality ještě v době před příchodem Slovanů do jihovýchodní Evropy.[2]

První písemná zmínka o Prijepolji pochází z roku 1332, o jedenáct let později o jeho existenci pochází záznamy i v dokumentech dubrovnického původu. Rozvíjelo se hlavně jako osada na trase karavan, které směřovaly z Dubrovníka dále do Balkánského poloostrova. Zboží z Dubrovníka přes Prijepolje směřovalo do měst, jako např. Tărgovište, Sjenica, Novo Brdo (na území dnešního Kosova, Peć a dále směrem k Cařihradu.

V nedalekém Mileševském klášteře se nacházelo v 15. století sídlo metropolity, později zde byla umístěna i tiskárna knih.[zdroj?]

Během turecké nadvlády vznikla celá řada dnes nejstarších budov ve městě. Postavena byla Ibrahim-pašova mešita (v roce 1572) a také hodinová věž (v 17. století). V roce 1477 turecké záznamy evidovaly neexistenci mostu přes řeku Lim a přítomnost přívozu, který místní využívali.

Na počátku 19. století značná část místního obyvatelstva bojovala v prvním srbském povstání a později i v dalších konfliktech mezi křesťanským, resp. pravoslavným obyvatelstvem s Turky. Město nicméně zůstalo součástí Osmanské říše až do začátku století dvacátého.

V letech 18801912 bylo město součástí pljeveljského sandžaku. Po první balkánské válce se stalo součástí Srbska, později Jugoslávie. Na počátku 20. let 20. století tu žilo 2800 obyvatel a stálo zhruba sedm set domů.[2] Za druhé světové války bylo součástí okupované Černé Hory. V okolí města probíhala bitva mezi německým okupačním vojskem a partyzány, které zde provozovali polní nemocnici.

ObyvatelstvoEditovat

Podle srbského sčítání lidu z roku 2011 zde žilo 13 068 obyvatel. Z nich se 52,6 % obyvatel přihlásilo k srbské národnosti a 44 % k bosňácké (muslimské).

EkonomikaEditovat

Vzhledem ke své odlehlosti a skutečnosti, že až do 2. poloviny 20. století nebylo napojeno na železnici, nebylo Prijepolje nikterak rozsáhleji industrializováno. Jižně od něj se v lokalitě známé pod názvem Kolovrat nachází průmyslová zóna.

Kultura a kulturní památkyEditovat

V Prijepolji se nachází Ibrahim-pašova mešita z období turecké nadvlády, potom také Mahmut-begova mešita a dále zmíněný Klášter Mileševa a méně známý Klášter Davidovica. Sídlí zde také Muzeum Prijepolje.

Známé osobnostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Prijepolje, s. 370. (srbština) 
  2. a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Prijepolje, s. 371. (srbština) 

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat