Pljevlja (srbsky Пљевља, turecky Taşlıca) je město v severní části Černé Hory. Je centrem stejnojmenné opštiny s 21 337 obyvateli, která je tvořena 153 sídelními jednotkami. Se svou rozlohou 1,346 km2 se jedná o třetí největší černohorskou opštinu. Nachází se v historických regionech Sandžak, resp. Stará Hercegovina. Samotné město je soustředěno v pljevaljské kotlině na řece Ćehotině, v jednom z mála příkladů rovinaté krajině v převážně hornatém okolí.

Pljevlja
Architectural Ensemble of the Holy Trinity in Pljevlja - Montenegro.jpg
Pljevlja – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 770 m n. m.
Stát Černá HoraČerná Hora Černá Hora
Pljevlja
Pljevlja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 1 346 km²
Počet obyvatel 30 786 (2011)
Hustota zalidnění 22,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.pljevlja.me
PSČ 84210
Označení vozidel PV
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Centrum města

Samotné město bylo založeno Římany v 1. století na místě zničeného illyrského města. Po příchodu Slovanů v 6. století zde bylo založeno město Breznik (Breznica). První písemná zmínka o tomto městě pochází z roku 822. Název Pljevlja pak pochází ze 14. století. Město bylo součástí Osmanské říše od středověku. Po Berlínském kongresu sice zůstalo součástí Turecka oficiálně i nadále, umístěna zde však byla i Rakousko-uherská armáda. V roce 1908 Rakušané odešli a město bylo začleněno pod Kosovský vilájet. Po První balkánské válce se stalo součástí Černé Hory a později Jugoslávie. V roce 1935 byla do města otevřena moderní silnice.

ObyvatelstvoEditovat

Obyvatelstvo Pljevlji je národnostně i nábožensky smíšené. Vzhledem k tomu, že město bylo po dlouhou dobu součást regionu Sandžak, je zde přítomné bosňácké obyvatelstvo, vyznávající islám. Dominantními etniky v Pljevlji jsou Černohorci a Srbové.

Ekonomika a turistikaEditovat

Mezi nejvýznamnější památky ve městě patří mešita Husejna Pašiny nebo zbytky římské pevnosti. Nachází se zde také historické muzeum (srbsky).

Hlavní ekonomický význam má místní tepelná elektrárna. Jihovýchodně od samotného města se nachází povrchové doly na uhlí.

Související článkyEditovat

Slavní rodáciEditovat

Externí odkazyEditovat