Prachatická hornatina

geomorfologický podcelek Šumavského podhůří

Prachatická hornatina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 489 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 676 m.[1] Na západě sousedí s Vltavickou brázdou a Boubínskou hornatinou, na severu s Bavorovskou vrchovinou a Blatskou pánví, na východě s Kaplickou brázdou a na jihu s Českokrumlovskou vrchovinou a Želnavskou hornatinou. Má charakter ploché kerné hornatiny rozčleněné výraznými tektonickými kotlinami. Na vrcholech strukturních hřbetů a hrástí jsou četné skalní tvary zvětrávání a odnosu. Na západě ji ohraničuje hluboké až kaňonovité údolí Blanice a na východě kaňon Vltavy, hluboká údolí směru jih–sever vytvářejí i menší toky – Zlatý potok či Melhutka.

Prachatická hornatina
Pohled k Kletě na masiv Libína
Nejvyšší bod 1 094 m n. m. (Libín)
Rozloha 489 km²

Nadřazená jednotka Šumavské podhůří
Sousední
jednotky
Vltavická brázda, Boubínská hornatina, Bavorovská vrchovina, Blatská pánev, Kaplická brázda, Českokrumlovská vrchovina, Želnavská hornatina
Podřazené
jednotky
Libínská hornatina, Žernovická vrchovina, Lhenická brázda, Blanský les, Buglatská vrchovina, Křemžská kotlina, Chvalšinská kotlina

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Horniny rula, granulit, serpentinit
Povodí Vltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IB-2D
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologická stavbaEditovat

Prachatická hornatina je tvořena ze dvou rozlehlých tektonicky porušených granulitových těles s hojnými vložkami serpentinitů a z biotitických z rul a pararul jednotvárné série moldanubika.

Geomorfologické okrskyEditovat

Podhůří se člení na sedm geomorfologických okrsků[2]:

Nejvyšší vrcholyEditovat

V tomto geomorfologickém podcelku se nacházejí 4 tisícovky (tisícimetrové vrcholy)[3]. Jsou jimi:

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  3. FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. (česky)