Otevřít hlavní menu

Boubínská hornatina

geomorfologický podcelek Šumavy

Boubínská hornatina je geomorfologický podcelek na severovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 126 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 993 m, což je nejvíce ze všech podcelků Šumavy. Na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na východě s Libínskou hornatinou a Husineckou vrchovinou, na severu s Bělečskou vrchovinou a na západě s Knížecími pláněmi. Na okrajích je tento vrásnozlomový masiv rozčleněn hlubokými údolími (Pravětínský potok, Cikánský potok, Boubínský potok, Milešický potok, Křemenný potok)

Boubínská hornatina
Pohled na Bobík a Boubín od bývalé osady Vyšný u Křišťanova
Bobík a Boubín

Nejvyšší bod 1 362 m n. m. (Boubín)
Rozloha 126 km²

Nadřazená jednotka Šumava
Sousední
jednotky
Vltavická brázda, Šumavské pláně, Prachatická hornatina, Vimperská vrchovina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko,
Povodí Vltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IB-1D
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologická stavbaEditovat

Boubínská hornatina je tvořena z biotitických granitizovaných rul moldanubika.

Nejvyšší vrcholyEditovat

  • Boubín (1362 m)
  • Basumský hřeben (1288 m)
  • Pažení (1281 m)
  • Bobík (1264 m)
  • Červený vrch (1201 m)
  • Větřín (1178 m)
  • Solovec (1154 m)
  • Jedlová (1088 m)
  • Včelenský vrch (1057 m)
  • Kupa (1044 m)
  • Malý Bobík (1037 m)
  • Zátoňská hora (1034 m)
  • V oboře (1006 m)

Geomorfologické okrskyEditovat

Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:

  • Boubínský hřbet – jižní, hlavní část
  • Včelenská hornatina – severní nižší část

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.