Huťská hora
Huťská hora (německy Haidl,[1] od toho někdy nazývaná též Zhůřská hora[2]) (1188 m) patří mezi šumavské hory s nadmořskou výškou nad 1100 metrů. Je nejvyšším vrcholem Svojšské hornatiny. Výrazně oblý hřbet hory[2] umožňuje turistům snadný přístup. Huťská hora se nachází asi 4 km vzdušnou čarou jihovýchodně od vesničky Svojše[2] a asi 3,5 km severně od obce Horské Kvildy.[3]
| Huťská hora | |
|---|---|
 Pohled na Huťskou horu z Klostermannovy rozhledny na Javorníku | |
| Vrchol | 1188 m n. m. |
| Prominence | 82 m ↓ Mezilesní slať |
| Izolace | 4,7 km → Antýgl |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #126 |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Šumava / Šumavské pláně / Svojšská hornatina |
| Souřadnice | 49°5′26″ s. š., 13°33′7″ v. d. |
  Huťská hora | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svahy Huťské hory editovat
Hora je situována na samém severním okraji Šumavských plání] a její svahy směřující do vnitrozemí spadají do hlubokých údolí s potoky, které tvoří přítoky řeky Otavy.[2] Severozápadní svahy Huťské hory vedou do údolí Rýžovního potoka[4] a svahy západní se táhnou okolo Zhůřského potoka[4] až k řece Vydře v úseku od Turnerovy chaty po Čeňkovu pilu.[3] Východní a severovýchodní svahy Huťské hory se svažují do hlubokých údolí říčky (potoka) Losenice[3] a Pěnivého potoka.[4] Jihozápadní a jihovýchodní svahy Huťské hory pokrývají rozsáhlé pastviny a louky.[2]
Vrchol Huťské hory editovat
Vrchol hory je zalesněn smrčinou na rozdíl od severních svahů, kde rostou smíšené lesy[2] (chráněná II. zóna národního parku[4]). Na vrcholu hory se kromě geodetického bodu nachází i bývalý vojenský objekt a to vysílací věž.[2]
Stavby na Huťské hoře editovat
Asi 500 m východně od vrcholu se nachází pozůstatky sklářské hutě a to konkrétně zastřešená chladicí a tavicí věž. Samotná sklářská huť ukončila svou činnost na konci 19. století.[5] Jihovýchodně pod vrcholem Huťské hory, na rozlehlé bezlesé pastvině, stávala bývalá osada Zhůří (Haidl).[3] Ve druhé polovině 20. století byly na této pastvině vybudovány vojenské budovy, z větší části zbořené na začátku 21. století.
Flora editovat
Svahy Huťské hory jsou bohaté na šumavskou květenu. Mokřadní louky jsou na jaře porostlé koberci blatouchů, suchopýrem pochvatým a vyskytují se zde i prstnatce (zejména prstnatec májový). Na slunných částech luk roste vzácně hadí mord nízký. Během léta tu pak rozkvétá celá řada květin: několik druhů jestřábníků (jestřábník oranžový), prha arnika, několik druhů horských zvonků, zvonečník černý i zvonečník zelený a jiné.[3]
Nejbližší turistické cíle editovat
- Ve vzdálenosti cca 600 m vzdušnou čarou od vrcholu Huťské hory přibližně severoseverovýchodním směrem (při žluté turistické značce) je možno nalézt pomník obětem letecké havárie u Zhůří. Na Štědrý den roku 1937 zde havarovalo letadlo Air France se třemi lidmi na palubě.[2] (GPS souřadnice: 49°05′22″ s. š., 13°33′16″ v. d.)[6]
- Ve vzdálenosti necelého kilometru vzdušnou čarou od vrcholu Huťské hory přibližně severoseverozápadním směrem roste (poblíž Zlaté stezky) mohutný strom na světlině v mladším porostu. Jedná se o solitérní chráněný památný strom České republiky tzv. Zhůřskou jedli.[2] (druh stromu: jedle bělokorá; výška stromu: 35; obvod kmene: 284 cm)[7] (GPS souřadnice: 49°05′54″ s. š., 13°32′54″ v. d.)
Popis přístupu editovat
K vrcholu Huťské hory je přístup nejsnáze po zelené turistické značce. (Tato značka právě v oblasti Huťské hory do značné míry kopíruje trasu původní Zlaté stezky[2]). Zelená značka vede z města Kašperské Hory zhruba jižním směrem do obce Horská Kvilda.[2] Turistický rozcestník "Huťská hora - odbočka" (nachází se jihovýchodně od vrcholu hory), vychází ze zelené značky a navede příchozí na cestu, která vede (zhruba po 500 metrech) přímo k vrcholu hory.
Poznámka editovat
Pod vrcholem Huťské hory je umístěn (na bývalé asfaltové signálce) několik set metrů od vrcholu (směrem k bývalým vojenským budovám) zhruba od roku 2013 tzv. fotopoint [p 1] s označením "Zhůří".[2]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
Reference editovat
- ↑ Speciální mapa 1:75 000 třetího vojenského mapování [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-09-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Huťská hora (HLV 126; 1187 m) [online]. Tisícovky Čech, Moravy a Slezska [cit. 2017-07-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Huťská hora (1187,1 m n. m.; dříve: Knappenberg) [online]. www Šumava info [cit. 2017-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-20.
- ↑ a b c d Huťská hora - tradiční cache – GC2XWMH [online]. geocaching [cit. 2017-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Archeologický atlas ČR - Sklárna Stará Huť u Podlesí [online]. Archeologický ústav AV ČR [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.
- ↑ KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava. 1. vyd. Zlín: Nakladatelství KNIHA ZLÍN, s.r.o., 2015. 156 s. (Stream). Dostupné online. ISBN 978-80-7473-297-3. Kapitola Štědrovečerní havárie, s. 121–127.
- ↑ databáze AOPK ČR: Památné stromy - Zhůřská jedle
Literatura editovat
- Kintzl, Emil a Fischer, Jan. Zmizelá Šumava. Vydání první. Zlín: Kniha Zlin, 2015. 156 stran, 3 nečíslované strany obrazových příloh. Stream. ISBN 978-80-7473-297-3.
