Huťská hora

hora na Šumavě

Huťská hora (německy Haidl,[1] od toho někdy nazývaná též Zhůřská hora[2]) (1188 m) patří mezi šumavské hory s nadmořskou výškou nad 1100 metrů. Je nejvyšším vrcholem Svojšské hornatiny. Výrazně oblý hřbet hory[2] umožňuje turistům snadný přístup. Huťská hora se nachází asi 4 km vzdušnou čarou jihovýchodně od vesničky Svojše[2] a asi 3,5 km severně od obce Horské Kvildy.[3]

Huťská hora
Pohled na Huťskou horu z Klostermannovy rozhledny na Javorníku
Pohled na Huťskou horu z Klostermannovy rozhledny na Javorníku

Vrchol 1188 m n. m.
Prominence 82 m ↓ Mezilesní slať
Izolace 4,7 km → Antýgl
Seznamy Tisícovky v Česku #126
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří Šumava / Šumavské pláně / Svojšská hornatina
Souřadnice
Huťská hora
Huťská hora
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svahy Huťské horyEditovat

Hora je situována na samém severním okraji Šumavských plání] a její svahy směřující do vnitrozemí spadají do hlubokých údolí s potoky, které tvoří přítoky řeky Otavy.[2] Severozápadní svahy Huťské hory vedou do údolí Rýžovního potoka[4] a svahy západní se táhnou okolo Zhůřského potoka[4] až k řece Vydře v úseku od Turnerovy chaty po Čeňkovu pilu.[3] Východní a severovýchodní svahy Huťské hory se svažují do hlubokých údolí říčky (potoka) Losenice[3] a Pěnivého potoka.[4] Jihozápadní a jihovýchodní svahy Huťské hory pokrývají rozsáhlé pastviny a louky.[2]

Vrchol Huťské horyEditovat

Vrchol hory je zalesněn smrčinou na rozdíl od severních svahů, kde rostou smíšené lesy[2] (chráněná II. zóna národního parku[4]). Na vrcholu hory se kromě geodetického bodu nachází i bývalý vojenský objekt a to vysílací věž.[2]

Stavby na Huťské hořeEditovat

Asi 500 m východně od vrcholu se nachází pozůstatky sklářské hutě a to konkrétně zastřešená chladící a tavící věž. Samotná sklářská huť ukončila svou činnost na konci 19. století.[5] Jihovýchodně pod vrcholem Huťské hory, na rozlehlé bezlesé pastvině, stávala bývalá osada Zhůří (Haidl).[3] Ve druhé polovině 20. století byly na této pastvině vybudovány vojenské budovy, z větší části zbořené na začátku 21. století.

FloraEditovat

Svahy Huťské hory jsou bohaté na šumavskou květenu. Mokřadní louky jsou na jaře porostlé koberci blatouchů, suchopýrem pochvatým a vyskytují se zde i prstnatce (zejména prstnatec májový). Na slunných částech luk roste vzácně hadí mord nízký. Během léta tu pak rozkvétá celá řada květin: několik druhů jestřábníků (jestřábník oranžový), prha arnika, několik druhů horských zvonků, zvonečník černý i zvonečník zelený a jiné.[3]

Nejbližší turistické cíleEditovat

  • Ve vzdálenosti cca 600 m vzdušnou čarou od vrcholu Huťské hory přibližně severoseverovýchodním směrem (při žluté turistické značce) je možno nalézt pomník obětem letecké havárie u Zhůří. Na Štědrý den roku 1937 zde havarovalo letadlo Air France se třemi lidmi na palubě.[2] (GPS souřadnice: 49°05′22″ s. š., 13°33′16″ v. d.)[6]
  • Ve vzdálenosti necelého kilometru vzdušnou čarou od vrcholu Huťské hory přibližně severoseverozápadním směrem roste (poblíž Zlaté stezky) mohutný strom na světlině v mladším porostu. Jedná se o solitérní chráněný památný strom České republiky tzv. Zhůřskou jedli.[2] (druh stromu: jedle bělokorá; výška stromu: 35; obvod kmene: 284 cm)[7] (GPS souřadnice: 49°05′54″ s. š., 13°32′54″ v. d.)

Popis přístupuEditovat

K vrcholu Huťské hory je přístup nejsnáze po zelené turistické značce. (Tato značka právě v oblasti Huťské hory do značné míry kopíruje trasu původní Zlaté stezky[2]). Zelená značka vede z města Kašperské Hory zhruba jižním směrem do obce Horská Kvilda.[2] Turistický rozcestník "Huťská hora - odbočka" (nachází se jihovýchodně od vrcholu hory), vychází ze zelené značky a navede příchozí na cestu, která vede (zhruba po 500 metrech) přímo k vrcholu hory.

PoznámkaEditovat

Pod vrcholem Huťské hory je umístěn (na bývalé asfaltové signálce) několik set metrů od vrcholu (směrem k bývalým vojenským budovám) zhruba od roku 2013 tzv. fotopoint [p 1] s označením "Zhůří".[2]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. FOTOPOINT je fotografický automat, kde se návštěvník může pomocí samospouště nechat vyfotografovat a snímek je pak automaticky umístěn na webu, kde si jej turista může prohlédnout a downloadovat - stáhnout do svého PC, notebooku, tabletu či mobilního telefonu.[2]

ReferenceEditovat

  1. Speciální mapa 1:75 000 třetího vojenského mapování [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m Huťská hora (HLV 126; 1187 m) [online]. Tisícovky Čech, Moravy a Slezska [cit. 2017-07-22]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Huťská hora (1187,1 m n. m.; dříve: Knappenberg) [online]. www Šumava info [cit. 2017-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-20. 
  4. a b c d Huťská hora - tradiční cache – GC2XWMH [online]. geocaching [cit. 2017-07-22]. Dostupné online. 
  5. Archeologický atlas ČR - Sklárna Stará Huť u Podlesí [online]. Archeologický ústav AV ČR [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  6. KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava. 1. vyd. Zlín: Nakladatelství KNIHA ZLÍN, s.r.o., 2015. 156 s. (Stream). Dostupné online. ISBN 978-80-7473-297-3. Kapitola Štědrovečerní havárie, s. 121 - 127. 
  7. databáze AOPK ČR: Památné stromy - Zhůřská jedle

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat