Prószków

sídlo v Opolském vojvodství v Polsku
Možná hledáte: Pruszków – město nedaleko Varšavy.

Pruskov[1] nebo Proskov[2] (polsky Prószków, historicky též Prosków[3], německy Proskau, slezsky Pruskōw[4]) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Opolí, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na historickém území Horního Slezska na Slezské nížině zhruba 10 km jižně od Opolí. V roce 2019 mělo 2 596 obyvatel.[5] Při sčítání lidu v roce 2011 se 26,2 % obyvatel přihlásilo k německé národnosti[6] a roku 2010 byla zavedena oficiální dvojjazyčnost.

Pruskov (Proskov)
Prószków / Proskau
Domy na náměstí
Domy na náměstí
Pruskov (Proskov) – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
vojvodstvíOpolské
okresOpolí
Pruskov
Pruskov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha16,22 km²
Počet obyvatel2 596
Hustota zalidnění160 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Němci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a další
Správa
StarostaKrzysztof Cebula
Vznik1250
Oficiální webwww.proszkow.pl
Adresa obecního úřaduul. Opolska 17
46-060 Prószków
Telefonní předvolba+48 77
PSČ46-060
Označení vozidelOPO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny a pamětihodnostiEditovat

 
Zámek
 
Kostel sv. Jiří

První písemná zmínka pochází z roku 1250. Po staletí Pruskov sdílel osudy Opolského knížectví v rámci Koruny české a od roku 1742 Pruského Slezska. V roce 1560 získal status města, který mu byl odňat v roce 1915 a opět přiznán v roce 2004.

Od 14. století až do roku 1769 byl majetkem Pruskovských z Pruskova. Renesanční zámek postavený v druhé poloviny 16. století na podnět Jiřího IV. Pruskovského byl během třicetileté války vypálen Švédy a do roku 1677 obnoven v barokním stylu podle návrhu milánského architekta Giovanniho Seregna. Rovněž v barokním stylu stejným architektem byl obnoven zničený farní kostel svatého Jíří. Poslední představitel rodu Leopold Erdmann založil v roce 1763 úspěšnou manufakturu na výrobu fajánse působící do poloviny 19. století. Po jeho smrti v roce 1769 se pruskovské statky dostaly do rukou Ditrichštejnů, kteří je roku 1783 odprodali pruskému státu.

V roce 1847 byla v Pruskově zřízena Zemědělská akademie (Landwirtschaftliche Akademie Proskau), která sídlila na zdejším zámku do roku 1881, kdy byla jako Královská vysoká škola zemědělská (Königlich Landwirtschaftliche Hochschule) přesunuta do Berlína. V roce 1868 vznikl Královský pomologický ústav (Königlich Pomologisches Institut) a na severním okraji městečka postupně vyrostla čtvrť dnes nazývaná Pomologia tvořená 17hektarovým arboretem a navazujícími školními a hospodářskými budovami. Ústav působil do roku 1915, později byl přejmenován na Královskou školu zahradnickou a sadařskou a v roce 1924 degradován na Nižší zahradnickou školu. Po druhé světové válce na tyto tradice navázala Střední škola zahradnická Józefa Warszewicze (Zespół Szkół Ogrodniczych im. Józefa Warszewicza). Teplota 40,2 °C naměřená v Pruskově 29. července 1921 platí za dosud nepřekonaný teplotní rekord na území dnešního Polska.

V roce 1910 v Pruskově žilo 2 290 osob, z toho 81,2 % německojazyčných a 89,2 % katolíků (248 osob uvedlo evangelickou víru a 401 „vasrpolštinu“ jako obcovací jazyk).[7] V hornoslezském plebiscitu v březnu 1921 se 91,2 % obyvatel vyslovilo pro setrvání v Německu.[8] Po druhé světové válce městečko připadlo Polsku a stalo se v roce 1950 součástí Opolského vojvodství. Zámek, zrekonstruovaný v roce 2011, je v současnosti využíván jako domov důchodců.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Viz jméno Pruskovští z Pruskova v různých historických zdrojích
  2. Ottův slovník naučný, 20. Pohoř-Q.v., s. 780
  3. Viz například zde
  4. OLESCH, Reinhold. Der Wortschatz der polnischen Mundart von Sankt Annaberg. Berlin: Harrassowitz, 1958. S. 125. (německy) 
  5. Polsko v číslech – statistické údaje Hlavního statistického úřadu
  6. Portál Němců v Polsku: „Další výsledky sčítání lidu“, 15.1.2015
  7. Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen. Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Königlich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupné online. S. 60. (německy) 
  8. Výsledky plebiscitu v okrese Opolí. home.arcor.de [online]. [cit. 2016-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 

LiteraturaEditovat

  • ERHARD, Heinrich; PAWELCZYK, Andrzej. Proskau – Eine Geschichte im Überblick. Proskau: Katholische Pfarrgemeinde St. Georg, 2000. ISBN 83-913284-1-4. (německy) 

Externí odkazyEditovat