Prószków
Pruskov[1] nebo Proskov[2] (polsky Prószków, historicky též Prosków[3], německy Proskau, slezsky Pruskōw[4]) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Opolí, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na historickém území Horního Slezska na Slezské nížině zhruba 10 km jižně od Opolí. V roce 2019 mělo 2 596 obyvatel.[5] Při sčítání lidu v roce 2011 se 26,2 % obyvatel přihlásilo k německé národnosti[6] a roku 2010 byla zavedena oficiální dvojjazyčnost.
| Pruskov Prószków | |
|---|---|
 Domy na náměstí | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°34′35″ s. š., 17°52′17″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Opolské |
| Okres | Opolí |
| Gmina | Prószków |
  Pruskov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 16,22 km² |
| Počet obyvatel | 2 596 |
| Hustota zalidnění | 160 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Němci, Slezané |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
| Správa | |
| Starosta | Krzysztof Cebula |
| Vznik | 1250 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Opolska 17 46-060 Prószków |
| Telefonní předvolba | +48 77 |
| PSČ | 46-060 |
| Označení vozidel | OPO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny a pamětihodnosti editovat
_ID_628180.jpg)
_ID_628177.jpg)
První písemná zmínka pochází z roku 1250. Po staletí Pruskov sdílel osudy Opolského knížectví v rámci Koruny české a od roku 1742 Pruského Slezska. V roce 1560 získal status města, který mu byl odňat v roce 1915 a opět přiznán v roce 2004.
Od 14. století až do roku 1769 byl majetkem Pruskovských z Pruskova. Renesanční zámek postavený v druhé poloviny 16. století na podnět Jiřího IV. Pruskovského byl během třicetileté války vypálen Švédy a do roku 1677 obnoven v barokním stylu podle návrhu milánského architekta Giovanniho Seregna. Rovněž v barokním stylu stejným architektem byl obnoven zničený farní kostel svatého Jiří. Poslední představitel rodu Leopold Erdmann založil v roce 1763 úspěšnou manufakturu na výrobu fajánse působící do poloviny 19. století. Po jeho smrti v roce 1769 se pruskovské statky dostaly do rukou Ditrichštejnů, kteří je roku 1783 odprodali pruskému státu.
V roce 1847 byla v Pruskově zřízena Zemědělská akademie (Landwirtschaftliche Akademie Proskau), která sídlila na zdejším zámku do roku 1881, kdy byla jako Královská vysoká škola zemědělská (Königlich Landwirtschaftliche Hochschule) přesunuta do Berlína. V roce 1868 vznikl Královský pomologický ústav (Königlich Pomologisches Institut) a na severním okraji městečka postupně vyrostla čtvrť dnes nazývaná Pomologia tvořená 17hektarovým arboretem a navazujícími školními a hospodářskými budovami. Ústav působil do roku 1915, později byl přejmenován na Královskou školu zahradnickou a sadařskou a v roce 1924 degradován na Nižší zahradnickou školu. Po druhé světové válce na tyto tradice navázala Střední škola zahradnická Józefa Warszewicze (Zespół Szkół Ogrodniczych im. Józefa Warszewicza). Teplota 40,2 °C naměřená v Pruskově 29. července 1921 platí za dosud nepřekonaný teplotní rekord na území dnešního Polska.
V roce 1910 v Pruskově žilo 2 290 osob, z toho 81,2 % německojazyčných a 89,2 % katolíků (248 osob uvedlo evangelickou víru a 401 „vasrpolštinu“ jako obcovací jazyk).[7] V hornoslezském plebiscitu v březnu 1921 se 91,2 % obyvatel vyslovilo pro setrvání v Německu.[8] Po druhé světové válce městečko připadlo Polsku a stalo se v roce 1950 součástí Opolského vojvodství. Zámek, zrekonstruovaný v roce 2011, je v současnosti využíván jako domov důchodců.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Viz jméno Pruskovští z Pruskova v různých historických zdrojích
- ↑ Ottův slovník naučný, 20. Pohoř-Q.v., s. 780
- ↑ Viz například zde
- ↑ OLESCH, Reinhold. Der Wortschatz der polnischen Mundart von Sankt Annaberg. Berlin: Harrassowitz, 1958. S. 125. (německy)
- ↑ Polsko v číslech – statistické údaje Hlavního statistického úřadu
- ↑ Portál Němců v Polsku: „Další výsledky sčítání lidu“, 15.1.2015. www.vdg.pl [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-18.
- ↑ Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen. Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Königlich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupné online. S. 60. (německy)
- ↑ Výsledky plebiscitu v okrese Opolí. home.arcor.de [online]. [cit. 2016-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
Literatura editovat
- ERHARD, Heinrich; PAWELCZYK, Andrzej. Proskau – Eine Geschichte im Überblick. Proskau: Katholische Pfarrgemeinde St. Georg, 2000. ISBN 83-913284-1-4. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prószków na Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky městského úřadu
_1932_300dpi.jpg){kind=link}